Společnost ManpowerGroup zveřejnila výsledky svého každoročního průzkumu Nedostatek talentů, který se zaměřuje na to, jak je pro zaměstnavatele náročné obsadit svá volná pracovní místa, na které konkrétní překážky narážejí a jaké strategie používají k jejich překonávání. Populace stárne, nové technologie proměňují pracovní místa a nová realita mění požadavky zaměstnanců.
Průzkum ukázal, že 66 % českých zaměstnavatelů se potýká s problémy při obsazování svých volných pracovních pozic. Nejvíce se s nedostatkem talentů potýkají extra velké firmy (5000+ zaměstnanců) – 67 % jich hlásí, že nemohou dlouhodobě najít dostatek vhodných uchazečů. Nejméně se s nedostatkem talentů potýkají mikro firmy (méně než 10 zaměstnanců), u nichž 54 % zaměstnavatelů nehlásí žádné problémy.
»Populace stárne a do důchodu odchází více lidí, než vychází ze škol. Ekonomicky aktivní populace a počet zaměstnanců v ČR se zmenšuje, ale poptávka po zaměstnancích roste. Přitom je stále náročnější vyhledávat zaměstnance v zahraničí, především na řemeslné pozice. Technologická revoluce navíc proměňuje podobu celé ekonomiky, mění způsoby práce a poptávku po dovednostech zaměstnanců. Rychle roste poptávka po technických a digitálních dovednostech, ale zároveň i po měkkých dovednostech, a to ve vzájemné kombinaci. Rozchází se také představy zaměstnanců a zaměstnavatelů a komplikovaněji k sobě hledají cestu. Ne vždy je ale nedostatek uchazečů objektivním faktem a za nezájem zaměstnanců si mohou i firmy samy svým přístupem k náboru a k organizaci svých týmů,« řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.
Globální pohled
Nedostatek talentů dosahuje za poslední tři roky svého maxima, tři ze čtyř zaměstnavatelů, respektive 75 %, nemohou najít vhodné kandidáty na volné pozice. Příčinou tohoto výrazného nedostatku pracovníků s vhodným profilem je technologická revoluce a měnící se struktura pozic a s tím spojená nová potřeba dovedností na všech úrovních.
Nejhorší situace je v Japonsku, kde problémy hlásí 85 % zaměstnavatelů, nejlépe si vede Finsko s hodnotou 59 %. Česká republika uzavírá pětici zemí s nejméně komplikovaným náborem vhodných talentů.
Které zaměstnance společnosti postrádají
Nejvíce se firmy potýkají s nedostatkem lidí s technickými znalostmi (30 %), IT dovednostmi a datovými odbornostmi (24 %), dále pak talentů s výrobními a produkčními dovednostmi (20 %), pracovníků v dopravě a logistice, a také v prodeji a marketingu (po 17 %).
Když se podíváme na měkké dovednosti pracovníků, tak největší nedostatek zaměstnavatelé vidí v odpovědnosti a spolehlivosti, následované týmovou spoluprací. Dále zaměstnavatelé postrádají u kandidátů logické myšlení a schopnost řešení problémů, kreativitu a originalitu, odolnost a přizpůsobivost.
Porovnání podle sektorů
S nedostatkem talentů se nejvíce potýkají zaměstnavatelé v odvětví Obchod a služby, problémy při hledání vhodných zaměstnanců hlásí 78 % z nich. Vysoké procento je i v odvětvích Průmysl a stavebnictví (67 %) a Doprava, skladování a automotive (65 %). Následuje sektor Informační technologie (64 %), Energetika a veřejné služby (63 %), Zdravotní a sociální péče, farmacie (56 %) a Komunikační služby (55 %). Pod hodnotu 50 % se dostává pouze jedno odvětví, a to Finance, pojištění a nemovitosti kdy pouze 45 % firem hlásí problémy při obsazování pracovních pozic.
