Analýza: Demokracie je založená na iluzi

Kdo všechno skutečně v demokracii vládne? Určitě ne občané, což plyne z principu zastupitelské demokracie, která plodí vládnoucí politickou elitu – novodobou aristokracii – a umožňuje vládnout i »pidi stranám«, vstupem do účelových koalic, přestože téměř nikoho nezastupují. Občané si nevládnou ani v přímé demokracii. Takovou ukázkou byla cesta k lidovládě v Libyjské arabské lidové socialistické džamáhíríji. Muammar Kaddáfí sepsal vlastní koncepci přímé demokracie, která je obsahem tří útlých svazečků tzv. Zelené knížky. Stejně neuspěl systém tzv. reálného socializmu.

Vládnoucí systémy se výrazně změnily nástupem globalizace, která zásadně propojila a prohloubila vzájemnou závislost národních ekonomik a vlád. Svět se stal systémem spojených nádob. V rámci dnešní globalizace existuje teorie, která říká, že světu vládnou nadnárodní vyvolení, ať už se nazývají ilumináti, tajné zednářské spolky či Nový světový řád.

Historie i dnešek ukazuje, že tajné lóže hrají ve světové politice velmi důležitou roli. Slovy německého spisovatele Ericha Kästnera: Dobré ani zlé neexistuje, pokud to člověk neučiní. Existují poznatky i fakta, které se před veřejnosti zamlčují nebo přímo skrývají. To činí jak ti »zlí«, tak i ti »dobří«.

Ti první je nezveřejňují, aby neohrozili své mocenské cíle, a ti druzí, aby ochránili svá dogmata. Obě strany jsou ukázkou manipulace s informacemi. Tato manipulace nejenom ovlivňuje veřejné mínění, ale může napáchat mnoho škod a dokonce vytvořit situaci pro chtěnou válku. Je zapotřebí si také uvědomit, že i dobro dokáže plodit zlo. Příkladů je mnoho.

Stále existují naivní lidé, kteří věří, že v rozvinuté demokracii už žádných tajemství není, vše je pod veřejnou kontrolou a že média ctí fakta, nic záměrně nezamlčují a nemanipulují. Mnozí navíc podléhají klamu, že vše, co se shůry činí, ku prospěchu se činí.

Jedna z nejmocnějších skupin: Bilderberg

Nejmocnější lidé světa se tajně setkávají, aby spřádali budoucnost světa podle jejich představ. Jsou skrytou globální vládou elit, která prosazuje své plány s pomocí nastrčených figur. Ovlivňuje se výběr špičkových politiků, připravují a plánují se války a lokální konflikty, světové trhy jsou manipulovány apod. K tomu všemu jim slouží mainstreamová média, aniž by jejich redaktoři pochopili, co se ve skutečnosti děje. Například válka v Iráku se v USA plánovala již delší dobu před jejím vypuknutím a čekalo se jen na vhodnou záminku. Tou se stalo americké lživé tvrzení o iráckých zbraních hromadného ničení a jejich možném použití.

Jedna ze skupin nejmocnějších mužů světa se jmenuje Bilderberg, podle místa prvního setkání. Do skupiny patří nejbohatší průmyslníci i významní politici a mediální magnáti. Jejich cílem je vytvořit jednotný světový řád. Poprvé se tato skupina setkala pod záštitou nizozemské královské rodiny a rodiny Rockefellerů v hotelu Bilderberg v holandském městě Oosterbeek v roce 1954. Na těchto tajných jednáních se plánují události, které později nastanou jakoby samy od sebe. Přitom žádné světové události se nestávají náhodou.

