Alena Schillerová: Vládní strany se dostaly do pasti vlastních slibů

Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) se chová asociálně, chaoticky, strká hlavu do písku, v ekonomických otázkách a v tom klasickém řízení státu, kdy má táhnout za jeden provaz, selhává. V rozhovoru pro iportaL24.cz to uvedla bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

V březnu Sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Vláda minulý týden schválila jeho novelu se schodkem 330 miliard korun. Očekávala jste takový vývoj?

Samozřejmě. Řekla jsem to už v Poslanecké sněmovně, když se ten cár papíru, jak jsem nazvala rozpočet se schodkem 280 miliard, schvaloval. Byli jsme úplně zbytečně tři měsíce v rozpočtovém provizoriu, úplně zbytečně se zastavily investiční akce, transfery, nemohly se nastartovat nové akce, a to jenom proto, aby si pan ministr financí pohladil svoje ego a dokázal, že provede úplně brutální škrty jak v investicích, tak v řadě mandatorních výdajů, kde záměrně podstřelil odhad, což se teď ukázalo. To znamená, že jsem to předpověděla, dokonce jsem to velmi nahlas řekla a ukázalo se, že jsem měla pravdu.

Novelu jste po jejím schválení vládou označila za »obrovsky neúspornou«, která navíc nepomáhá lidem ani firmám. Co konkrétně návrhu vytýkáte?

Je to tak. Vemte si, že vládní pětikoalice, zejména koalice SPOLU, a především ODS, která má ve vládě jak premiéra, tak ministra financí, šla do voleb s tím, že naše vláda brutálně zadlužila zemi, a bez ohledu na to, že jsme byli v krizi způsobené covidem, bez ohledu na to, že jsme zůstali šestou nejméně zadluženou zemí v EU, tak vytvořila před občany představu, že jsme pomalu před krachem a že oni to vyřeší. Teď vláda schválila rozpočet se schodkem 330 miliard, ale když se na něj podíváte, tak kde je nějaká pomoc lidem? Já tam vidím jenom věci, které jsou ze zákona.

Když jsem se podívala na střeva novely, tak jsem se dopočítala částky kolem 16 miliard, kdy se vlastně doplňují mandatorní výdaje, a teď nemyslím zákonnou valorizaci důchodů. Jak je možné, že důchody se aktualizují, jak tomu teď říkají, o 3 miliardy 100 milionů, nemocenská se aktualizuje o 2 miliardy 800 milionů, sociální služby o 3 miliardy 200 milionů, podpora v nezaměstnanosti o miliardu? Mám na to jedinou odpověď. Ministr financí, aby dokázal, že sníží schodek, tak podstřelil odhad mandatorních výdajů a teď v tichosti ty položky doplňuje, protože tam chybí peníze. Když jsem si sčítala pomoc, která souvisí s válkou na Ukrajině, s uprchlickou krizí a já předesílám, že hnutí ANO podporuje a vždy podporovalo pomoc uprchlíkům, tak jsem se dopočítala částky přes 22 miliard.

A kde je konkrétní pomoc lidem v energetické krizi, v krizi s pohonnými hmotami, s potravinami, ale také pomoc firmám, protože ty se dnes ocitají také v obrovských ekonomických problémech? Kdo bude platit jednou příjmy do státního rozpočtu? Proto my jsme pomáhali tak, abychom udrželi nejnižší nezaměstnanost, aby ekonomika fungovala. Naše vláda se potýkala v souvislosti s ekonomickou krizí, která šla ruku v ruce s tou zdravotní, s propadem ekonomiky v roce 2020 mínus 5,8 procenta. A když se podíváte dnes, tato vláda ještě neřeší propad ekonomiky, ještě pořád jsme, byť v malém, ale jsme v růstu.