Jak situaci nedostatku talentů firmy řeší
Zaměstnavatelé se aktivně snaží řešit výzvy, které s sebou nedostatek vhodných zaměstnanců přináší. Využívají různé strategie, přičemž nejčastěji nabízejí flexibilní pracovní dobu a home office zároveň (44 %). Navyšováním mezd se nedostatku talentů snaží předejít 33 % společností, nástupní bonusy dává 31 % a flexibilní formy úvazků nabízí 28 %. Méně často pak firmy volí strategii, kdy se snaží automatizovat vybrané úkoly/procesy (15 %), stejně tak méně často si společnosti drží vybrané talenty, i když je aktuálně nepotřebují (15 %).
Umělá inteligence na pracovišti
Mnoho firem již pracuje s umělou inteligencí nebo zvažuje její širší integraci. Jaké konkrétní kroky jim činí potíže, ale vidí je jako potřebné, aby spolupráce s AI byla co nejpřínosnější? Na prvním místě je definování rolí, které budou AI využívat (22 %) a proškolení zaměstnanců,
aby ji mohli a chtěli ve své práci využívat (21 %), poté identifikace nových dovedností, které je třeba se pro práci s AI naučit, a hledání kvalifikovaných zaměstnanců (po 18 %).
HR trendy a strategie
Jaké aspekty se významně promítají do plánů strategických priorit zaměstnavatelů v oblasti lidských zdrojů pro rok 2024:
»V důsledku pandemie se pro mnoho zaměstnanců stala flexibilní práce realitou a došlo ke změně paradigmatu v tom, jak lidé slaďují svůj pracovní a osobní život. Chtějí mít větší možnost volby, kdy, kde a jak budou svou práci vykonávat. A cení si věcí, jako je osobní naplnění, učení a růst, a ne pouhého kariérního postupu. Lidé hledají zaměstnavatele, kteří uznávají a aktivně podporují zdravější rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem,« uvedla Rezlerová s tím, že miliony žen opustily během pandemie zaměstnání a mnohé z nich se do něj dosud nevrátily, protože se jim staré způsoby práce zdají méně slučitelné s novými životními prioritami.
»Organizace musí změnit představu o tom, kdy, kde a jak se práce vykonává, nabídnout rovné odměňování a podporovat rekvalifikaci, což nejen ženy přivede zpět, ale pomůže zmírnit celosvětový nedostatek talentů. Flexibilita ale musí fungovat jak pro zaměstnance, tak pro jejich zaměstnavatele. Hybridní práce zahrnuje různorodé modely a přístupy, často velmi specifické v určitých odvětvích nebo pro určité profese. Není možné definovat jednotné doporučení pro flexibilní práci platné pro všechny typy firem, týmů a pracovních pozic. Nejdůležitější je vůle hledat cesty v každém individuálním případě,« říká Rezlerová.
Firmy budou nadále převážně nabírat zaměstnance, optimismus ale klesá
Společnost ManpowerGroup Česká republika dnes také zveřejnila výsledky průzkumu »ManpowerGroup index trhu práce« pro první čtvrtletí roku 2024. V jeho rámci byla všem účastníkům vybraného reprezentativního vzorku 525 zaměstnavatelů v ČR položena otázka: »Jak očekáváte, že se změní celkový počet zaměstnanců ve vaší společnosti v následujícím čtvrtletí do konce března 2024 v porovnání s aktuálním čtvrtletím?«
Náboroví manažeři v České republice mají pro první čtvrtletí roku 2024 mírně optimistické náborové plány s Čistým indexem trhu práce 5 procentních bodů, což je rozdíl mezi procentem zaměstnavatelů, kteří budou nabírat (27 %) a procentem těch, kteří plánují snižování počtu zaměstnanců (22 %). Přestože ve srovnání s předchozím čtvrtletím Index oslabil o 5 procentních bodů, meziročně posílil o 7 procentních bodů. Česká republika je v globálním měřítku na předposledním místě v oblasti náborových plánů, za ní je pouze Argentina.