Například do souvislosti s činností této skupiny se uvádí pád turecké vlády v roce 1996. To otevřelo cestu k nové turecké vládě pod vedením ortodoxního sunnity Tayyipa Erdogana. Turecký politik, bývalý starosta Istanbulu, od roku 2003 premiér a od roku 2014 prezident Turecké republiky. Touto změnou se v Turecku omezil sekularismus, garantovaný armádou. Proto Erdogan provedl obrovskou čistku v nejvyšších stupních velení armády a Turecko nasměroval k islámské teokracii. Tato změna podpořila vliv islamismu i v tradiční křesťanské Evropě. Ničím a nikým neomezená ilegální migrace vytvořila základ etnickému napětí s cílem destabilizovat evropský region po sociální, bezpečnostní i ekonomické stránce. USA z hlediska svých mocenských a ekonomických zájmů nechtějí politicky a ekonomicky supersilnou Evropu, ale zároveň nepotřebují Evropu zmítanou totálním chaosem. Navodit stav mezi těmito krajnostmi dokáže jen závažná krizová situace, která u Evropanů vyvolá oprávněné obavy až strach. Paralyzující účinek strachu je ideálním spojencem manipulace. A tak se nabízí otázka, zda za migrační krizi biblických rozměrů, která ochromuje Evropu, nestojí skryté mocenské zájmy určité skupiny lidí. Stejná otázka se týká konfliktu na Ukrajině.

Globální ekonomika a celosvětové vládnoucí centrum

Řada generálních tajemníků NATO patřila do Bilderbergu. Jmenujme například: Joseph Luns, lord Carrington, Manfred Wörner a další. Do této skupiny patřil i bývalý ministr obrany USA Donald Henry Rumsfeld. Podle amerického novináře Williama V. Shannona, členové Bilderbergu touží po světě, ve kterém nebudou státy, ale regiony sdílející stejné hodnoty. Vše má být založené na globální ekonomice, na jednom celosvětovém vládnoucím centru a na »univerzálním náboženství«. Členové Bilderbergu se obávají organizovaného odporu lidí, kteří nebudou chtít souhlasit s jejich vizí budoucího světa. Proto tolik tajností kolem jejich činností.

Dobře si uvědomují, že jedním z faktorů sloužící k ovládnutí světa jsou přírodní zdroje a budoucí energetické technologie. Vedle těchto oblastí se v různých zemích zaměřují na ovlivňování vnitřního dění tak, aby to vyhovovalo jejich globálním zájmům. Příkladů je mnoho. Svržení Margaret Thatcherové, válka v Iráku, podpora syrským sunnitským rebelům, svržení Kaddáfího v Libyi, Ukrajina apod.

Představu o globální moci této skupiny jasně vyjádřil David Rockefeller v roce 1991 na konferenci Bilderbergu v Baden-Badenu. Cestu k realizaci vidí v nastolení nadnárodní svrchovanosti intelektuální elity a světových bankéřů, která by měla nahradit dosavadní sebeurčení národů. Svoji moc prosazují prostřednictvím svých zmocněnců ve finančních, vládních a mediálních systémech, EU nevyjímaje. I tyto celosvětově mocenské snahy ukazují, že proklamovaná demokracie je ve skutečnosti do značné míry jen iluzí.

Ropa jako motor revoluce

Existuje názor, že kdyby bolševická revoluce v roce 1917 selhala, Rusko by v rámci kapitalistického systému muselo průmyslově soupeřit s USA a Evropou a dnešní svět by byl zcela jiný. V historii však neexistuje kdyby. Ale v každém případě byli to američtí finančníci, kteří podporovali bolševickou revoluci. Pochopitelně, že motivací rodiny Rockefellerů a skupiny bankéřů, které podporovaly svržení ruské monarchie, nebyla pomoc ruské revoluci, ale šlo o ruské zásoby ropy. V roce 1902 produkovala ropná pole v Baku více než polovinu světové těžby. Chaos ruské revoluce zničil ruský ropný průmysl, a tím se i zničila významná ropná konkurence Ameriky.

