V poslední době bylo v médiích slyšet o Filosofickém ústavu Akademie věd v souvislosti s ideologickou kauzou, o níž jsme nedávno na našem webu také psali. Ať už měla v uplynulé kauze pravdu ta nebo ona strana, veřejnost si jistě dělala naději v tom smyslu, že se bude vědecké výzkumné centrum do budoucna ubírat profesionálním směrem.
Jaké je ale teď překvapení, když se od více lidí dozvídáme, že výběrové řízení na nového vedoucího výzkumného centra bylo velmi netransparentní. Ani tehdejší vedoucí a vědečtí pracovníci výzkumného centra nesměli vědět, kdo bude členem výběrové komise, ani jací vědci se přihlásili do výběrového řízení na nového vedoucího.
Členové výběrové komise se mohli zaměřit jen na vybrané stránky kandidátů a nemuseli samozřejmě znát všechna kritéria kladená na vědecké pracovníky ústavu. Nelze tedy případný nevhodný výběr svádět na komisi. Nehledě na to, jaké kandidáty doporučili členové komise, byl to nakonec ředitel ústavu Ondřej Ševeček, kdo je za věc zodpovědný a kdo již právě uvedl do funkce nového vedoucího výzkumného centra.
Bohužel se začínají naplňovat obavy, že byrokratická nebo také ideologická netransparentnost vedla k neobjektivnímu výběru podprůměrného vedoucího. Tyto záležitosti je třeba velmi seriózně a poctivě prozkoumat.
Navzdory utajování se ví, že se do konkurzu přihlásil italský profesor s velkou a dlouholetou zkušeností ve výzkumu a přednášení také v Německu, Rakousku a Brazílii. Takové jméno nelze utajit, protože je to známý a uznávaný mezinárodní profesor, o kterém se jako o kandidátovi mluvilo na pracovních setkáních a seminářích v mnoha zemích. Ten ale nebyl vybrán. Přihlásil se snad do konkurzu někdo lepší?
Jaká jsou vlastně kritéria na běžného vědeckého pracovníka? Jelikož Akademie věd usiluje o provádění výzkumu na světové úrovni, na Filosofickém ústavu se požadují hlavně publikace v kvalitních zahraničních časopisech a nakladatelstvích, což v praxi znamená hlavně publikace v angličtině (eventuálně v jiných světových jazycích) vydané v západních zemích.
Ředitel ústavu například asi před dvěma lety neprodloužil pracovní smlouvu vědci, který se v ústavu zaměřoval na kulturní aspekty globalizace. Prý proto, že měl málo odborných článků vydaných v kvalitních časopisech, samozřejmě včetně zahraničních. A protože to nenapravil články v angličtině, byl odejit.
Jak jsem se dočetl v novinovém rozhovoru, letos na jaře ředitel neprodloužil smlouvu také vědecké pracovnici, která se zaměřovala na Euroasii. Přitom atestační komise zhodnotila její práci, včetně jejích odborných textů v anglickém jazyce, a doporučila prodloužení pracovní smlouvy na další roky. Ředitel ale odmítl a smlouvu jí neprodloužil.
A teď tady ale máme odlišný aktuální případ, kdy ředitel jmenoval nového vedoucího výzkumného centra. Je jím Ondřej Lánský, který na ústavním webu na seznamu všech svých (nebo nejdůležitějších) výsledků práce v životě uvádí, že publikoval pouze jeden jediný odborný článek v cizím jazyce. Ano, jen jeden jediný. Pak už jen možná ještě jeden další zahraniční popularizační text. Dnes je však silná vědecká konkurence a je mnoho lepších vědců než Lánský, kteří publikují v zahraničí mnohé články i knihy. Kdyby byl teď v ústavu atestován, dopadl by asi jako nejhorší vědecký pracovník celého týmu. Za běžných okolností by mu asi nebyla prodloužena smlouva kvůli podprůměrným vědeckým výsledkům, které nedosahují mezinárodní vědecké úrovně. Ale teď může být dokonce vedoucí týmu. Ovšem asi jen za podmínky, že bude sloužit jako poslušná loutka. Asi dostal nabídku vedoucího za to, že přikryje nedávné personální čistky, které přišly po pravicových ideologických tlacích. Když bude předstírat, že se nic neděje. Ředitel asi při výběru nového vědeckého vedoucího nesledoval vědecká kritéria. Není to skandální?
Zbyšek Kupský
Diskuze je uzavřena.