Vládní takzvaný konsolidační balíček, od něhož si kabinet slibuje snižování rozpočtových schodků, opozice však mluví o čistě daňových změnách, které budou mít vážné dopady na domácnosti i firmy, dnes podle očekávání horní parlamentní komora schválila. Norma nyní putuje na Hrad k podpisu prezidenta republiky.
Předlohu, která mění 65 převážně daňových zákonů, před senátory obhajoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jde podle něj o kompromis všech pěti koaličních stran. »Kdyby návrh připravovala kterákoli z vládních stran, tak by ten text vypadal jinak,« uvedl ministr. Dá se podle něj jen spekulovat o tom, jak by v režii jednotlivých stran návrh vypadal. Vzniklý kompromis Stanjura nepovažuje za »něco špatného, ale naopak za něco velmi cenného«.
»Jsem přesvědčený, že návrh zákona je vyvážený,« dodal. Zopakoval, že v kombinaci s návrhem státního rozpočtu na příští rok plní tři základní cíle vládní rozpočtové politiky, kterými jsou snižování schodků veřejných financí, udržení investiční aktivity státu a udržení sociálního smíru.
Z průzkumů podle Stanjury vyplývá, že většina občanů souhlasí se snižováním zadlužení země, horší to je v otázce jednotlivých opatření. Ani jedno z nich nezískalo většinovou podporu populace. »Jsme si vědomi toho, že to jsou nepopulární kroky, a přesto jsme se rozhodli, že to je správný krok a že to udělat musíme,« zdůraznil ministr.
Balíček má v příštích dvou letech celkově pomoci rozpočtu v objemu 150 miliard korun. Ministr mimo jiné připomenul, že zatímco loni stát zaplatil na úrocích ze státního dluhu 50 miliard, letos to bude 70 miliard a v příštím roce 95 miliard. V roce 2025 by měl tento výdaj vzrůst na 105 až 110 miliard.
Balíček mj. zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. Sazba daně firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8násobek. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent.
Piráti chtěli zdanit tiché víno
Protože Senát předlohu schválil, nehlasoval už o návrhu na zamítnutí, který vznesl klub ANO a SOCDEM. »Neměli bychom pouštět něco, o čem nejsme úplně přesvědčeni, že bude mít pozitivní dopad do veřejného prostoru,« vyzval své kolegy předseda senátorů ANO a SOCDEM Miroslav Adámek.
Řada senátorů předložila pozměňující návrhy, i když bylo zřejmé, že žádný z nich neuspěje. Tisk by se totiž musel vrátit do Poslanecké sněmovny, kde by hrozilo, že k němu opozice opět povede dlouhé debaty. Poté, co byl návrh schválen, se ale už o pozměňovacích návrzích nehlasovalo.
Například Michael Canov (SLK) navrhoval zachovat podíl obcí a krajů na výnosu z daní tak, aby se obcím nesnížil z 25,84 na 24,92 procenta a krajům o dvě setiny na 9,76 procenta. Balíček za snížení podílu nechává obcím výnos daně z nemovitostí, kde se sazby zvyšují v průměru o 80 procent. »Snížení podílu z rozpočtového určení daní pro obce je v přímém rozporu s požadavky na jejich rozvoj,« uvedl.
Petr Vícha (ČSSD) požadoval zachování dotací na budování protipovodňových opatření a výjimky na zdanění plynu pro výrobu skláren, železáren a sléváren.
Předseda senátorského klubu SEN 21 a Pirátů Václav Láska navrhoval zdanění tichého vína pro velké vinařské firmy. Spotřební daň by měla podle Lásky činit 1170 korun za hektolitr, tedy polovinu sazby na šumivá vína. Výnos by byl 1,5 až dvě miliardy ročně a týkal by se až 70 procent dovážených zahraničních vín.
Pirátská senátorka Adéla Šípová navrhovala zařadit menstruační pomůcky a jednorázové dětské pleny do snížené dvanáctiprocentní sazby DPH. Mluvila o »menstruační chudobě«, která může významným způsobem ohrozit zdraví žen. Šípová odhadla dopady snížení sazby u menstruačních pomůcek na zkrácení příjmů rozpočtu o 300 až 400 milionů korun a na 400 milionů korun v případě plen. Výpadek by podle ní mohl nahradit právě výnos ze zdanění tichého vína.
Proti tomu se postavil mikulovský senátor Rostislav Koštial (ODS), označil to za »podpásovku« na vinaře. Podotkl, že nulovou spotřební daň mají prakticky všechny vinařské státy Evropy. Výběr daně by podle Koštiala stál tolik, kolik by činil její výnos.
Místopředseda Senátu Jiří Drahoš (STAN) balíček označil za »maximum možného« v současné situaci.
Prezident by měl podle odborů návrh vetovat
Po schválení v Senátu zamíří daňový balíček na Hrad k podpisu prezidenta Petra Pavla. Pokud by chtěl balíček vetovat, má na to lhůtu 15 dní. K vetování předlohy hlavu státu na úterní schůzce vyzval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. »Má výzva byla velice sugestivní. Prezident není závislý na rozhodnutí koalice, opozice. Osobně myslím, že by to byl velice silný signál, že vnímá vážnost situace ve společnosti a můžeme se společně vrátit k debatě o zlepšení veřejných financí,« uvedl odborový předák.
Odborům vadí, že vláda obsah balíčku řádně neprojednala se sociálními partnery a až na minimum případů ignorovala jejich návrhy. »Dopadne to na zaměstnance a jejich rodiny, nebude to mít pozitivní efekt,« dodal Středula.
K vetování balíčku vyzvala dříve Pavla opoziční SPD. Pavel v dopisu reagoval slovy, že vnímá výhrady k balíčku, ale i důvody, které vedly vládu k tomu, aby ho připravila. Balíček by podle něj měl být tvrdší, než vláda plánuje. Úsilí vlády o konsolidaci přivítal. Koncem září prohlásil, že kroky kabinetu nejsou tak razantní, jak by bylo potřeba.
Balíček kritizuje také hnutí ANO, které se kvůli obsahu i způsobu schvalování ve Sněmovně patrně obrátí na Ústavní soud.
(jad)