Ale Standard Oil spolu s bankéři z Wall Street potřeboval silného a spolupracujícího ruského vůdce. Na scénu tak přicházejí Vladimír Iljič Lenin a Lev Trockij. Sutton ve svém díle »Wall Street a bolševická revoluce« uvádí, jak Rockefeller, velkoprůmyslníci a bankéři financovali bolševickou revoluci. Byli to právě bankéři, kteří pomohli zajistit pro Lenina bezpečnou cestu do Švýcarska po neúspěšném povstání v roce 1905. V dubnu roku 1917 vyjel Lenin s několika dalšími spolupracovníky ze Švýcarska přes Švédsko do Petrohradu. Jeho vagon získal od Němců právo exteritoriality, tedy mezinárodní imunitu, a na německém území se o jeho bezpečnost starali němečtí vojáci. Není proto náhodou, že v březnu 1918 přijímá Lenin všechny tvrdé německé potupné podmínky na ukončení války, tzv. Brestlitevský mír. Tyto a další skutečnosti dokazují, že bolševická revoluce nebyla jen spontánním povstáním, jak nás o tom přesvědčovala bolševická propaganda a dokonce i Američan John Reed ve svém díle »Deset dní, které otřásly světem«, který zemřel na tyfus v Rusku v roce 1920.

V roce 1926 Rockefeller odsouhlasil půjčku Sovětskému svazu ve výši 75 milionů USD v návaznosti na uzavření smlouvy o výstavbě ropné rafinerie Rockefellerovy Standard Oil v Sovětském svazu s podmínkou k získání 50 % z produkce ropy na Kavkazu. A byl to také Rockefeller, který loboval za to, aby vláda USA uznala Sovětské Rusko, což se stalo v roce 1933. V třicátých letech minulého století se prováděly tajné finanční manipulace ze strany Federálního rezervního systému (Fed) ve prospěch Sovětského svazu. V průběhu druhé světové války získaly Sovětský svaz i Británie miliardové půjčky v dolarech cestou Chase National Bank (zákon o půjčce pronájmu – Lend-Lease Act). Obchodní zájmy ve jménu zisků přivedli bankéře z Wall Street až k tajným dodávkám nejmodernější americké technologie pro Sověty.

Nový světový řád

V dnešní problémové politicko-sociální situaci čelíme neuspořádanosti, jejíž součástí je i fatální migrace. Neutěšená realita plodí obavy obyvatelstva, frustraci z nedostatečných řešení krizových situací a nedůvěru ve stávající vládní systémy, včetně impotentní EU. To vše nahrává globální diktatuře coby protipólu dnešní neschopné demokracie, kterou by měl nahradit Nový světový řád pod taktovkou Bilderbergu. O této reálné situaci hovoří a mnohými dokumenty ji dokladuje Daniel Estulin ve své knize: Pravdivý příběh skupiny Bilderberg.

K dlouhodobým plánům této organizace patří války a obchod (ropa a nerostné bohatství). Atributy obou těchto činností zajišťují nejenom velké zisky, ale umožňují i naplňování mocenských ambicí. Ale skupina Bilderberg není jedinou tajnou organizací, toužící po světovládě. Existují i další podobné tajné organizace. K nim patří v USA založená instituce Council on Foreign Relations (Rada pro mezinárodní vztahy, dále jen RMV), založená v roce 1921. Většina členů jsou žurnalisté a vedoucí nejdůležitějších amerických médií. Členy RMV jsou jen Američané, kdežto skupinu Bilderberg tvoří lidé z USA, Kanady a západní Evropy. Některá místa ve vládě USA zastávají členové RMV, bez ohledu na to, kdo je zrovna prezidentem.

Když se v San Francisku konala ustanovující schůze OSN, více než 40 členů americké delegace byli členové RMV. Rovněž znění Deklarace lidských práv, přijaté OSN, bylo v souladu s představami RMV. Tato organizace, díky svému mediálnímu vlivu, výrazně ovlivňuje i americký způsob života.

