AKTUALIZOVÁNO
Ministerstvo průmyslu a obchodu od 5. září vyhlásí takzvané předcházení stavu nouze v teplárenství. Po dnešním jednání vlády to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Opatření umožní teplárnám topit za využití jiných paliv, než je zemní plyn, aniž budou čelit sankcím či zdlouhavým povolovacím procesům. Teplárny ale ve stavu nouze jiná paliva zřejmě nevyužijí, brání tomu technologie.
»Teplárny se mohou už nyní začít zásobovat uhlím, lehkými topnými oleji a dalším palivem a budou mít jistotu, že ho v zimě využijí,« řekl Fiala. Tato paliva podle něj nesplňují aktuální emisní standardy, ale dostatek plynu a elektřiny je nyní prioritou.
Vyhláška počítající s vytápěním budov na nižší teploty nevstupuje v platnost s vyhlášením předcházení stavu nouze v teplárenství, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Co se týče zmíněné vyhlášky, ministerstvo průmyslu vypořádává připomínky vzešlé z meziresortního řízení.
Ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek dnes uvedl, že opatření pomůže zvládnout energetickou krizi a současně neznamená žádný zásah do dodávek tepla pro zákazníky. »Jedná se o předběžnou opatrnost, kdy bude provozovatelům tepláren uloženo, aby využili všechna dostupná opatření pro snížení spotřeby plynu například záměnou za jiná paliva a zajistili si zásobu těchto paliv na topnou sezonu. Současně bude umožněno pokračování provozu některých tepláren na uhlí, které by jinak musely kvůli zpřísnění emisních limitů od ledna přejít na zemní plyn,« uvedl Hájek.
Podle původního návrhu by vyhláška o pravidlech pro vytápění začala platit právě v případě vyhlášení předcházení stavu nouze nebo stavu nouze v teplárenství. Například v obývacích pokojích by podle ní lidé měli topit na 18 stupňů Celsia místo dosavadních 20 stupňů, koupelny by měli nově vytápět na 19 místo 24 stupňů Celsia.
Většina tepláren palivo změnit nemůže
Vyhlášením takzvaného předcházení stavu nouze v teplárenství se pro většinu tepláren nic nezmění. Přechod na jiná paliva jim neumožňuje technologie.
Nová situace se nijak nedotkne například městské společnosti Jihlavské kotelny. Má plynové kotelny a kotelny na biomasu. V plánu má jednu z kotelen upravit na možnost používání extra lehkého topného oleje. »Ale s emisními parametry, aby to splňovalo vyhlášku,« řekl jednatel firmy Jan Diviš.
Ani městská společnost Jablonecká energetická (JE) možnosti přechodu na jiná paliva nevyužije. »Naše zdroje jsou pouze na plyn,« uvedl ředitel Boris Pospíšil. Teplo dodávané JE v září zdraží oproti dnešku na více než dvojnásobek, za gigajoule tepla budou domácnosti platit více než 2000 korun. Od začátku roku to bude nárůst už na více než trojnásobek. Ještě loni platili odběratelé napojení v Jablonci na centrální vytápění podle tarifu za gigajoule 584 nebo 599 korun včetně DPH.
O případně změně paliva na lehké topné oleje vůbec neuvažuje společnost Sateza, která v Šumperku, Velkých Losinách, Loučné nad Desnou, Hanušovicích, Jeseníku a České Vsi provozuje celkem 77 tepelných zdrojů na plyn. »Ani jedna naše kotelna nemá nádrže a jímky, nemáme ani dvoupalivové hořáky,« řekl ředitel Satezy Roman Macek, podle kterého jsou plynové kotelny umístěny na sídlištích, takže stavební úprava spočívající v instalaci jímek a nádrže na lehké topné oleje nepřipadá v úvahu.
Nic se nezmění rovněž pro Elektrárnu Dětmarovice, která je největší klasickou uhelnou elektrárnu na Moravě a ve Slezsku. Ničím jiným než černým uhlím topit nemůže. Uhelné kotle původně skupina ČEZ, která elektrárnu provozuje, chtěla na jaře 2023 odstavit, ale vzhledem k situaci na energetických trzích už v dubnu rozhodla o prodloužení jejich provozu, řekl dnes mluvčí ČEZ Teplárenské Vladislav Sobol. »Oznámení vlády pro nás teď neznamená žádnou změnu. Uhlí máme z různých trhů kromě Ruska, včetně OKD. Ceny jsou každý den jiné a podle toho, jaké jsou, elektrárna jede na jeden, dva nebo tři kotle,« řekl.
Elektrárna Opatovice, která spaluje hnědé uhlí, před časem plánovala, že kvůli snížení emisí oxidu uhličitého přejde na spalování biomasy, zemního plynu nebo komunálního odpadu. Záměr zatím měnit nechce. »V našem zdroji nic jiného než plyn v kombinaci s energetickým využívání odpadu a případně biomasou výkon v tak velké míře nenahradí. Do budoucna nám nic jiného nezbude, než část výkonu z uhlí nahradit zemním plynem. Je jen otázkou, odkud bude a v jaké formě,« uvedla mluvčí elektrárny Hana Počtová.
(jb, čtk)