Tuzemská ekonomika je na tom hůř, než se usuzovalo před měsícem. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle dnes zveřejněného zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu v prvním letošním čtvrtletí proti předchozímu kvartálu nezměnil, avšak proti stejnému období minulého roku se snížil o 0,4 procenta. V předběžném odhadu počátkem května přitom statistici ještě uváděli mezičtvrtletní růst o 0,1 % a meziroční pokles jen o 0,2 %. Ekonomika se tak po předchozí recesi nyní nachází ve stadiu stagnace. Statistici dnes konstatovali, že meziroční pokles HDP byl způsoben zejména nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností. Bezesporu se na tom podepisuje propad kupní síly obyvatel způsobený dlouhodobě vysokou inflací. Pozitivně naopak podle ČSÚ nyní působí zahraniční poptávka.
Připomeňme, že v posledním čtvrtletí minulého roku ekonomika klesla mezikvartálně o 0,4 %, v červených číslech přitom byla už druhé čtvrtletí v řadě, a ocitla se tak v recesi. Meziročně se ale ekonomika v posledních třech měsících roku ještě zvýšila o 0,3 %. Za celý minulý rok HDP podle ČSÚ vzrostl o 2,5 %.
Ještě že se nad vodou držel průmysl
Hrubá přidaná hodnota (HPH) vzrostla v letošním 1. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,8 % a meziročně o 1,1 %. V mezičtvrtletním srovnání k jejímu růstu nejvíce přispěl zpracovatelský průmysl, který si připsal dvě procenta, skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (+1,5 %) a informační a komunikační činnosti (+3,7 %). Pokles nastal v peněžnictví a pojišťovnictví, a to o sedm procent.
Na meziročním růstu HPH se nejvíce podílel průmysl (+1,6 %), činnosti v oblasti nemovitostí (+4,5 %) a odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče (+2,6 %). Negativní vliv mělo stavebnictví (-3,8 %) a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-2,8 %).
Výrazně klesá spotřeba domácností
»Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního vývoje HDP v 1. čtvrtletí rostoucí zahraniční poptávka a spotřební výdaje vládních institucí. Negativně působily výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu,« komentoval výsledky Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností ubraly z HDP tři procentní body a změna stavu zásob 2,8 bodu. Pozitivní vliv měly naopak výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí (+0,8 bodu) a zahraniční poptávka (+4,6 bodu).
Výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 3,2 %, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezikvartálně snížily o 1,2 %, přičemž pokles nastal u výdajů za nákup předmětů krátkodobé spotřeby a služeb, a meziročně se propadly o 6,4 %. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí vzrostly mezičtvrtletně o 1,9 % a meziročně o 3,9 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu mezikvartálně klesla o 1,8 %, ale meziročně se ještě zvýšila o 0,3 %. Rostly investice do dopravních prostředků, ICT a ostatních strojů a zařízení. Naopak klesaly investice do obydlí a ostatních budov a staveb. Změna stavu zásob činila +43,2 miliardy korun, což ale bylo o 30,9 mld. Kč méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.
Situaci tentokrát zachraňoval zahraniční obchod
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 93,7 mld. Kč a bylo tak meziročně o 92,7 mld. vyšší. Vývoz vzrostl mezičtvrtletně o 2,5 % a meziročně o 9,5 %, zejména díky stoupajícímu exportu elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz pak mezičtvrtletně klesl o 1,3 % a meziročně vzrostl o 3,3 %.
GRAF – ČSÚ
Zaměstnanost šla ještě nahoru
Celková zaměstnanost se v 1. čtvrtletí podle statistiků v porovnání s předchozím kvartálem zvýšila o 0,4 % a proti stejnému období v předchozím roce vzrostla o 1,4 %.
Ivan Cinka