Média a veřejné mínění

K nejvýznamnějším členům skupiny Bilderberg patří rodina Rockefellerů. Díky svému obrovskému finančnímu zázemí získala velký vliv i v médiích. Díky médiím ovládla rodina veřejné mínění. Díky veřejnému mínění získala obrovský vliv na politiku. A díky politice a dobře maskované korupci má kontrolu nad celým národem. Právě tento řetězec mocenského vlivu pregnantně popisuje a rozkrývá Estulin ve své knize.

Není proto divu, že skupina Bilderberg přišla s nápadem tzv. světové firmy, která by prostřednictvím mezinárodního obchodu bez legislativních překážek mohla snadno ovlivňovat jednotlivé národní ekonomiky. Tato světová firma by tím získala větší vliv než jakákoli vláda na světě.  Princip je jednoduchý. Stávající zastupitelská demokracie funguje na základě voleb, ze kterých vzejde i vláda. A každá zvolená vláda může být odstraněna, kdykoliv se zinscenuje vhodná krize, včetně finanční.

V USA existuje rádoby nezávislý systém ovládající finance známý jako Federální rezervní systém (Fed). Jedná se o soukromě vlastněný bankovní systém svázaný s členy Bilderbergu. V Evropě je tímto »nezávislým« bankovním systémem Evropská centrální banka, jejíž měnová politika je ovlivňována členy bilderberské elity. Podobně »nezávislý« systém ve Velké Británii řídí Bank of England, jejíž členové jsou opět členy skupiny Bilderberg.

Přes média se většinou organizují různé propagandistické kampaně, psychologicko-politické akce, určené k manipulaci lidí. Američan Ken Adachi prohlásil: »To, čemu většina Američanů věří, že je veřejným míněním, je ve skutečnosti pečlivě připravenou a vypracovanou propagandou navrženou tak, aby vyvolala požadovanou reakci veřejnosti.«

Výzkumy veřejného mínění na vybraných skupinách kvalitativně zjišťují, jak dalece se nechaly ovlivnit naplánovaným programem. Ale do manipulace s veřejným míněním patří i vymývání mozků. Přitom všechny tyto operace jsou financovány z prostředků daňových poplatníků. Vysoce nebezpečným příkladem, včetně ČR, je manipulace a vymývání mozků již nejmladším žákům na základních školách. V rámci našeho školství se uskutečnil pokus vytvářet u dětí iluzorní až lživou představu o integraci muslimských migrantů pomocí nesmyslného komiksu. Dalším ohavným příkladem na školách je propagace genderové ideologie. Systém vymývání mozků se opírá o tři hlavní pravidla:

1. Pečlivě vypracovaná lež musí obsahovat záblesk pravdy.
2. Informační lež musí být dostatečně zahalena, aby bylo možné najít v ní fakta. Je to hra na polopravdy a zadržování těch informací, které by u veřejnosti mohly narušit plánovanou manipulaci.
3. Použití lží nesmí zdiskreditovat zdroj, s jehož děním se počítá v budoucnosti. To znamená, že média nebo informační zdroje si musí zachovat důvěryhodnou tvář.

Podvod manipulace je dovršen, když veřejnost věří, že vše se koná v jejím zájmu a neprohlédne uskutečňovanou politiku manipulátorů. Za pomoci právnického a legislativního systému lze dokonce vytvářet zdání, že je dodržován zákon a naopak kritici, kteří prohlédnou tento podvod, se dehonestují jako škůdci a přidávají se k nim různé přívlastky jako xenofobní, rasistický, proruský šváb apod. Přesně tak se nakládá i s nepohodlnými kritiky nesystémového řešení fatální migrace či špatné azylové a vládní politiky.

