17. listopad 2025 ve výrocích: Cirkus, absurdní divadlo, pokrytectví, ale i »to, nač se zapomíná«

Máme za sebou oslavy, nebo, chcete-li, připomenutí historických událostí spojených s datem 17. listopadu. Nebudeme tentokrát hodnotit, jak to celé včera proběhlo, ale necháme promluvit některé z aktérů. Je tu »šťastná třináctka« výroků, které – podle nás – hovoří za vše. K tomu asi netřeba cokoli dodávat…

Andrej Babiš (předseda ANO a pravděpodobný budoucí premiér):

Boj za demokracii je i bojem za svobodu názorů a respektu k lidem, kteří si myslí něco jiného, na to se dnes, 36 let po sametové revoluci, bohužel už často zapomíná. O tom je ale demokracie především.

Karel Havlíček (1. místopředseda ANO) k demonstraci Milionu chvilek proti vznikající vládě ANO, SPD a Motoristů:

Na mafiánském principu fungovala vláda Dozimetrů, kampeliček, bitcoinů … a aktivisté typu Milionu chvilek mlčeli jak ryby. I proto prohráli volby. A to je štve, nic jiného za tím není.

Petr Pavel (prezident):

Někteří svobodu slova zaměňují za svobodu urážet, překrucovat a lhát.

Filip Turek (čestný předseda Motoristů sobě v reakci na pískot části lidí na Národní třídě):

Atmosféru si užívám. Píská se na člověka z antikomunistické rodiny a naopak se vítají bývalí komunisté. Je to paradox a pokrytectví dnešní doby a té dnešní oslavy.

Vít Rakušan (předseda STAN a ministr vnitra v demisi):

To, že nepřijde předseda Poslanecké sněmovny 17. listopadu na Národní třídu, považuji opravdu za ostudu a za bezprecedentní věc.

Tomio Okamura (předseda Poslanecké sněmovny a SPD):

Kdo má čas, měl by si jít připomenout události tam nebo jinam. Hlavně jít a nehodnotit, kdo šel kam a jak.

Jindřich Rajchl (předseda PRO, poslanec):

Na Národní třídu jsem dnes nešel proto, že bych se bál lepševické lůzy, nýbrž proto, že odmítám být součástí cirkusu, kde se pod ukrajinskou vlajkou oslavuje pád komunistického režimu provoláváním slávy komunistickému rozvědčíkovi. Je to trapné absurdní divadlo.

Petr Fiala (předseda ODS, předseda vlády v demisi):

Ty 17. listopady jsou různé. Někdy sem chodím s radostí, někdy trochu s obavami. Tento 17. listopad patří k těm, kdy sem jdu spíše s obavami. Nemám vůbec žádnou radost z toho, co se teď v naší zemi odehrává.

Michal Klusáček (předseda České strany národně sociální, v rámci pietní akce k 17. listopadu 1939 v prostorách Ruzyňských kasáren):

Na Národní třídě se slaví něco jiného, tam je v dnešní době možné připomenout si pouze a jedině den roku 1989, který vzbudil naději v lepší a stabilnější budoucnost. Ta však nebyla naplněna.

Boris Šťastný (předseda poslaneckého klubu Motoristů sobě):

17. listopad je pro mne osobně krásným svátkem. Vzpomínám, jak jsem jako student medicíny prožíval euforii, kterou Sametová revoluce přinesla v naději na návrat svobody a demokracie. Vnímám, že v posledních letech se lidé mnohdy obávali říkat otevřeně své názory, aby nebyli »nálepkováni«. Věřím, že se to změní k lepšímu a označování za extrémisty, populisty či fašisty za legální a legitimní názory a postoje skončí.

Tomio Okamura (předseda Poslanecké sněmovny a SPD – na stejné téma jako Boris Šťastný):

Svoboda je pro mě důležitá, koneckonců ji máme v názvu našeho hnutí. Jde o to nedat se, mít možnost svobodně promlouvat a nebát se mluvit. My dnes máme deficit svobody slova, protože lidé jsou za názor vyhazováni z práce nebo jim dokonce hrozí vězení.

Jan Kavan (exministr zahraničních věcí a bývalý předseda Valného shromáždění OSN):

Bývalí fanatičtí představitelé minulého režimu se překabátili a stali se ostrými pravičáky. 

Kateřina Konečná (europoslankyně, předsedkyně KSČM):

Jako správná tečka za hodnotami 17. listopadu – zrušení stránky Vidlákovy kydy s desítkami tisíc pravidelných čtenářů. STAČILO! se po volební prohře nezhroutilo – a z toho má někdo očividně špatné spaní.

(pk)

FOTO – Facebook