Minimální mzda se od ledna zvedne o 1100 korun na 17 300 Kč. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se zvedne na 17 300 Kč, nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se posune z 32 400 na 34 600 Kč. Úpravu minimální mzdy a zaručených výdělků obsahuje nařízení vlády, o kterém dnes po jejím jednání informoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podnikatelé rozhodnutí vlády přivítali, zástupci zaměstnanců ale navýšení považují za nedostatečné.
»My jsme se dohodli a rozhodli, že minimální mzdu zvýšíme o 1100 Kč na hranici 17 300 Kč. Ten meziroční růst je o 6,8 %,« uvedl Jurečka. Podle něj je rozhodnutí sociální, ale i odpovědné. »Byly velké obavy zaměstnavatelů, že pokud bychom to udělali jako v minulosti, kdy vláda automaticky zvyšovala všech osm stupňů zaručené mzdy, tak bychom mohli způsobit propouštění,« řekl ministr. Podle něj se zaměstnavatelé při navýšení jen nejnižší a nejvyšší zaručené mzdy nedostanou pod takový tlak růstu výdajů na výdělky.
Příští rok by tak měly výdaje firem na mzdy vzrůst o 2,1 miliardy korun, stát, samosprávy a zdravotní pojišťovny by vydaly navíc 80 milionů Kč. Pokud by se zvedly všechny zaručené mzdy, firmy by to podle zprávy o dopadech stálo víc o 3,9 až 6,4 mld. Kč a výdaje veřejných rozpočtů by se zvýšily asi o 97,6 mil. Kč.
Minimální hodinový výdělek se zvedne z 96,40 na 103,80 Kč. Zaručené mzdy se pohybují od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku. Spodní vzroste z 16 200 na 17 300 Kč. Horní bude nově 34 600 Kč místo dosavadních 32 400 Kč, tedy 207,60 Kč na hodinu místo 192,80 Kč. Druhý až sedmý stupeň zaručené mzdy zůstanou stejné jako letos.
Zaměstnavatelé s tím souhlasí a oddělení minimální mzdy od zaručené pochopitelně vítají. Nejnižší výdělek by ale stejně raději zvedali méně. Menší firmy by byly pro růst nejvýš o 350 či 500 Kč, svaz průmyslu nejvýš o 900 Kč.
Odbory naopak požadovaly navýšení minimální mzdy o 2000 Kč. Připomínají směrnici Evropské unie, která doporučuje, aby nejnižší výdělek odpovídal polovině průměrné mzdy a to, že čeští zástupci s evropským předpisem souhlasili. Podle nedávného prohlášení Jurečky pro ČTK by ale minimální mzda u nás měla odpovídat 41 procentům průměrné mzdy.
Odboráři také kritizují plán nezvedat většinu zaručených mezd. Poukazují na to, že se tak od ledna zmrazí výdělek školníkům, sanitářům, pracovníkům v sociálních službách či na vysokých školách, ale i řidičům autobusů. Podle předáků navíc vláda rozhoduje na poslední chvíli a zaměstnavatelé a zaměstnanci deset dnů před koncem roku nevědí, kolik se bude vyplácet od ledna.
Výhrady k návrhu měly i některé resorty. Poukazovaly na to, že se náplň práce u žádného stupně nezměnila, takže by navýšení jen dvou částek mohlo být diskriminační.
Ministerstvo pro vládu propočítávalo i jiné varianty přidání, včetně růstu o 2000 Kč. Na to by firmy musely dát do výdělků o 7,1 mld. až 11,6 mld. Kč víc a veřejná sféra o 212,8 mil. Kč víc. Vláda tedy navzdory bezprecedentnímu růstu nákladů domácností v důsledku vysoké inflace, který dopadá nejvíce právě na ty nízkopříjmové, zvolila »levnější« variantu…
(ici)