Analýza: Levnější vejce nebo zastropování energií? Válka holt opravdu něco stojí…

Už i vláda České republiky představila tento týden »plán«, který má pomoct domácnostem zasaženým současnou krizí, projevující se především enormními cenami energií a s tím související stále strmější spirálovitou inflací. K podobným opatřením už v této vypjaté době sáhly mnohé další evropské země, protože situace je kritická a velké množství lidí, především právě na evropském kontinentu, se může dostat ze dne a na den na hranu absolutní chudoby.

Vláda České republiky v současné době zavádí opatření, kterými lze zdánlivě současnou situaci pro občany, když už ne řešit, tak alespoň její dopady zmírnit. Jedná se o nastavení takzvaného úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo. Průměrná výše podpory s energiemi bude prý celkem zhruba 15 000 korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba 4000 korun. Celková výše »pomoci« kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Odpouštění poplatku za obnovitelné zdroje se týká nejenom domácností, ale také firem či organizací.

Ministerstvo průmyslu a obchodu již dříve uvedlo, že na úsporný tarif mělo jít původně deset miliard korun, dalších 30 miliard se mělo rozdělit příští rok, celkem tak jde o 40 miliard.

Zmírnit dopady zdražování na rodiny chce kabinet také jednorázovým příspěvkem 5000 korun na dítě do 18 let věku, který od srpna dostanou rodiny, jejichž loňské příjmy nepřevýšily jeden milion korun hrubého. Nárok na 5000 korun od státu má podle zákona dítě s trvalým pobytem a bydlištěm v ČR. Rodiče musí s dítětem žít a hradit náklady. Příspěvek připadne také cizincům, kteří v ČR dlouhodobě žijí a pracují. Čerpat jej mohou pěstouni, manželé či partneři rodičů i vdovci a vdovy po rodičích. Žádat o příspěvek je možné od 15. srpna on-line nebo osobně v Czech Pointech na radnicích či krajských úřadech a úřady práce by měly začít s výplatou příspěvků dnes v noci.

Vláda také uvažuje o zavedení daně z neočekávaných zisků, která by se týkala rafinerií, energetiky a bankovnictví. Výnos z daně by měl být určen na pokrytí mimořádných výdajů státu spojených se zvládáním nárůstu cen energií. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí rozhodnout do 10. září.

Opozice i odborníci ale již dávno upozorňují, že se jedná maximálně pouze o dočasné řešení a že bez plošného zastropování cen energií je jakákoliv »pomoc« jenom pouhou náplastí. Pomoc pak prý přichází pozdě a navíc je rozpočítána pro další roky, pro letošek je to prozatím nastaveno tak, »že holt uvidíme, kolik toho občan snese«.

Nabízí se proto srovnání, jak postupují jinde?

Velká Británie – půjčky na živobytí a mimořádná daň

Británie oznámila v květnu zavedení mimořádné 25procentní daně ze zisků ropných a plynárenských společností, získané peníze vláda poskytne »nejchudším domácnostem« formou jednorázového příspěvku. Zhruba osm milionů britských domácností s nejnižšími příjmy dostane příspěvek 650 liber (18 800 Kč). Domácnosti dosud mohly žádat o půjčku až 200 liber (5800 Kč) na úhradu faktur za energie. Půjčky se rozhodnutím vlády změní na granty, které nebude potřeba splácet. Jejich výše stoupne na 400 liber (11 600 Kč). Na podzim dostane osm milionů domácností seniorů příspěvek 300 liber (8700 Kč) na pohonné hmoty. Lidé s postižením budou inkasovat 150 liber (4300 Kč) jako další příspěvek na bydlení. Na pomoc domácnostem v boji s rostoucími cenami energií letos vláda podle ministra financí vydá celkem 37 miliard liber (1,1 bilionu Kč).

Francie – zastropování i investice

Zaměstnanci mají dostat nezdaněnou prémii na podporu kupní síly až 600 eur (zhruba 14 600 Kč). Více peněz slíbil prezident Emmanuel Macron i samostatně výdělečně činným. Zhruba 20 miliard eur už vláda dala do zastropování cen elektřiny a plynu. Další investice mají plynout do zdravotnictví a školství. Řádný minimální důchod má v budoucnu činit 1100 eur, zvýšena má být i podpora rodičů samoživitelů.