Navíc má mimořádné inflační příjmy, protože inflace je přes 17 procent. Česká národní banka zveřejnila prognózu, že půjde až k dvaceti procentům, a na tom vydělává vláda. Podle tohoto rozpočtu vláda vybere na příjmech navíc přes 127 miliard. K tomu samozřejmě přibude dividenda ČEZ, atd. To jsou všechno věci, které umožňují vládě, aby pomáhala. Vláda nás brutálně zadlužuje, a to v rozporu s programovým prohlášením, v rozporu se slibem, který dala občanům, ale nepomáhá. Podle bruselského institutu Bruegel je pomoc naší vlády v energetické krizi předposlední nejhorší. Na posledním místě je Dánsko, ale s Dánskem se nemůžeme srovnávat, protože Dánsko má obrovské sociální jistoty. Když Bruegel vyhodnocoval pomoc v době covidové, tak jsme se, jako vláda, stydět vůbec nemuseli.

Hnutí ANO nechce novelu při projednávání ve Sněmovně obstruovat, avizovala jste ale, že vaši poslanci budou předkládat pozměňovací návrhy. Máte už jasno, čeho se budou týkat?

Některé ano a některé připravíme, až novela přijde do Poslanecké sněmovny a my ji budeme moct podrobně prostudovat. Ale už teď je jasné, že jsou podseknuté investice. Chybí tam sedm miliard Správě železnic na opravy, takže tam určitě budeme chtít navýšit, budeme chtít navýšit také sociálním službám, dále na platy policistů, hasičů, vojáků, celníků a určitě budeme chtít navýšit prostředky na bytovou oblast. V době největší bytové krize, v době, kdy v rámci EU patří ČR na první místo v růstu nákladů na bydlení, tak tato vláda dává na bydlení jenom půl miliardy. To jsou na první pohled věci, které budeme chtít změnit, ale určitě tam budou i další položky, nejdříve si to ale musíme podrobně nastudovat.

Už několik měsíců se lidé potýkají s výrazným zdražováním, které zřejmě bude pokračovat i nadále. Co to bude znamenat pro státní rozpočet? Jak vidíte jeho další vývoj?

Pro státní rozpočet je to požehnání, protože pokud rostou ceny, tak z vyšších cen se platí vyšší daně, platí se vyšší pojistné, a je také vidět, že je extrémní růst příjmů. My jsme volali po tom, aby vláda část těchto příjmů vrátila lidem a firmám, protože od nich a na jejich úkor je vybrala. To znamená, že pokud poroste inflace, pro státní rozpočet to bude znamenat nárůst příjmů. Samozřejmě ruku v ruce s tím částečně rostou i výdaje, i když tato vláda se chová naprosto asociálně a lidé se ocitají v neřešitelných problémech. Takže ta situace není dobrá, pomoc naší vlády je nedostatečná, je pomalá.

To všechno jsou věci, které nám vadí a které kritizujeme a ve světle toho, že vláda brutálně zadlužuje zemi, tak to vůbec nechápeme. Když naše vláda zvyšovala zadlužení, tak jsme přesně věděli, kam ty peníze jdou. Bylo to na investice, na pomoc firmám, podnikatelům, na záchranu zaměstnanosti, všechno to byly věci, které jsme dokázali do koruny ospravedlnit. Za naší vlády jsme byli v pomoci v první třetině, někde i na špici Evropy. Teď tu pomoc nevidíme, ale vidíme brutální zadlužování. Takže vláda tu situaci absolutně nezvládá.

Máte představu, s jakým schodkem letošní rozpočet nakonec skončí? Někteří ekonomové varují, že rozpočet může skončit se schodkem až 400 miliard.

Já jsem byla ministryní financí čtyři roky, z toho dva roky ve velice těžké krizi. Samozřejmě nechci ty krize srovnávat, jediné srovnání je, že my jsme byli v ekonomickém propadu, a tato vláda ještě není. Také jsme neměli k dispozici tak obrovské příjmy inflační, když jsme končili, inflace byla přes pět procent, teď máme přes 17 % s vyhlídkou na 20 % podle prognózy ČNB. Takže představu nemám, protože nevíme, jak se ekonomika bude vyvíjet, jak budou dopadat firmy. Celá řada menších a středních firem ohlašuje, že se dostává do takových problémů, že bude muset skončit, ale ozývají se už i velké firmy – potravináři, pekaři, cukráři, že mají obrovské problémy, a těch segmentů je celá řada.