»V prvním čtvrtletí roku 2024 budou zaměstnavatelé převážně nabírat. Optimismus ale opět mírně poklesl. Náborové plány firem jsou sice výrazně výše než před rokem touto dobou, kdy vrcholila energetická krize, ale ve srovnání s předchozím čtvrtletím vzrostl počet firem, které plánují propouštět. Nejvyšší optimismus je v sektoru Finance, pojištění a nemovitosti a dále v IT. Nejvíce pesimismu pozorujeme ve veřejném sektoru a v průmyslu. V České republice negativně ovlivňuje důvěru zaměstnavatelů kombinace zpomalení ekonomiky a vysoké inflace, zejména ve spotřebitelsky orientovaných odvětvích,« řekla Rezlerová.
Porovnání dle odvětví
České organizace v sedmi z devíti odvětví očekávají v prvním čtvrtletí roku 2024 nárůst počtu zaměstnanců, zatímco zaměstnavatelé ve dvou odvětvích očekávají jeho pokles. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím náborový optimismus oslabil v pěti z devíti odvětví a posílil ve čtyřech odvětvích. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2023 trh práce posílil v šesti z devíti odvětví, a oslabil ve třech.
Navyšovat počty zaměstnanců plánuje nejvíce sektor Finance, pojištění a nemovitosti s Indexem 31, což je o sedm procentních bodů více než v předchozím čtvrtletí, a dokonce o 43 procentních bodů více v meziročním srovnání.
Porovnání organizací podle velikosti
Nejoptimističtější jsou zaměstnavatelé v organizacích s 250–999 zaměstnanci s Indexem 18. Proti minulému čtvrtletí se náborové plány zlepšily o sedm procentních bodů a v meziročním srovnání o osm procentních bodů. Tato kategorie hlásí největší a také jediné posílení Indexu od minulého čtvrtletí. V meziročním srovnání nejvíce posílila kategorie 50–249 zaměstnanců, a to o celých 23 procentních bodů. Kategorie 0–9 a 10–49 mají negativní výhled a mezičtvrtletně zaznamenaly propad o 14 a 13 p.b.
Regionální srovnání v rámci ČR
V průběhu nadcházejícího čtvrtletí zaměstnavatelé ve všech třech regionech předpokládají růst trhu práce. Nejoptimističtějším regionem v ČR je Praha s Čistým indexem trhu práce 9. V porovnání s předchozím čtvrtletím ale náborové prostředí ve všech třech oslabilo, nejvíce pak v Čechách o 8 p.b. a nejméně v Praze o 1 p.b. V meziročním srovnání se náborové aktivity zvýšily na Moravě a v Praze. Mírně oslabily ve zbytku Čech.
Globální pohled
Pro první čtvrtletí roku 2024 se obavy organizací o globální ekonomiku zvyšují v důsledku očekávaného slabého ekonomického růstu v nadcházejícím roce a zdá se, že ekonomické zpomalení začíná ochlazovat trh práce. Dopad geopolitického napětí, včetně konfliktů mezi Izraelem a Hamásem a Ukrajiny a Ruskem, mezitím dále zvyšuje nejistotu mezi zaměstnavateli. V důsledku toho zaměstnavatelé ve většině zemí v nadcházejícím čtvrtletí zpomalují nábor zaměstnanců, což je klíčové zjištění průzkumu ManpowerGroup Employment Outlook Survey pro 1. čtvrtletí 2024, kterého se zúčastnilo 40 077 zaměstnavatelů ve 41 zemích.
Poté, co náborové prostředí za poslední tři čtvrtletí posilovalo, pro 1. čtvrtletí 2024 zaměstnavatelé očekávají zpomalení tempa globálních náborových plánů. To se odráží v sezónně očištěném Indexu trhu práce, který klesl z 30 na 26. Navzdory tomuto poklesu jsou náborové plány vyšší než před rokem, kdy Index dosáhl hodnoty 23, což ukazuje, že situace v oblasti zaměstnanosti se oproti loňskému roku mírně zlepšila.
(zmk)
GRAFIKA – ManpowerGroup