Skupina dvaceti nejvýznamnějších světových ekonomik se stala hlavním fórem, ke kterému dnes svět vzhlíží ve chvílích globálních hospodářských otřesů a krizí.
Čínský prezident Si Ťin-pching důkladně chápe jedinečnou úlohu skupiny G20 a důsledně se zasazuje o to, aby se G20 společně snažila plout v duchu hesla »plout na jedné lodi« a společně plnit své povinnosti.
»Všichni členové skupiny G20 by měli převzít odpovědnost, která vyplývá z toho, že jsou významnými mezinárodními a regionálními hráči, a měli by jít příkladem při podpoře rozvoje všech národů, zvyšování blahobytu celého lidstva a pokroku celého světa,« řekl kdysi.
Nyní, když se Si připojuje k ostatním vedoucím představitelům na 19. summitu G20 v Brazílii, je mezinárodní společenství zvědavé, jak budou řešit velké nejistoty, které trápí dnešní svět, a zejména jaká řešení navrhne Čína pro budování lepší budoucnosti pro všechny.
Přijmout výzvu
Když se v listopadu 2008 sešli vedoucí představitelé skupiny G20 na svém prvním summitu ve Washingtonu, snažili se vypořádat s bezprecedentním globálním finančním krachem. Díky společnému úsilí pomohla tato skupina nasměrovat světovou ekonomiku od okraje propasti a poslat ji na cestu oživení.
V posledních několika letech se Čína připojila k ostatním členům skupiny G20 při řešení další velké krize, nejvážnější celosvětové pandemie za posledních sto let a následného hospodářského propadu. Tentokrát je tento boj ještě náročnější. Jak Si poznamenal, dopad je ještě horší než v případě smrště z roku 2008.
V zájmu oživení globálního hospodářského oživení po pandemii Si vyzval všechny členy G20, aby se postavili výzvě, posílili mezinárodní koordinaci makroekonomických politik, společně stabilizovali globální průmyslové a dodavatelské řetězce a snížili obchodní překážky, včetně cel.
»Je nezbytné, abychom použili správné recepty na řešení symptomů i hlavních příčin problémů, kterým čelíme,«řekl na summitu G20 2021.
Podle emeritního profesora ekonomie na Pekingské univerzitě Lu Fenga jsou Siova vícestranná opatření „systematická, komplexní a cílená“. »Obohatila soubor politických nástrojů skupiny G20 a posílila její proaktivitu a předvídavost při řízení globální ekonomiky.«
Jedním z klíčových problémů, kterým se členové skupiny G20 společně zabývali, bylo dluhové břemeno, které zatěžovalo zdroje zemí s nízkými příjmy na boj s pandemií a ochranu životů. V dubnu 2020 skupina G20 vyhlásila iniciativu na pozastavení dluhové služby (DSSI) na pomoc ohroženým zemím, mimořádnou finanční záchrannou síť, která byla prodloužena do prosince 2021.
Pod Siovým vedením Čína ve všech ohledech realizovala DSSI skupiny G20 a pozastavila největší objem splátek dluhové služby ze všech členů G20.
»Čína se poměrně dobře zhostila své role zodpovědné zúčastněné strany G20« při pomoci s řešením problému státního dluhu afrických zemí, uvádí zpráva výzkumné iniciativy China Africa Research Initiative na Univerzitě Johnse Hopkinse, programu zaměřeného na pochopení politických a ekonomických aspektů čínsko-afrických vztahů.
Vybudovat zahradu pro všechny
Jakkoli je původní mandát skupiny G20 jako hasiče světových hospodářských krizí důležitý, Si si představuje její větší roli.
Čínský vůdce se důsledně zasazuje o společný rozvoj a slibuje, že Čína se zavázala vybudovat »zahradu společnou pro všechny země«. »Skupina G20 pracuje v zájmu nejen svých 20 členů, ale celého světa,« řekl jednou.
Jako neochvějný zastánce rovných práv na rozvoj, zejména pro rozvojové země, Si zejména tvrdí, že rozvoj je skutečný pouze tehdy, když se všechny země rozvíjejí společně, a přední země by měly upřímně pomáhat ostatním v rozvoji.
V září 2016 Si předsedal summitu G20 ve východočínském Hangzhou, hlavním městě provincie Če-ťiang. Na toto setkání Čína pozvala více rozvojových zemí než na kterékoli předchozí setkání G20 a znamenalo posun v zaměření skupiny G20 od krátkodobé reakce na krize k dlouhodobému řízení.
Na tomto přelomovém summitu byly stanoveny tři zásadní precedenty. Poprvé se rozvoj dostal do popředí globálního makropolitického rámce, byl přijat akční plán k Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 a skupina G20 jako celek podpořila industrializaci v Africe a nejméně rozvinutých zemích. Si ve svém úvodním projevu označil tato tři »prvenství« za „kroky průkopnického významu“.
