Otěhotněl jsem nápadem stvořit cosi o jednom nedostatkovém zboží – SATIŘE. POLITICKÉ. (Někdo otěhotní z hrátek s Leopardem v kabelce, mě přivedla do jiného stavu satira…). To bylo večer. Pak jsem se z toho vyspal a došlo mně, že nepostrádám jen tu POLITICKOU, ale i tu normální, takovou tu Menšíkovskou. Obyčejnou lidovou srandu. Hlavně z televizních obrazovek zmizela úplně.
Každý jsme jiný – jeden má rád vdolky, druhý holky… Za sebe zmíním moje tři nejoblíbenější jména: Vladimír Menšík, Karel Kryl, Miloslav Šimek. Bohužel, mezi námi už není ani jeden z nich, takže o tom, jak moc srandovní by zrovna tihle tři byli dneska, bych mohl jen spekulovat. To se mi ale nechce. Spíš se zamýšlím nad tím, zda by ten svůj humor dneska mohli dělat, jak by ho přijímala z velké části pomatená společnost, jestli by se mu někdo vůbec smál. Jestli by je Černochová nevozila na Libavou… Nechce se mně totiž věřit, že zrovna tihle tři by se dobrovolně nechali nakydat na hromadu toho nynějšího morálního hnoje.
Umravňovali by dnes »Laďu« Menšíka za negra? Tohle z jeho silvestrovského vyprávění jistě znáte: »Já jsem byl nápadně ale skutečně nápadně krásný dítě. Taky nikdo mně z dětí neřek Menšíku, všici negr.« Říká se o Menšíkovi, že byl živel. Byl. Ale hlavně byl přirozený, lidský a z toho nepřirozeného si dělal srandu. Dělal by si ji i v současné době? Lépe řečeno – mohl by si ji dělat? Zvláště když toho nepřirozeného narostlo do obludných rozměrů? Co myslíte?
Nebo Slávek Šimek v Politickém harašení, kde si se Zuzanou Bubílkovou fakt nebrali servítky a mydlili to hlava nehlava? Jak by dneska v jejich satirickém duchu vyzněli profesoři, černošky, traktoristé, marihuanisté, Rakušáci, Maňasové, Clooneyové, svetři, tanci a raketometi? Přesněji řečeno – mohli by vůbec vyznít? Možná by se svým »harašením« vystupovali v soukromých bytech nebo kdesi v zapadlých vískách, ale veřejně, jak byli zvyklí, tzn. v televizi, by jistě měli utrum. Třeba by jejich scénky kolovaly v samizdatech a platilo by se za ně zlatem. Měli bychom aspoň něco. Dokud by je neotrávili…
Tak i tak. Jako Karla Kryla. Ten se jim cuknul hned po listopadu. Nepekl s nimi, moc dobře věděl, co jsou zač. Všichni ti Havlové. A když pohrozil, že zveřejní svůj soukromý archiv, nastřádaný za pobytu ve Svobodné Evropě, dostal infarkt… A umřel. Dobrý Kryl = mrtvý Kryl. Krysy ho dnes opěvují, protože je mrtvý. Když byl živý, novodobí mocní ho nenáviděli.
Demokracie zavládla, zpívá nám Gott a Walda
Zbaštíme sóju bez sádla u strejdy Mcdonalda
Král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem
Pod střechou velký partaje se u koryta sejdem
Král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem
Pod střechou jedný partaje se u koryta sejdem
Demokracie dozrává do žaludečních vředů
Bez poctivosti bez práva a hlavně bez ohledů
A je to mýlka soukromá snad optického klamu
Že místo srdce břicho má
místo duše tlamu
Nikolaj Vasiljevič Gogol napsal: »Smích je velká věc. Ničeho se lidé nebojí tolik, jako smíchu.« Báli by se jich dneska. ONI. Menšíka, Kryla, Šimka. Menšíkovy upřímné a živelné lidskosti a přirozenosti, Krylovy satirické zásadovosti, Šimkova harašení a neochoty tancovat s politiky (dopsat sem musím i Zuzanu Bubílkovou – s panem Slávkem byla skvělá). Zalekli by se i oni JICH? To už se nedozvíme. Ale chybí tu. Každý den, každou minutu, každou vteřinu. Mně určitě. Všichni tři (s paní Bubu všichni čtyři a s tetičkou ze Slovenska vlastně pět…).
Robert Fish
Všimli jste si také, jak často tu různá vlastenecká individua vytahují už nežijící klasiky české zábavy a kultury? Werich, Horníček, Menšík, Šimek, Kryl jsou jejich oblíbenci. Proč ty nežijící je nad slunce jasné. Oni se totiž nemohou bránit oproti těm žijícím, kterým tu většinou nemohou přijít na jméno. Je naprostá nehoráznost, když se tu bolševik zaštiťuje Karlem Krylem, kterého komunisti vyhnali do 20 leté emigrace. Je nehoráznost, když citují Jana Wericha, kterého lží dohnali k nedůstojnému podpisu anticharty, je nedůstojné, když na 20 let zakázali Horníčkovy hovory H. A moc by mě zajímalo, co by na bývalý režim říkal Menšík, kdyby se dožil toho polistopadového. Šimek a Grossmann byli okouzlující v 70. letech se svojí besídkou zvláštní školy. Komunální satira s Bubílkovou se mohla líbit už jen lidem pokleslého ducha.
Karlíku, Karlíku, vy jste dobře mimo!!! Jste zvědav, co by říkal Menšík? Takže to, co říkal předtím, byla lež? A když někdo dnes řekne něco, co se nelíbí, měl by dle Vás sundat uniformu – viz Vaše slova ohledně Davida Svobody 🙂 . Měl byste ty Vaše myšlenky trochu sjednotit, ten dvojí metr z Vašich slov čiší až moc 🙂 .
Z
Werich podepsal Antichartu dobrovolně. Nikde jsme tam při jeho podpisu neviděli nikoho se samopalem u Werichovy hlavy. Plno lidí z československé kultury poplivalo svoji minulost po puči 1989, když se obrátil politický vítr a lidskost se jim přestala vyplácet.
Hahaha „vyoraný brázdič“ duchem pokleslý-nulo!
Vladimír Menšík, Karel Kryl, Miloslav Šimek- to byli 1- čky
Komunisti Kryla nevyháněli. On byl naopak po návratu z nového režimu nesmírně zklamán.
Werich byl socialista. Sám to o sobě tvrdil a divil se, že o tom někdo, kdo zná jeho práci, může pochybovat.
Doba se stala tragickou ,ale většina lidí si to nechce přiznat ,sbohem a šáteček.