Lidé se závažným duševním onemocněním by měli mít šanci léčit se ve svém přirozeném prostředí namísto dlouhodobého pobytu v psychiatrických léčebnách. Navzdory tomu, že je to jedna z trvalých vládních priorit, se tento cíl nedaří naplňovat. Z plánovaných 100 center duševního zdraví byla koncem roku 2023 v provozu necelá třetina. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
NKÚ se zaměřil na kontrolu evropských dotací určených na vznik a pilotní provoz těchto center v ČR. Prověřoval ministerstva zdravotnictví (MZd) a práce a sociálních věcí (MPSV). Oba resorty podle NKÚ nesplnily řadu úkolů uložených vládou a neučinily všechny potřebné kroky ke stabilnímu ukotvení a rozvoji sítě těchto center. »Kontrola ukázala, že ačkoliv peníze byly vynaloženy účelně, nebyl splněn cíl vybudovat do roku 2023 síť 100 center duševního zdraví, není zajištěn dostatečný počet zejména zdravotnických specialistů ani udržitelné financování sociální péče v centrech a dosud nejsou účinné ani právní předpisy upravující činnost těchto center,« konstatoval NKÚ. To všechno podle kontrolorů ohrožuje provoz již existujících center a působí jako vážná překážka pro vznik nových. »Pokračování přesunu psychiatrické péče do komunity je tak ohroženo,« uvedl NKÚ.
Díky dotaci ve výši 407 milionů korun vzniklo 29 center duševního zdraví. Byla tak ustavena jejich výchozí síť a prokázal se zájem o jejich služby. To potvrzuje i rostoucí počet klientů. Zatímco v roce 2018, tj. v prvním roce své existence, měla centra duševního zdraví v ČR 302 unikátních klientů, v pátém roce už to bylo 6257 klientů. Počet dlouhodobě hospitalizovaných psychiatrických pacientů klesl z téměř 30 300 v roce 2018 na 25 300 v roce 2022. »Služby v přirozeném prostředí jsou však i nadále dostupné jen části lidí s duševním onemocněním, kterých v ČR stále přibývá,« uvedli kontroloři.
Chybí legislativní ukotvení center
Vznik sítě 100 center duševního zdraví, která by pokryla celé území ČR, není podle úřadu reálný ani v posunutém termínu do roku 2030. Chybí více než polovina potřebných specialistů, zejména psychiatrů a psychiatrických sester. MZd podle NKÚ nečinilo v této věci dostatečné kroky. Např. v letech 2021 a 2023 vůbec nepodpořilo dotacemi na rezidenční místa specializační vzdělávání lékařů v oboru psychiatrie.
Ani šest let po vzniku prvních center duševního zdraví není podle kontrolorů zajištěno financování jejich sociální části. »Zatímco zdravotní služby jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, u sociálních služeb nenastavilo MPSV jejich udržitelné financování. Oběma ministerstvům se nepodařilo do ledna 2022 splnit ani legislativní ukotvení center duševního zdraví v příslušných právních předpisech a jejich právní úprava dosud není účinná,« uvedl NKÚ. Řada z jmenovaných problémů je podle kontrolorů zapříčiněna nízkou mírou spolupráce obou resortů.
Zjištěné systémové problémy potvrzují i závěry dotazníkového šetření, ve kterém NKÚ oslovil všech 28 stále provozovaných center duševního zdraví, která na svůj vznik získala podporu z EU. Většina z 82 % provozovatelů center, kteří NKÚ odpověděli, v dotazníku sdělila, že vnímá existenci překážek a rizik pro dlouhodobou udržitelnost své činnosti. Za největší rizika respondenti označili nedostatek odborného personálu pro zdravotní služby, koncepční a legislativní překážky a nedostatečné financování služeb.
(jad)