Průmyslová výroba podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu v červenci vzrostla meziročně o 1,8 procenta a meziměsíčně byla vyšší o 0,8 %. Loni ve stejném měsíci ale klesla meziročně o 1,9 %. Stavebnictví si proti loňskému červenci polepšilo o 10,1 % a meziměsíčně se jeho produkce zvýšila o jedno procento (v červenci 2024 stoupla meziročně o dvě procenta). Bilance zahraničního obchodu pak v letošním červenci skončila se schodkem 1,7 miliardy korun.
Připomeňme v té souvislosti, že propad průmyslu i stavebnictví trval více než dva roky, takže srovnávací základna byla stále velmi nízká a především růst průmyslové produkce nelze hodnotit jinak, než jako stále velmi pomalý, hraničící se stagnací.
Průmysl zachraňovaly automobilky a jejich dodavatelé
Největší příspěvek k růstu průmyslové produkce měly podle Radka Matějky, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ, »výroba motorových vozidel a výroba pryžových a plastových výrobků, zejména pneumatik«. Růst podle statistiků zaznamenaly i podniky ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků nebo ve výrobě elektrických zařízení. Částečně pak vlivem nižší srovnávací základny vzrostla těžba uhlí. »Záporným směrem k vývoji průmyslové produkce působila v červenci zejména výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, výroba nápojů nebo výroba textilií,« uvedl ČSÚ.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v červenci ve sledovaných odvětvích vzrostla meziročně o 6,6 %, přičemž v případě zakázek ze zahraničí se zvýšila o 2,9 % a u tuzemských zakázek stoupla o 13 %.
»Růst nových zakázek v průmyslu nejvíce ovlivnila výroba motorových vozidel. Jejich hodnota se v tomto odvětví vlivem nízké srovnávací základny meziročně zvýšila o 15 %. Významné dlouhodobé zakázky uzavřely podniky vyrábějící ostatní dopravní prostředky a zařízení,« uvedla Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Naproti tomu hodnota nových zakázek meziročně klesla ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství nebo výrobě strojů a zařízení.
Zaměstnanost v průmyslu přitom dál klesala, průměrný evidenční počet zaměstnanců se zde v červenci snížil meziročně o 1,9 %.
Výrazně opět klesá bytová výstavba
Produkce v pozemním stavitelství, které zahrnuje především stavby budov, se v červnu podle statistiků zvýšila o 9,2 %, inženýrské stavitelství, do něhož patří stavby infrastruktury, zejména dopravní, zaznamenalo nárůst o 11,5 %.
Orientační hodnota staveb, na které bylo v červenci vydáno stavební povolení, dosáhla 54,2 mld. Kč a meziročně vzrostla o 37,9 %. »K meziročnímu růstu orientační hodnoty staveb přispělo povolení rekonstrukce velké dopravní stavby v řádu miliard korun. Nicméně i po modelovém odečtení staveb s rozpočty nad miliardu korun by byla orientační hodnota nad úrovní loňského července,« vysvětlil Matějka.
Zahájena byla výstavba 2628 bytů, což znamenalo meziroční pokles o 9,2 %. Dokončeno bylo 2353 bytů, o 13,4 % méně než loni.
Zaměstnanost ve stavebnictví ČSÚ v měsíčních zprávách neuvádí, její vývoj je obsažen ve čtvrtletní statistice o zaměstnanosti a mzdách.
Zahraniční obchod začal 2. pololetí schodkem
Bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách skončila v červenci se schodkem 1,7 mld. Kč, který byl oproti stejnému období minulého roku o 5,5 mld. menší.
Celkové saldo zahraničního obchodu podle statistiků příznivě ovlivnil zejména vyšší přebytek v obchodu s motorovými vozidly (o 5,1 mld. Kč), ostatními dopravními prostředky (o tři miliardy) a stroji a zařízeními (o 2,3 mld. Kč.
Nepříznivý vliv na celkové saldo měla naopak hlavně bilance v případě kovodělných výrobků, která se zhoršila o 5,2 mld. Kč přechodem z aktiva do pasiva. Deficit obchodu se pak prohloubil u zemědělských produktů (o 1,2 mld. Kč) a základních kovů (o jednu miliardu).
Přebytek bilance zahraničního obchodu se státy evropské sedmadvacítky se v červenci zvětšil meziročně o 2,4 mld. Kč a deficit v obchodu se státy mimo EU se zmenšil o 6,5 mld. Kč.
Vývoz se v červenci podle statistiků zvýšil meziročně o 4,7 % na 375,2 mld. Kč a dovoz vzrostl o 3,1 % na 376,9 mld. Kč.
»Stejně jako loni skončila i letos obchodní bilance poprvé se záporným výsledkem v červenci. Letošní červencová bilance byla ovšem příznivější, zejména díky meziročně vyššímu vývozu motorových vozidel, který vzrostl o více než 12 mld. Kč. Ani odstávky výroby kvůli celozávodním dovoleným neměly vliv na meziroční srovnatelnost výsledku, jelikož převážně spadaly do stejného letního měsíce,« doplnila Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ.
Od počátku roku dosáhl přebytek obchodní bilance 136,7 mld. Kč, což představovalo meziroční pokles o 9,4 mld. Kč. Vývoz se zvýšil o 4,5 % a dovoz vzrostl o 5,1 %.
Ivan Cinka