Hospodaření vládních institucí skončilo ve druhém čtvrtletí podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu v nepatrném přebytku odpovídající úrovni 0,03 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Dluh vládních institucí ovšem stoupl meziročně o 310,2 miliardy korun na 2,828 bilionu Kč a míra jejich zadlužení vzrostla meziročně o 1,4 procentního bodu na 44 % HDP.
Přebytek hospodaření vládních institucí ve 2. čtvrtletí dosáhl 0,5 miliardy korun, což v meziročním srovnání znamená vylepšení o 40,8 mld. Kč. Hospodaření ústředních vládních institucí přitom nadále zůstalo ve schodku, aktuálně 69,8 mld. Kč, meziročně o 19,5 mld. Kč nižším. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 62,9 mld. Kč, které odpovídá meziročnímu zlepšení o 23,1 mld. Kč a hospodaření fondů sociálního zabezpečení skončilo v přebytku 7,3 mld. Kč.
»Na výsledku hospodaření se podepsalo především zvýšení příjmů z daní,« uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 11,6 % a dosáhly 44,2 % HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílelo zejména zvýšení příjmů z daní z výroby a dovozu, ze sociálních příspěvků a daní z příjmu. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 5,2 % a dosáhly 44,1 % HDP. Nejvíce stouply sociální dávky a ostatní běžné transfery. Pokles byl zaznamenán především u dotací. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 310,2 mld. Kč na 2827,7 mld. Kč. Míra zadlužení sektoru vládních institucí stoupla z 42,6 % na 44 % HDP.
Mezičtvrtletně se dluh zvýšil o 143,6 mld. Kč. Nárůst dluhu v 2. kvartálu byl výrazně vyšší než výsledek hospodaření (0,5 mld. Kč). Vládní instituce si vypůjčily o 143,1 mld. Kč více, než byla jejich potřeba financování, což se projevilo nárůstem hodnoty držených aktiv, zejména vkladů.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (o 205,3 mld. Kč), které i nadále zůstávají hlavní komponentou dluhu.
Výsledek za loňský rok
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí za rok 2021 po zpřesnění údajů skončilo schodkem ve výši 5,1 % HDP. Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2021 úrovně 42 % HDP při meziročním nárůstu o 4,3 procentního bodu (p. b.).
»Deficit hospodaření vládních institucí za rok 2021 ve výši 5,1 % HDP byl způsoben především zvýšenými výdaji na sociální dávky a náhrady zaměstnancům. Oproti jarním notifikacím se liší o -0,8 p. b z důvodu aktualizovaných informací o dani z příjmu právnických a fyzických osob. Výše dluhu zůstala beze změny na úrovni 42 % HDP,« uvedla Houžvičková.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2021 meziročně o 6,9 %, což v absolutním vyjádření představovalo nárůst o 163,3 mld. Kč. Nejvíce rostly příjmy ze sociálních příspěvků a z daní z výroby a dovozu. Revidované daně z příjmů v meziročním srovnání poklesly.
Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly o 5,4 % (o 145,6 mld. Kč). Největší nárůst byl zaznamenán u vyplacených sociálních dávek, náhrad zaměstnancům a dotací.
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2021 dosáhla úrovně 42 % HDP. Meziročně došlo k nárůstu výše relativní zadluženosti o 4,3 p. b.
Dluh na konci roku 2021 dosáhl 2 566,8 mld. Kč, z čehož převážná část je tvořena emitovanými dluhovými cennými papíry, jejichž objem meziročně vzrostl o 346,1 mld. Kč.
(ici)