Aby pomohl ostatním rozvojovým zemím naplnit jejich rozvojové ambice, snaží se také zvýšit jejich zastoupení v systému globální správy ekonomických záležitostí. Navzdory pozoruhodnému vzestupu zemí globálního Jihu v posledních letech zůstávají rozvojové země v globálním řízení nedostatečně zastoupeny.
»Systém globálního řízení, kterému dominuje Západ, se stal výrazně nespravedlivým a neférovým, což brání globální bezpečnosti a udržitelnému rozvoji,« uvedl Xu Feibiao, ředitel Centra pro studium zemí BRICS a G20 při Čínském institutu současných mezinárodních vztahů (CICIR).
Na summitu G20 v roce 2022 na indonéském Bali se Čína postavila do čela podpory vstupu Africké unie (AU) do skupiny G20. Při jejich setkání na okraj summitu tehdejší senegalský prezident Macky Sall, který byl v tom roce zároveň předsedou AU, poděkoval Siovi za to, že jako první veřejně podpořil členství AU ve skupině G20. O rok později se tento blok stal druhou regionální organizací – po Evropské unii -, která se připojila ke skupině G20 jako stálý člen.
Siův příspěvek ke skupině G20 je součástí dlouhodobé vize »spravedlivějšího, jednotnějšího, efektivnějšího a udržitelnějšího světového řádu«, jak kdysi uvedl Pierre Defraigne, výkonný ředitel nadace Madariaga-College of Europe.
Společně vytvářet lepší budoucnost
»Co je s tímto světem špatně, co bychom s tím měli dělat?« Si položil »otázku naší doby« na summitu G20 na Bali poté, co ji poprvé položil na Světovém ekonomickém fóru v roce 2017 ve švýcarském Davosu.
»Světová ekonomika je stále křehčí. Geopolitické prostředí zůstává napjaté. Globální správa věcí veřejných je značně nedostatečná. Potravinová a energetická krize se vzájemně prohlubují. To vše představuje pro náš rozvoj obrovské výzvy,« poznamenal.
Na skupinu G20 připadají dvě třetiny světové populace a podílí se téměř 90 procenty na světovém hrubém domácím produktu a 80 procenty na světovém obchodu. Podle Siova názoru je tedy povinností této skupiny hrát vedoucí úlohu při překonávání současných těžkostí ve světě a vytváření lepší budoucnosti pro lidstvo.
»Tváří v tvář globálním výzvám jsou všechny země na jedné lodi a jediným východiskem je spolupráce a posílení kooperace,« řekl Xu, vědecký pracovník CICIR. »Dokud budou členové skupiny G20 držet při sobě, přinesou světu naději na řešení globálních problémů.«
Jako vůdce druhé největší ekonomiky na světě se Si řídí svými slovy. Ačkoli se v posledních letech objevuje protekcionismus, Si pevně stojí na obraně globalizace a budování otevřené světové ekonomiky.
Na summitu v Ósace v roce 2019 Si navzdory silným jednostranným a protekcionistickým tlakům oznámil pět hlavních opatření k dalšímu otevření čínského trhu, včetně zvýšení dovozu a poskytnutí rovného zacházení všem typům podniků. Čína pod jeho vedením zůstává hlavním motorem globálního hospodářského růstu a v posledních letech se na světovém růstu podílí zhruba 30 %.
Na »otázku naší doby« má Si odpověď – budování společenství se společnou budoucností lidstva. Na summitu na Bali vyzval všechny země, aby přijaly tuto vizi a zasazovaly se o mír, rozvoj a oboustranně výhodnou spolupráci.
V uplynulém desetiletí přispěla Čína k této zastřešující vizi pevným přesvědčením a důslednými činy. Názorným příkladem je iniciativa Pásmo a cesta (BRI). V rámci BRI dosud podepsalo s Pekingem dokumenty o spolupráci více než 150 zemí a přes 30 mezinárodních organizací, což svědčí o její rostoucí globální přitažlivosti.
Jako klíčový základ pro budování společenství se společnou budoucností lidstva navrhl Si v posledních letech tři globální iniciativy, a to Globální rozvojovou iniciativu, Globální bezpečnostní iniciativu a Globální civilizační iniciativu, které nabízejí čínská řešení hlavních globálních výzev týkajících se míru a rozvoje.
»V době plné obav, iracionality a zmatku Si Ťin-pching správně vyzývá k racionálnímu přístupu k řešení problémů, kterým společně čelíme,« uvedl David Gosset, francouzský expert na mezinárodní vztahy a zakladatel Evropsko-čínského fóra, a dodal, že otevřenost a předvídatelnost Číny se staly klíčovým stabilizačním faktorem ve světě plném rizik a nejistot.
(Xinhua)
Diskuze je uzavřena.