Středa 12. srpna nabídla jednu z nejzajímavějších astronomických podívaných letošního roku. Nad Českem bylo večer možné sledovat výrazné částečné zatmění Slunce, které navíc doprovodilo jasné počasí. Měsíc začal sluneční kotouč zakrývat krátce po 19.18 a největší fáze přišla kolem 20.11. Na západě a jihu Čech bylo v té době zakryto více než 85 procent Slunce, v nejpříznivějších místech dosáhlo zatmění až 88 procent. Na východě republiky však Slunce zapadlo dříve, než mohl úkaz dosáhnout maxima.
Zatmění mělo mimořádnou atmosféru také proto, že se odehrávalo nízko nad obzorem. Slunce tak postupně mizelo za horizontem stále částečně zakryté Měsícem. Jasná obloha navíc umožnila pozorování bez výraznějších komplikací a astronomický úkaz přilákal značnou pozornost veřejnosti.
Ještě působivější podívanou nabídly některé části Evropy. Úplný stín Měsíce přešel přes část Islandu a Španělska a zasáhl také Grónsko a severní oblasti Ruska. Lidé se tam na krátkou chvíli ocitli v nezvyklém šeru, kdy Měsíc zcela zakryl sluneční kotouč. Pro Evropu šlo o mimořádnou událost – první úplné zatmění Slunce pozorovatelné z evropského území po 27 letech. Na další podobnou příležitost si zájemci v Evropě počkají téměř půl století.
Proč Měsíc dokáže »vypnout« Slunce?
Zatmění Slunce je možné díky fascinující kosmické náhodě. Slunce má přibližně čtyřsetkrát větší průměr než Měsíc, zároveň je ale zhruba čtyřsetkrát dál od Země. Oba objekty proto při pohledu z naší planety mají na obloze podobnou zdánlivou velikost. Měsíc tak za vhodného postavení dokáže Slunce téměř dokonale překrýt.
K zatmění dochází při novu, kdy se Měsíc nachází mezi Zemí a Sluncem. Jeho stín pak dopadá na zemský povrch. Protože je Měsíc mnohem menší než Země, úplný stín pokryje vždy jen poměrně úzký pás povrchu. Právě proto může být v jednom místě Slunce zcela zakryté, zatímco o několik stovek kilometrů dál lidé vidí pouze částečné zatmění. V České republice dnes převládla druhá varianta.
Po Slunci přišly na řadu »padající hvězdy«
Astronomický večer tím ale nekončil. Po zatmění se otevřela možnost pozorovat také Perseidy, jeden z nejznámějších meteorických rojů. Jejich aktivita každoročně vrcholí v první polovině srpna a letošní podmínky byly mimořádně příznivé. Měsíc byl totiž v novu, takže jeho světlo nerušilo pozorování slabších meteorů.
Perseidy přitom nejsou skutečné hvězdy. Jde o drobné částice prachu a materiálu, které při vysoké rychlosti vstupují do zemské atmosféry. Třením a následnými fyzikálními procesy se okolní plyn rozsvítí a na obloze vzniká krátká světelná stopa. Kdo chtěl dnešní noc využít naplno, měl proto ideální důvod vyrazit mimo města, kde světelné znečištění výrazně snižuje počet viditelných meteorů.
(mac)