Chorvatsko – trvalé snížení DPH na energie a levnější vejce

Vláda připravila balík opatření v hodnotě 4,8 miliardy kun (15,5 miliardy Kč), který má kompenzovat negativní dopady rostoucích cen energie na domácnosti i podniky. Vládní opatření zahrnují mimo jiné trvalé snížení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) u plynu a tepelné energie na 13 z 25 procent. U plynu navíc sazba dočasně klesla až na pět procent, a to v období od začátku letošního dubna do konce března příštího roku. Vláda se rozhodla rovněž snížit sazbu DPH u základních potravin, jako jsou čerstvé maso, ryby, vejce, ovoce a zelenina, a to ze 13 na pět procent. U části hygienického zboží pak DPH klesla na 13 z 25 procent.

Maďarsko – zde jsou občané chráněni zákonem

Maďarská vláda s ohledem na rostoucí inflaci v červnu prodloužila do 1. října platnost stropu na některé základní ceny potravin. Cena elektřiny a zemního plynu, kterou platí spotřebitelé, je v Maďarsku pevná a stanovená legislativou. Obyvatelé Maďarska jsou tedy ochráněni před růstem cen na trzích. V červenci pak Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu. Maďarsko také v květnu oznámilo mimořádné zdanění velkých firem v bankovnictví, pojišťovnictví, energetice i letecké dopravě. Opatření má platit v letošním a příštím roce a do státního rozpočtu by mělo ročně přinést zhruba 800 miliard forintů, část peněz by měla být poskytnuta i maďarským domácnostem.

Německo – 90 % nákladů půjde na spotřebitele

Německá vládní koalice schválila pomoc pro potřebné, rodiny, nízkopříjmové občany a dojíždějící za více než 30 miliard eur (736 miliard Kč). Vláda snížila i cenu měsíčních jízdenek, lidé rovněž dostanou jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7360 Kč), rodiny s dětmi pak jednorázový bonus 100 eur (2470 Kč) a příjemci sociálních dávek jednorázovou částku 200 eur (4940 Kč). Německo také plánuje od 1. října zatížit všechny spotřebitele plynu zvláštní daní. Ta má pomoct dodavatelským firmám, které se potýkají s vysokým růstem cen suroviny, a přenést na spotřebitele 90 procent jejich nákladů.

Polsko – když se chce, i potraviny mohou být levnější

Polská vláda plánuje odložit liberalizaci cen plynu pro domácnosti do konce roku 2027. Polsko také snížilo sazbu DPH u základních potravin na nulu ze standardních pěti procent a domácnostem, které k vytápění používají uhlí, vyplatí jednorázový příspěvek 3000 zlotých (asi 15 440 korun).

Rakousko – 150 eur a pak se uvidí

Rakousko už v lednu představilo soubor opatření, která mají pomoci domácnostem čelit rostoucím nákladům na energie. Celková hodnota těchto opatření činí zhruba 1,7 miliardy eur (41,6 miliardy Kč). Téměř všechny domácnosti v Rakousku v rámci těchto plánů obdrží jednorázový příspěvek 150 eur (téměř 3700 Kč).

Slovensko – plošné rozdávání komukoliv?

Slovenská vláda nejprve schválila první sadu příspěvků zhruba za 22 milionů eur (548 milionů Kč) pro některé skupiny obyvatel jako částečnou kompenzaci vysoké inflace. V květnu slovenský Parlament schválil zvýšení přídavků na děti i odpočitatelné položky z daní pro rodiče a nový příspěvek na kroužky dětí; opatření přijdou na více než miliardu eur (24,6 miliardy korun) ročně. Ekonomové i vládní strana Svoboda a solidarita opatření kritizovala, protože podle nich předpokládají plošné rozdávání peněz rodinám bez ohledu na jejich finanční situaci.

Solidarita jako sprosté slovo…

»600 procent? To je přeci drobná daň za solidaritu s Ukrajinou, ne?« říká s ironií sobě vlastní provozní restaurace v Lovosicích ohledně současné situace. »Proč to tak ale je? To jsme opravdu tak blbí?« Právě oněch 600 procent je totiž nejspíš v současné době taxa za »solidaritu s Ukrajinou«. A vypadá to, že krom vlády to tak vidí všichni. Ale také si dávají záležet na tom, aby raději nebyli slyšet. František Josef by záviděl, jak se nám ta cenzura mlčením pěkně zakotvila. Rozhodně si tím ale zaděláváme na mnohem větší problém. I když jsme nyní »solidární s Ukrajinci«, tedy alespoň s těmi, kteří si kupují byty v Praze, na něž si průměrný Čech vydělává 250 let. S těmi, kteří se navíc nejspíš nikdy ani nepodívali do míst, kde jejich ruskojazyční »krajané« umírají pod palbou číhosi dělostřelectva dodaného možná z České republiky. Jestli má ale být takováto »solidarita« zakotvena globálně, tak podle všeho velmi brzy ztratí smysl. A to především v rámci Evropské unie… Smysl to totiž přestává dávat i těm nejzarytějším kádrům, všechny tyto výdaje jsou totiž placeny z peněz daňových poplatníků, tedy nás… Válka holt něco stojí, i když se tváříme, že ji nevedeme.

