Britští a australští paleoklimatologové objevili v bažinatých a jezerních sedimentech na ostrově Tasmánie a sousedních kouscích pevniny stopy po rozsáhlých lesních požárech, které způsobili první obyvatelé ostrova asi před 41 tisíci lety. Informovala o tom tisková služba britské Cambridgeské univerzity.
»Austrálie je domovem nejstarší domorodé kultury na Zemi, která existuje již více než 50 tisíc let. Studie z posledních let ukazují, že první australští domorodci používali oheň ke změně vzhledu svých obydlí, ale dosud se nám nepodařilo najít důkazy o tom na území ostrova Tasmánie,« uvedl docent Cambridgeské univerzity (Velká Británie) Matthew Adelaye.
Paleoklimatologové učinili tento objev při studiu vzorků jezerních sedimentů, které byly odebrány při výzkumu dna jezera Selina na západě Tasmánie, a také vzorků půdy z dávných močálů, které byly získány na ostrovech Clark Island a Tri-Hammock Island v Bassově průlivu. Ty byly s Tasmánií spojeny pevninskými průsmyky v době ledové, kdy byla hladina světového oceánu o několik desítek metrů nižší než dnes.
Na základě těchto vzorků půdy a sedimentů vědci rekonstruovali, jak se klima v Tasmánii měnilo v průběhu posledních 60 000 let, před příchodem domorodců a po něm. Jejich analýza ukázala, že ve všech studovaných sedimentech se nachází vrstva popela a uhelných částic, jejíž stáří je 41,6 tisíce let. Téměř okamžitě po jeho výskytu ve vzorcích půdy, tedy asi před 40 tisíci lety, se druhové složení tasmánské flóry dramaticky změnilo, jak naznačují pylová zrna zachovaná v dávném bahně z jezera Selina.
V důsledku toho byly cypřiše a další stromy, které v minulosti rostly v hustých tropických deštných lesích, nahrazeny eukalypty a dalšími druhy australské flóry, které obvykle rostou v oblastech s častými lesními požáry. Podle vědců je taková dramatická změna struktury tasmánských ekosystémů důsledkem proniknutí na ostrov předků domorodců, kteří používali oheň jako »nástroj« k přeměně lesní krajiny.
Jak poznamenává Adelaye, o využívání řízených požárů se nyní v Austrálii aktivně diskutuje jako o možném nástroji, který by zabránil rozsáhlým požárům podobným těm, které vypukly na jihu kontinentu v letech 2019 a 2020. Studium starobylého domorodého dědictví v rámci Tasmánie a samotné Austrálie pomůže posoudit dlouhodobé důsledky takových »lesnických« praktik, uzavírají paleoklimatologové.
Podle současných poznatků antropologů se první lidé dostali do Austrálie zhruba před 50 000 lety podél mělkých vod a průlivů, které v předledové době spojovaly Eurasii a Austrálii. Následně byly tyto pevninské »mosty« mezi ostrovy a kontinenty zaplaveny a předkové Aboridžinců byli izolováni. Nyní vědci zkoumají stopy jejich migrace a také se snaží pochopit, jak činnost dávných Australanů ovlivnila vymizení místní megafauny.
(cik)