Vláda by si měla říct, koho podpoří, koho potřebuje, protože ceny energií a pohonných hmot vstupují do všeho, a to ovlivňuje ceny všech dalších komodit. Navíc lidem reálně klesají mzdy, začíná být velký tlak zaměstnanců státu, veřejného sektoru na růst mezd, což si podnikatelé nemohou mnohdy dovolit. To jsou všechno problémy, které tady hrozí, jsou to věci, které hrozí narušením sociálního smíru. Těch problémů je obrovské množství, takže vývoj rozpočtu je těžko odhadovat, myslím, že nám to řekne až druhá polovina roku.

Česko se potýká s rekordní inflací. Jak s ní podle vás vláda bojuje a má vůbec účinné nástroje na její snížení?

Když naše vláda končila, tak mě zmocnila, abych prominula DPH na energie za měsíce listopad a prosinec 2021. Podle ČSÚ se to projevilo jednak na snížení cen energií, a také se tím snížila i celková míra inflace. Když se podíváte po Evropě, tak 24 zemí realizuje masivní pomoc. Někdo volí zastropování cen, někdo snížení DPH, anebo její úplné prominutí, někdo kombinaci obojího, k tomu je celá řada mohutných dotačních programů. Česko patří mezi tři země, jejichž pomoc je žalostná, pomalá. Vláda vymyslela energetický tarif, první signál vyslala v únoru, a teď v srpnu ještě neznáme podmínky prováděcího nařízení vlády.

Je absolutně neuvěřitelné, co současná vláda předvádí. Evropské země se snaží, podobně, jak jsme to dělali my za covidu, pomáhat lidem a také firmám toto období překlenout. U nás začíná mít problém průmysl, ale když firmy nebudou fungovat, tak to bude mít nedozírné dopady na ekonomiku, a samozřejmě i na plnění státního rozpočtu, to by si vláda měla uvědomit. Tím, že jsme se snažili, a masivně jsme stimulovali ekonomiku fiskálně, tak jsme už rok po covidu byli v růstu přes tři procenta. A nyní oscilujeme kolem jednoho procenta, a je otázkou, jestli se nepropadneme do recese.

Navrhovali jste zastropování cen, snížení DPH, vláda na žádný z vašich návrhů nereagovala…

5K si neuvědomila, že už není v opozici, že když přicházíme s konstruktivními návrhy, jako prominutí DPH, zastropování cen, nebo prominutí poplatků na obnovitelné zdroje, tak by o tom měla alespoň uvažovat. Nakonec s prominutím poplatků na obnovitelné zdroje jsme přišli v říjnu loňského roku, vláda z nás dělala hlupáky, aby to dnes navrhla, a prominula poplatky jak firmám, tak domácnostem.

Pokud jde o zastropování cen, netvařme se, že 24 zemí Evropy jsou hlupáci. Ukažme si to na příkladu Slovenska. Minulý týden megawatthodina elektrické energie stála u nás sedm a půl tisíce, teď se už na burze pohybuje kolem deseti tisíc a obchodníci ji u nás prodávají mezi sedmi až deseti tisíci. Na Slovensku stojí megawatthodina tisíc pět set korun, stejně tak ve Španělsku nebo Portugalsku, protože přistoupili k zastropování cen. Jak může potom česká firma konkurovat jejich firmám, když mají vstupní náklady několikanásobně nižší?

Pokud jde o DPH, podívejme se, kolik stojí benzín v Polsku, kolik tam stojí potraviny, protože tam prominuli DPH. U nás to je, jako kdybychom v době covidu řekli: vydržte to lidi, my vás sice zavřeme, nemůžete nic vyrábět, ale nějak to přežijte, čerpejte si úspory. Takto se chová současná vláda, asociálně, chaoticky, strká hlavu do písku, je vidět, že ten pětislepenec, který byl spojený ideologií antibabiš, v ekonomických otázkách a v tom klasickém řízení státu, kdy má táhnout za jeden provaz, selhává.

Čím si to vysvětlujete, že česká vláda postupuje jinak než vlády jiných zemí?