Tomáš Cinka

REKLAMA
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Uhlí vám nevypne vláda ani Brusel. Vypne ho účetní pana Tykače

O konci uhlí v Česku nerozhoduje vláda, Brusel ani ekologové. Rozhoduje o něm účetní uzávěrka soukromé firmy. A já...

Evropská komise uznala, že EU od začátku roku 2026 přeplatila za plyn 100 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uznala, že EU od začátku roku 2026 přeplatila za celkový dovoz zemního...

Katastrofa: zahraniční obchod EU se propadl o desítky miliard eur

Deficit zahraničního obchodu Evropské unie se zbožím v září činil pouze 16,8 miliardy eur, jak vyplývá z předběžných údajů...

Vláda chce zavést celostátní referendum a připravuje opatření proti drahým energiím

Vláda Andreje Babiše (ANO) na svém dnešním jednání schválila několik významných návrhů, které se týkají fungování státu, zdravotnictví i...

Noční můra… Nebývalé mrazy způsobily rekordní vyčerpání zásob zemního plynu v Evropě

Během prvních dnů vlny chladného počasí rychlost čerpání z podzemních zásobníků drtivě překročila běžné hodnoty, jak ukazují oficiální data...

DALŠÍ NOVINKY

Bruselská slepá ulička: peníze na Ukrajinu. Škrty v zemědělství i zdravotnictví

Instituce a členské státy Evropské unie se při projednávání plánu nového víceletého rozpočtu dostávají do přímého konfliktu. Evropská rada...

Libor Vondráček zůstává v čele Svobodných. Stranu povede už páté období

Libor Vondráček obhájil post předsedy Svobodných a do čela strany tak nastoupí už popáté. Poslanec a právník získal důvěru...

Slavia je neporazitelná! Plzeň si odvezla body z Ďolíčku, Zlín stále čeká na výhru

Fotbalisté Slavie zvládli utkání 15. kola první ligy na hřišti Olomouce a po vítězství 2:0 zůstávají jediným neporaženým týmem...

Lékařská komora nového viceprezidenta nezvolila

Sjezd České lékařské komory (ČLK) v Brně nového viceprezidenta nezvolil. Do závěrečného kola postoupili bývalý viceprezident Zdeněk Mrozek a...

Odhalení o tajné schůzce USA a Íránu. Trumpův úzkostný vzkaz Chameneímu

Je tu šokující odhalení o tajných konzultacích v Berlíně, zákulisních intervencích Kataru a Pákistánu a tvrdé diplomatické dohodě o...

Novou sociální demokracii povede Matas. Strana chce zaplnit prostor na levici

Novou sociální demokracii (NSD), která vznikla letos v červnu kolem bývalého premiéra Vladimíra Špidly, povede jednatřicetiletý právník Martin Matas....

Vildumetzová připouští změny ve financování ČT a ČRo. Za první krok považuje kontrolu NKÚ

Podoba financování České televize a Českého rozhlasu ještě nemusí být definitivní. Podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) bude ve...

Zima se hlásí o slovo. Příští týden ve znamení sněhu, ve čtvrtek může napadnout až 15 cm

Česko čeká další výrazné ochlazení. Podle výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden se budou denní teploty většinou...

Charváty: Objeveno sídliště z rané doby bronzové s mohutnými obrannými příkopy

Archeologové provádějící vykopávky před výstavbou obytných budov na Moravě objevili dosud neznámé sídliště z rané doby bronzové, obklopené třemi...

Starověká DNA znovu spojuje sourozence pohřbené před 1600 lety ve vzdálenosti 725 km

Dva sourozenci pohřbení stovky kilometrů od sebe ve starověkém Španělsku byli po téměř 1600 letech propojeni analýzou DNA. Jejich...
REKLAMA
Poslední zprávy