Základní a střední školy stále nedokážou dostatečně rozvíjet nadané žáky. Školy podle České školní inspekce registrují asi 42 000 nadaných a 1000 mimořádně nadaných, ve skutečnosti je ale takových žáků asi kolem 180 000. Učitelé často neumí talent rozeznat nebo neví, jak ho u dětí podporovat.
Inspektoři to zjistili při návštěvách v asi 1000 školách a při průzkumu, kterého se zúčastnilo 3300 základních a 1020 středních škol.
Od inkluze se počet nadaných snižuje
Posílení podpory nadaných předpokládala takzvaná inkluzivní reforma, která před šesti lety zavedla nové financování společného vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách. Zatímco počet žáků se znevýhodněním ale od zahájení inkluzivní reformy do uplynulého školního roku vzrostl ze zhruba 80 000 na 112 000, evidence mimořádně nadaných se naopak snížila ze zhruba 1000 na 770. Školy se tak podle inspekce soustředí víc na podporu handicapovaných než nadaných.
Podle odborníků jsou v populaci asi tři procenta mimořádně nadaných a 20 procent nadaných. Nadané musí odhalit vyučující sami, mimořádné nadání potvrzuje pedagogicko-psychologická poradna. Problém je podle inspekce v tom, že ve výuce často dominují pedagogové, a chybí tak prostor pro to, aby se projevilo nadání žáků.
Největší podíl nadaných registrují gymnázia. Víceletá odhadují nadání u asi 15 procent žáků a čtyřletá u 12 procent. Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala to ovšem neodpovídá tvrzení, že gymnázia jsou pro nadané děti. »Pokud říkáme, že gymnázia jsou určené pro nejnadanější žáky, tak by to číslo muselo být výrazně vyšší. Ani na gymnáziích se tedy nedaří identifikovat nadané, a nebo tam nejsou nadaní přijati,« řekl.
Maření talentu může vyvolat potíže
Tři čtvrtiny základních a středních škol se podle Zatloukala sice ve svých učebních plánech zmiňují o rozvoji nadání, většinou jde ale jen o formalitu. »Naprostá většina škol v praxi nic z toho nedělá. V hodinách jsme žádnou systematickou podporu neviděli,« uvedl. Doplnil, že pokud se nadání nerozvíjí, způsobuje to spíše potíže. »Ti žáci jsou pak frustrovaní a většinou přichází do poradny ne v kategorii nadaných, ale v kategorii poruch chování,« řekl. Ztrácí se tak potenciál nadání, který by mohl být přínosem pro celou společnost, dodal náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Podle inspekce může být efektivní podpora nadaných například při skupinové výuce podle zájmů či pokročilosti. Rozvoj talentu naopak brzdí to, když se učitelé snaží probrat učivo podle plánu a pracují s dětmi bez rozdílů, řekl Zatloukal. Dodal, že školy považují za nadané často žáky, kteří mají nejlepší známky, ve skutečnosti se ale nadání může projevovat třeba i drzostí, častým kladením otázek či hyperaktivitou.
(jb, čtk)