Koalice SPOLU a zejména ODS šly do voleb s heslem, že zastaví brutální zadlužování státu, aby dneska v přímém přenosu předvedly, že ho mnohonásobně prohlubují. Tím se tyto strany dostaly do pasti vlastních slibů, protože zjistily, že je tam celá řada výdajů, které podcenily, a do toho vstoupila do určité míry krize. Koalice nebyla schopna připravit žádné reformy. Za osm měsíců už mohla připravit reformy, které by byly účinné od prvního ledna 2023, a tím by ovlivnila příjmovou stranu. Máme srpen, a začínají debatovat například o windfall tax. Jeden řekne sektorová daň, druhý řekne windfall tax, přitom to jsou naprosto odlišné věci. Vláda říká, teď o tom debatujeme, výsledek je ten, že klesají akcie ČEZ. Všechno to je úplně špatné a neprofesionální. Moje zkušenost mi říká, že je to především jasná nekompetentnost vlády.

Vláda vzala veřejnému zdravotnímu pojištění 14 miliard korun. Jak hodnotíte tento krok?

To je katastrofa. Když tady byl covid, který znamenal pro veřejné zdravotní pojištění obrovské náklady, tak naše vláda třikrát po sobě naprosto bezprecedentním způsobem zvedla platbu za státní pojištěnce, protože jsme nechtěli, aby byla zdravotní péče omezená, trvali jsme na tom, že musí zůstat zdarma a všem lidem bez rozdílu. Protože ministr Stanjura si potřeboval dokázat, že on ten schodek sníží, tak mimo jiné udělal škrt 14 miliard ve veřejném zdravotním pojištění. Musel dobře vědět, pokud to nevěděl, tak to by byl vrchol nekompetentnosti, že na to nemá legislativu, tak potřeboval, aby byla přijata novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kde bere pro rok 2022 čtrnáct miliard veřejnému zdravotnímu pojištění. My jsme to maximálně brzdili, dosáhli jsme aspoň toho, že od roku 2023 se budou platby za státní pojištěnce pravidelně valorizovat automatickým mechanismem, nicméně na částku, kterou jsme my dávali veřejnému zdravotnímu pojištění v roce 2022, dosáhneme až v roce 2025.

Ministr se zaštiťoval tím, že ve veřejném zdravotním pojištění jsou obrovské rezervy…

Rezervy ale přece nejsou od toho, aby se vybraly do dna, ale aby pojišťovny měly na péči v době krize. Krize tady je, a je způsobena i tím, že tady máme 370 000 uprchlíků, o které se musíme postarat, z toho zhruba 250 000 jsou státní pojištěnci, které musíme platit, a se kterými budou spojené další náklady pojištění. My to podporujeme, o uprchlíky se musíme postarat, ale zdravotní pojištění to samozřejmě zatíží, a my mu v této situaci bereme 14 miliard. Přitom inflace, nárůst cen, se týká i zdravotnictví. Tato vláda dělá kroky, které jsou absolutně neomluvitelné. To, že VZP prohlásila, že to přežije, je jedna věc, ale my nemáme jenom VZP, máme i menší pojišťovny, a ty se mohou dostat opravdu na hranici. Jde o to, jestli této vládě právě o to nejde. Jestli nás to nemá přivést k tomu, že se bude část zdravotnictví privatizovat, nebo že se bude zpoplatňovat, čímž se už někteří zástupci, především ODS, netají.

Co můžou lidé čekat na podzim?

Nerada lidi straším, myslím si, že politici by měli lidem dávat jakousi naději, na druhé straně musíme stát nohama na zemi, a vidíme, že situace není dobrá, obávám se dalšího nárůstu cen energií. Apeluji na vládu, aby využila českého předsednictví, aby řešila a tlačila na řešení energetické krize, to musí být na prvním místě. Aby lidé mohli normálním způsobem fungovat. Jsme šestá nejméně zadlužená země EU, máme nejnižší nezaměstnanost, to jsou benefity, na kterých můžeme stavět. Jsem smutná z toho, jak se vláda chová, jak komunikuje, myslím si, že nedodává lidem naději. Je potřeba jim ukázat nějaké světlo na konci tunelu a v období, než to světlo na konci tunelu tady bude, tak lidem a firmám je potřeba podat pomocnou ruku.

Jana Dubničková