Kateřinská jeskyně vydala další tajemství

Archeologové našli při průzkumu v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu na Blanensku kosti zvířat ze čtvrtohor, pravěké i středověké střepy a také pozůstatky penězokazecké dílny z 15. století. Šlo o první dvě archeologické sondy uvnitř jeskyně, informovala v tiskové zprávě Správa jeskyní České republiky.

»Dvě archeologické sondy prozkoumaly sedimenty v Ledové a Bezejmenné chodbě v blízkosti kreseb starých přibližně 6200 let. Zatímco v sedimentech Ledové chodby byly nalezeny pouze kosti pleistocenních obratlovců, převážně medvěda jeskynního, vrstvy v chodbě Bezejmenné přinesly nečekané objevy. Nalezeny byly pravěké a středověké keramické střepy,« uvedl Petr Zajíček ze Správy jeskyní ČR.

Pravěké střepy spadají podle archeologů do starší doby bronzové. Jsou mladší než dříve nalezené a datované jeskynní kresby z neolitu. Nejzajímavějším objevem ale byl nález velkého množství polotovarů mincí, takzvané střížky, které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Tento nález podle odborníků dokládá skutečnost, že v prostorách Kateřinské jeskyně byla ve středověku, na konci 14., případně v průběhu 15. století, tajná penězokazecká dílna. »Nález v jeskyni tohoto typu je první na Moravě a druhý v ČR. Jeskynní penězokazecká dílna byla u nás známa pouze v Koněpruských jeskyních v Českém krasu. Nutno poznamenat, že penězokazectví bylo ve středověku stejně závažné jako hrdelní zločiny a pachatelé byli odsouzeni k brutálnímu mučení a trestu smrti,« dodal Zajíček.

Kateřinskou jeskyni dosud archeologové neprozkoumali. »Jeskyně se veřejnosti zpřístupňovala od roku 1910. Podlaha byla vyrovnávána, navážela se tam hlína, dělaly se chodníčky. Nikdo tak nevěděl, zda tam nějaké nálezy jsou. Náš výzkum byl na velmi malé ploše, sonda v Ledové chodbě měla asi metr na metr a ta v Bezejmenné chodbě asi dva čtvereční metry. Zajímalo nás vrstvení sedimentů,« řekl archeolog Martin Golas, který se na výzkumu podílel.

Nalezené předměty budou nyní odborníci zkoumat v laboratoři, poté je předají blanenskému muzeu. »Tam se o nálezy velmi pěkně starají a my bychom v budoucnu rádi připravili výstavu pouze o Kateřinské jeskyni. Do ní bychom zahrnuli i nalezené kresby,« dodal Golas.

Na výzkumu se podíleli pracovníci Správy jeskyní České republiky, Univerzity Palackého v Olomouci (pod vedením Martina Golce) a Univerzity Karlovy v Praze a uskutečnil se v průběhu pěti dnů v minulém týdnu.

Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. Jeskyně je významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. Hlavní dóm jeskyně, který je 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.

(mac, čtk)

FOTO –  administration.caves.cz/Petr Zajíček, ČTK/Igor Zehl