Norský státní investiční fond má letos největší pololetní ztrátu ve své šestadvacetileté historii. Takzvaný ropný fond, který v Norsku spravuje peníze získané z prodeje ropy a zemního plynu, prodělal 1,68 bilionu norských korun (4,2 bil. Kč). Přestože totiž rostly ceny plynu, nedařilo se akciovým trhům, do kterých tento největší fond svého druhu na světě masivně investuje.
Návratnost investic tak dosáhla minus 14,4 procenta. Na výsledku se negativně projevil pokles cen akcií amerických technologických společností, jako je Meta Platforms, Amazon, Apple a Microsoft.
»Trh ovlivňovaly rostoucí úroky, vysoká inflace a válka v Evropě,« uvedl šéf fondu Nicolai Tangen.
Fond má aktuálně hodnotu 12,3 bilionu norských korun (30,6 bil. Kč). Slouží jako pojistka pro budoucí generace, až nebude možné těžit ropu. Řídí ho centrální banka, kterou tím pověřilo ministerstvo financí, a investuje do tisíců společností po celém světě.
Fond za rok 2020 dosáhl druhého nejlepšího výsledku ve své historii. Před letošními ztrátami předem varoval, některé ztráty se už mezitím podařilo fondu vyrovnat díky zotavení akciových trhů v červenci a srpnu.
Největší celoroční procentuální ztrátu vykázal fond v roce 2008. Finanční krize tehdy srazila jeho hodnotu za celý rok o 23 %. Velikost fondu byla v té době výrazně nižší, celková ztráta činila 633 miliard norských korun.
(ici, čtk)