Hlavním problémem České republiky na makroekonomické úrovni je prohlubující se strukturální deficit státního rozpočtu a nárůst zadlužování. Tuzemská inflace, která je pátou nejvyšší v EU, výrazně snižuje životní úroveň obyvatel. Za daných okolností je i běžná valorizace důchodů »časovanou rozpočtovou bombou«. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v dnes zveřejněné výroční zprávě úřadu za loňský rok.
Prezident NKÚ připustil, že ekonomickou kondici Česka loni ovlivnila válka na Ukrajině a její dopady. »Většina nedostatků, na které úřad ve své zprávě poukazuje, však s válkou nijak nesouvisí anebo jen velmi okrajově,« prohlásil Kala.
Bez reforem důchodového, zdravotního i sociálního systému je podle něj stabilizace veřejných financí nemožná. Valorizaci důchodů v době dvouciferné inflace označil za »časovanou rozpočtovou bombou«.
Premiér Petr Fiala (ODS) už minulý čtvrtek řekl, že vláda chce snižovat strukturální deficit o jedno procento hrubého domácího produktu, tedy zhruba 70 miliard korun ročně. Vládě se také podařilo prosadit zákon, který snižuje letošní červnové zvýšení důchodů, což má přinést úspory i do příštích let. Vládní koalice pracuje i na přípravě důchodové reformy.
Veřejné finance loni skončily se schodkem 3,6 procenta HDP. Státní dluh se loni zvýšil na 44,6 procenta HDP ze 42 procent v roce 2021, míra zadlužení je tak nejvyšší od vzniku Česka. Pro letošní rok ministerstvo očekává deficit veřejných financí 4,2 procenta HDP a zvýšení dluhu na 45,8 procenta HDP. NKÚ uvedl, že tempo růstu státního dluhu bylo v evropském srovnání v roce 2022 třetí nejvyšší. Výdaje státního rozpočtu za posledních pět let vzrostly podle NKÚ o 705 miliard korun, ale příjmy se navýšily pouze o 351 miliard. V roce 2016 kryly příjmy 102 procent výdajů, ale v roce 2021 kryly už jen 89 procent. »Ve výsledku tak Česká republika zůstává jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii a tento trend ohrožuje stabilitu veřejných financí,« stojí ve výroční zprávě.
Skutečný smysl dotací nahradil formalismus
Jednou z klíčových děr v rozpočtu je podle Kaly »zbytnělý dotační systém«. Skutečný smysl dotací podle něj nahradil formalismus, čerpání peněz je nadřazeno potenciálním přínosům dotací. »Systém stovek dotačních titulů, v jejichž rámci se rozdělují stovky miliard korun, se stal neřiditelným a administrativně náročným. Přebujelý dotační systém, v němž vítězí formální stránka věci nad skutečným smyslem a hlavně přínosem dotací, je luxus, který si v době obrovských strukturálních deficitů státního rozpočtu naše země nemůže dovolit,« shrnul prezident NKÚ. »Živelně tady vznikl systém, kdy jsme z tržní přešli do dotační politiky« dodal.
Výroční zpráva poukazuje na to, že jen sama obsluha tohoto systému vyžaduje mnoho lidí i peněz. »Myšlenka, že by bylo možné v zavedeném systému snížit počet státních úředníků, je zcela nerealizovatelná,« uvedl Kala. Stát by měl podle něj přehodnotit, zda dotační politiky přinášejí slibované výsledky. »Imperativem dotačních politik se stalo čerpání prostředků samo o sobě, namísto soustředění se na to, co tyto peníze reálně přinášejí,« varuje úřad. Uvádí, že podle výsledků kontrol některé resorty vynakládaly peníze zcela opačným směrem, než který si původně stanovily. Týkalo se to například zemědělství nebo životního prostředí.
Úřad ve své zprávě mimo jiné uvádí, že od roku 2017 roste počet zaměstnanců státu ročně zhruba o 10 000. Celkové peníze na jejich platy a ostatní platby rostou v průměru zhruba o 20 miliard za rok. Ve zprávě také stojí, že elektronizace veřejné správy postupuje pomalu a nepřináší očekávané výsledky.
Nejvyšší kontrolní úřad loni uskutečnil 33 kontrol, zkontroloval 167 institucí a peníze i majetek státu v objemu 167 miliard korun. Letos má v plánu 32 kontrol.
(jad)
Diskuze je uzavřena.