Rakovina slinivky patří mezi velmi agresivní nádory, které lékaři často diagnostikují až v pokročilých stádiích. V počátečních fázích obvykle nevyvolává žádné příznaky. V roce 2030 bude podle lékařů po rakovině plic druhým nejčastějším nádorem, na který pacienti umírají. Ročně si v Česku vyžádá téměř 2200 životů.
Za loňský rok se s touto vážnou nemocí léčilo 4377 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Pojišťovna o tom informovala v tiskové zprávě, kterou vydala při příležitosti dnešního Světového dne boje s rakovinou slinivky břišní.
»I když patří rakovina slinivky břišní k nemocem nepostihujícím vysoký počet klientů, kvůli její zákeřnosti ji vnímám jako velmi nebezpečnou. I zde bychom uvítali, kdyby se podařilo tuto nemoc včas diagnostikovat a zachránit tak život co nejvíce lidem,« uvedl Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.
»Tumor slinivky břišní není možné včas najít podle klinických příznaků. Nádory jsou lokalizované v různých oblastech slinivky břišní. U některých pacientů nádor roste v blízkosti jiného orgánu, kde to vyvolá nějakou reakci, a díky tomu lze na něj přijít v raném stádiu. Například pokud nádor roste blízko žlučovodu, může ho ucpat, což se u pacienta projeví tak, že zežloutne. Ovšem musím říci, že příznaky karcinomu pankreatu se objevují pozdě,« vysvětlil Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.
Odborníci očekávají, že v roce 2030 bude rakovina slinivky neboli pankreatu druhým nejčastějším nádorem, na který pacienti umírají. V současné době na ni zemře kolem 2200 lidí ročně. Pouze 7–9 % nemocných přežije déle než pět let od chvíle, kdy se u nich diagnóza potvrdí. Každoročně si diagnózu vyslechne asi 2500 lidí.
Nadějí je včasné odhalení nádoru
»Onkologická léčba bohužel neprodlužuje dožití tak, jak jsme zvyklí u jiných nádorových onemocnění,« řekl Urban.
Nadějí na prodloužení života je včasné odhalení nádoru. Lékaři se proto snaží vyhledávat rizikové pacienty ještě před tím, než se u nich nádor projeví. Patří mezi ně lidé, kteří mají alespoň dva příbuzné s nádorem slinivky, z nichž jeden je blízký, nositelé některých genetických mutací nebo nemocní s dědičně podmíněnou formou chronické pankreatitidy. Jednou za rok podstupují endoskopickou ultrasonografii a magnetickou rezonanci. »Vyšetřili jsme 187 osob bez jakýchkoli příznaků a u těchto jsme našli tři nádory pankreatu, z toho jeden adenokarcinom, který byl úspěšně resekován. Další dva neurodendokrinní nádory zatím pouze sledujeme. Nádory diagnostikované v bezpříznakovém stádiu mají zásadně lepší prognózu,« uvedl Urban.
Mezi příznaky v pozdějších stadiích tohoto typu rakoviny patří bolest v oblasti pupku, která vystřeluje do zad, lidé mohou rychle hubnout a žloutnout. Odborníci zkoumají také vztah mezi nádorem a rozvojem cukrovky neboli diabetu u starších lidí, kteří nejsou obézní a na léčbu diabetu špatně reagují. Podle Urbana se totiž nádor může časně projevit tím, že ovlivňuje zpracování glukózy v těle, což může vést ke vzniku diabetu.
Vyšší riziko, že u nich rakovina slinivky vznikne, mají podle lékařů kuřáci, obézní lidé a ti, kteří často konzumují takzvané vysoce zpracované potraviny. Mezi tento typ potravin odborníci řadí jídla, která mají dlouhou dobu trvanlivosti, jsou uzavřená v nepropustných plastových obalech a obsahují velké množství konzervantů.
VZP za léčbu rakoviny slinivky břišní vloni zaplatila přes 484 milionů korun, což je za tři roky nárůst zhruba o 14 %.
(jad)