Trilaterální komise

Dalším utajovaným hráčem na poli globální moci je »Trilaterální komise« (dále jen TK), která se také snaží usilovat o kontrolu nad světem. Toto uskupení bylo založeno v roce 1973. Jejím zakladatelem a hlavním ideologem je finančník David Rockefeller. Patří k mužům, kteří utváří globální ekonomiku a ovlivňují toky financí. TK se zaměřila na tři regiony: americký s ústředím ve Washingtonu, evropský s ústředím v Paříži a asijský s ústředím v Tokiu. Členská základna se rekrutuje z politických, hospodářských, bankovních a mediálních oblastí. Veškeré vnitřní záležitosti a projekty zůstávají utajené. Členové, stejně jako u Bilderbergu a RMV jsou vázáni mlčenlivostí ohledně cílů a činností.

Jejich základní úsilí směřuje ke kontrole světové ekonomiky. K získání mezinárodního vlivu využívají cílenou radikalizaci některých národních skupin, které skrytě financují nebo jinak podporují. Dále využívají energetických a jiných krizí nebo se na jejich vzniku skrytě či zprostředkovaně podílejí. Velkým příkladem takové operace byla vojenská kampaň Pouštní bouře v Kuvajtu a následná invaze do Iráku. Ospravedlněním této operace bylo lživé tvrzení o iráckých zbraních hromadného ničení, které ohrožují světovou stabilitu. Tím se maskoval skutečný zájem Američanů, kterým šlo hlavně o ovládnutí toku ropy na Blízkém východě a podřízení Iráku americkým geopolitickým a mocenským zájmům.

TK se dnes proměnila v mocného celosvětového hráče. Antony Sutton ve svém díle Trilateralové v Americe (Trilaterals Over America) tvrdí, že dnes dochází ke spolupráci TK se členy Bilderbergu a RMV. Cílem tohoto systému je ovládat budoucnost světa.

K omezení veřejné kontroly navrhuje TK omezování svobody tisku cestou řízeného zadržování informací, určováním toho, co je nebo není vhodné publikovat pomocí různých mediálních rad nebo komisí kontrolujících »čistotu a standardy« médií tak, aby se mohlo v tichosti s médií manipulovat. To vidíme v bohaté míře i u nás.

Cui bono?

Jiným příkladem této manipulace jsou zveřejňované statistiky vytvářené na základě zadržovaných informací. V této souvislosti je na místě otázka: Cui bono? Komu to přináší prospěch? Jen v omezené míře se zveřejňuje nárůst kriminality v západoevropských zemích v důsledku zvyšujících se počtu migrantů. Přitom se u migrantů toleruje tzv. drobná krádež, rvačky, sexuální obtěžování žen na veřejnosti, násilné projevy na školách i vůči učitelům, a úmyslně se to statisticky ani nesleduje. Ale pštrosí politika zamlčování problémů s migranty tento problém nevyřeší. Neřeší to ani migrační pakt, který v sobě ukrývá přerozdělování migrantů. Ale o tom politici ani naše vláda nehovoří. V Německu dokonce vyšla najevo dohoda mezi policií a státními zástupci, aby se »menší« kriminální delikty migrantů raději přehlížely a neřešily, jak uvedl deník Bild. Zveřejněná informace vyvolala bouřlivou diskusi a požadavek na odvolání ministra vnitra. Francie v tomto směru už překročila Rubikon a pokud se nezmění nesmyslná eurounijní pseudohumanitární jurisdikce, pak pro Francii už nebude cesty zpátky.

Větší koncentrace moci a kontroly

Kapitalismus byl založen na svobodném podnikání. Dnes v celosvětovém měřítku přechází svobodné podnikání ve volný obchod na globálním trhu. Tím se přechází ve všezahrnující monopol, pomocí kterého lze kontrolovat vlády, finance i veškeré relevantní dění. Tyto nadnárodní síly hledají spolehlivý a udržitelný mechanismus, pro získávání stále větší a větší koncentrace moci a kontroly.

