Zemědělské organizace ze šesti evropských zemí včetně Česka chtějí dál stupňovat tlak na evropské instituce, aby byla i po roce 2027 zachována silná a dostatečně financovaná Společná zemědělská politika EU. Shodly se na tom během dvoudenního jednání 12. a 13. února v polské Konstancinu-Jeziorně u Varšavy, kde zástupci agrárních komor zemí Visegrádské skupiny společně s Litvou a Lotyšskem podepsali společné komuniké. Pokud by Evropská komise na jejich požadavky nereagovala, nevylučují pokračování protestních akcí na národní i mezinárodní úrovni.
Hlavním tématem jednání byla budoucí podoba evropského rozpočtu a nastavení Společné zemědělské politiky EU pro období let 2028–2034. Přestože do začátku nového programového období zbývají necelé dva roky, rozhodování o jeho podobě už podle zemědělců probíhá nyní a následné schválení na úrovni EU zásadně ovlivní i národní legislativy jednotlivých států.
Zemědělské organizace se ostře vymezují proti návrhům Evropské komise z loňského roku, které by podle nich vedly k výraznému oslabení evropské produkce potravin. Zásadní nesouhlas panuje zejména s plánovaným snížením rozpočtu na zemědělství, který by mohl klesnout zhruba na 294 miliard eur, tedy přibližně na polovinu současné úrovně. Organizace proto požadují, aby rozpočet Společné zemědělské politiky dosáhl minimálně 500 miliard eur.
»Nemůžeme souhlasit s cíleným oslabováním produkce kvalitních potravin v Evropě. Nejde jen o obživu zemědělců a potravinářů, ale především o potravinovou bezpečnost celého kontinentu. Její ohrožení by pocítili i spotřebitelé, kteří mají právo na dostupné a kvalitní domácí potraviny. Proti z našeho pohledu nepromyšlené reformě Společné zemědělské politiky EU po roce 2027 se proto během necelých jedenácti měsíců uskutečnilo již pět mezinárodních protestů a další nelze vyloučit. Oceňuji, že jsme se s kolegy ze zemí Visegrádské skupiny, Litvy a Lotyšska shodli na pokračování společného tlaku na evropské instituce,« uvedl v tiskové zprávě Jan Doležal, prezident Agrární komory České republiky a viceprezident evropské organizace COPA. Závěry jednání chce představit na nadcházejícím zasedání prezidia COPA 26. února.
Další výhrady směřují k plánované změně struktury Společné zemědělské politiky. Evropská komise navrhuje zrušit dosavadní dvoupilířový systém, který odděluje přímé platby zemědělcům a investiční podporu. Nově by se zemědělské výdaje staly součástí širších rozpočtových balíků a soutěžily by s jinými projekty. Podle zástupců komor by to znamenalo, že například investice do zemědělské techniky by soupeřily s financováním cyklostezek nebo rozhleden, přičemž o přidělení peněz by rozhodovaly jednotlivé státy. To by podle nich oslabilo skutečně společný charakter této politiky.
Zemědělci zároveň upozorňují, že bez odpovídajících finančních zdrojů nebude možné plnit environmentální cíle EU a současně obstát v konkurenci producentů ze třetích zemí, kteří nepodléhají tak přísným pravidlům. Obavy vyvolává i další otevírání evropského trhu prostřednictvím obchodních dohod, například EU–Mercosur. Právě proti této dohodě protestovaly v posledních měsících tisíce zemědělců v Bruselu a Štrasburku, načež Evropský parlament předal dohodu k posouzení Soudnímu dvoru EU.
Jednání v Polsku se dotklo také situace na trzích se zemědělskými komoditami, nových požadavků spojených s klimatickou změnou a hospodařením s vodními zdroji. Další setkání zemědělských organizací Visegrádské skupiny se má uskutečnit v České republice pod záštitou Agrární komory ČR.
Zemědělské organizace se ve společném dokumentu shodly mimo jiné na požadavku zachovat dvoupilířovou strukturu Společné zemědělské politiky, odmítnout její „rozmělnění“ a renacionalizaci, nepřipustit povinné zastropování přímých plateb a zajistit takové nastavení podpory, které umožní zemědělcům plnit společenské a environmentální cíle bez ohrožení jejich příjmů. Podle zástupců agrárních komor jde o klíčovou podmínku pro zachování potravinové bezpečnosti Evropy v příštích desetiletích.
(pk)
Diskuze je uzavřena.