Česká republika dostojí svým závazkům v oblasti obranných výdajů, i když tempo růstu rozpočtu na obranu je podle odborníků jiné, než by si někteří mezinárodní partneři představovali. Uvedl to v dnešním pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO).
»Závazky vůči NATO splníme, Spojené státy se zajímají především o naši bojeschopnost a připravenost, a my na to odpovíme konkrétními kroky,« řekl Vondráček, který je zároveň místopředsedou nejsilnějšího hnutí v České republice.
Téma obranných financí rezonuje doma i v zahraničí. Spojenci očekávají určité tempo navyšování výdajů, které nemusí přesně odpovídat rychlosti růstu rozpočtu navrhovaného českou vládou. »Naším cílem není jen navyšovat čísla, ale zajistit funkční a moderní armádu, která dokáže reálně bránit Českou republiku i účinně spolupracovat v rámci NATO,« připojil Vondráček.
Vláda v posledním schváleném rozpočtu zahrnula úspory v kapitolách obrany, což vyvolalo kritiku opozičních politiků i zahraničních partnerů. »Slepé utrácení by bylo ohrožením sociálního systému,« řekl Vondráček s tím, že kritická slova na adresu České republiky jsou pouze připomínky úředníků. »Ti ale podle něj nejsou těmi, kdo ve Spojených státech skutečně rozhoduje,« objasnil Vondráček.
Rozprava kolem obranného rozpočtu se však netýká jen financí, ale i strategie. Vládní představitelé zdůrazňují, že důležitější než rychlost je kvalita a efektivita investic. »Není to jen o číslech na papíře, ale o skutečné připravenosti našich jednotek,« podotkl Vondráček.
Podle letošního návrhu státního rozpočtu by ministerstvo obrany mělo disponovat částkou 154,79 miliardy korun, což představuje zhruba 1,8 % hrubého domácího produktu (HDP). Celkové výdaje na obranu se však odhadují na přibližně 185 miliard korun, přičemž zhruba 30 miliard bude čerpáno z jiných rozpočtových kapitol. Česká republika by tak podle lednové makroekonomické predikce měla na obranu vynakládat asi 2,07 % HDP.
(pk)
Diskuze je uzavřena.