Například poskytování velkorysých půjček zemím třetího světa nebo jiným zemím s oficiálním tvrzením o pomoci k rozvoji jejich hospodářství, je ve skutečnosti motivováno pouze zisky bank a možností, jak v tichosti rozšiřovat vliv skrytých světovládních struktur na mezinárodním poli. To plně platí i o Mezinárodním měnovém fondu, který podle Eskulina ovládli trilateralisté.

Bilderberg předpokládá, že dobrou předehrou k vytvoření jednotného celosvětového řádu může být vznik Severoamerické unie. Ta vznikne v okamžiku, kdy se Kanada politicky připojí k USA. Jedním z problémů tohoto projektu je dvojjazyčnost země, kde v provincii Québec se hovoří francouzsky. K realizaci je zapotřebí oddělit Québec od Kanady s využitím stávajících separatistických tendencí, a poté připojit zbytek Kanady k USA.

Aktéři tohoto projektu si dobře uvědomují, že tak rozsáhlé přeměny se nerodí snadno a naráží se na národní zájmy a léty zaběhlý styl života. Ale také se ví, že dohody těžko představitelné v bezpečné a bezproblémové době, lze snadno dosáhnout v krizové situaci a tu lze vždy podle požadavků vytvořit a řídit její průběh tak, aby se dosáhlo požadovaného cíle. Vhodnou krizovou situaci lze využít i pro byznys, k ovlivnění vládních rozhodnutí nebo vůči opozičním skupinám.

EU bez práva veta

I Evropská unie vzešla z obav a krizí a pod taktovkou evropských finančních elit, zvláště německých, se začala realizovat integrace evropských národů do EU. A tak pod hesly ekonomických, politických a bezpečnostních zájmů se odůvodnilo vytvoření EU. Dnes se už ví, že mnohé z proklamovaného nikdy nefungovalo a ani fungovat nebude. Ale projekt EU by měl být jen předstupeň pro mnohem větší plán, k přeměně na Evropskou federaci bez práva veta, a v dalším pak přechod pod univerzální světovou vládu. Ale praxe ukázala neschopnost bruselské žvanírny, nadnárodního vládnoucího centra, a tak se v Evropě začaly ozývat odstřeďující síly. To zajisté znervóznilo tvůrce tohoto globálního plánu. A tak se sáhlo k osvědčené metodě, že v krizové situaci lze prosadit i ta nejméně populární a jinak neproveditelná opatření. Proto se o mírovém řešení konfliktu na Ukrajině nemluví a naopak se zvyšuje politické i vojenské napětí, které může snadno přerůst v nukleární konflikt. O Ukrajinu vůbec nejde.

Politická situace v EU se vyhrocuje

Jestliže byl dosud velkým problémem EU Green Deal, masová imigrace a další bruselské idiocie, pak dnes se ukazuje, že hlavním problémem je pomalá přeměna EU v totalitní unitární stát, a s tím související rychlá likvidace demokratických práv. Jde zejména o svobodu slova a zavádění cenzury pod záminkou boje proti dezinformacím a nenávistným projevům. Přitom nenávist a dezinformace šíří Brusel, aby se zmanipulovala veřejnost a byla tak přístupnější k militarizaci EU a k případné vojenské konfrontaci s Ruskem, což by určitě vedlo k nukleárnímu peklu v Evropě. Proto je nutné důrazně odmítnout, aby naši občané umírali ve válce za cizí zájmy, neboť válka na Ukrajině není naší válkou.

Opět se potvrzuje, že v zastupitelské demokracii se volby stávají zastíracím manévrem mocenských zájmů pod rouškou demokracie. Je to hra poskytující veřejnosti a voličům falešný pocit, že jsou to oni, kdo ovlivňuje dění ve společnosti. Pokud stávající politici připustí nukleární válku v Evropě nebo vytvoření NWO, pak buď nám Bůh milostiv.

František Krincvaj