AKTUALIZUJEME
Na dnešní tiskové konferenci informovala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) na základě expertních propočtů a konkrétních příkladů, proč odbory jednoznačně odmítají vládní »konsolidační« balíček a varují před bezprecedentními dopady na zaměstnance a jejich rodiny. Zazněly i nové informace kolem stávkové pohotovosti, kterou na protest proti zmiňovanému balíčku vyhlásila v pondělí.
»Důvod pro vyhlášení stávkové pohotovosti je jednoznačný, protože dialog není to, že někdo něco řekne a tak to bude, ale dialog je, že se o tom bavíme, že je možná změna,« uvedl předseda ČMKOS Josef Středula s tím, že vláda s odbory opakovaně odmítla jednat.
Ke stávkové pohotovosti se podle něj přidají i svaz v dopravě DOSIA a předseda nejsilnějšího odborového svazu KOVO Roman Ďurčo doplnil, že se připojí i odbory automobilky Škoda Auto. »Můžeme poděkovat vládě, že nás opravdu stmelila. S kolegou Jaroslavem Povšíkem (předák odborů automobilky) jsme se dohodli, že se Škoda Auto ke stávkové pohotovosti připojí,« uvedl Ďurčo. Podle něj tak jeho svaz s odbory automobilky, které jsou samostatné, dá dohromady 110 000 členů.
»Pevně věřím, že se nám podaří zvrátit jak konsolidační balíček, tak důchodovou reformu. Sociální dialog neprobíhá. Všichni ministři by si měli uvědomit, jak se lidem žije a že tady máme inflaci a že to nejvíc dopadá na ty zaměstnance,« řekl Ďurčo.
Podle ČMKOS vládní návrhy míří proti zaměstnancům a jejich rodinám i proti důchodcům například snížením sumy na platy, zdražováním po úpravě DPH, obnovením nemocenských odvodů u zaměstnanců či zrušením daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů.
»Dva dospělí, kteří mají každý příjem 42 tisíc hrubého, a mají jedno dítě, budou na svých příjmech zkráceni o sedmnáct až dvacet procent,« uvedl na tiskové konferenci Středula s tím, že pokud budou oba pracovat u veřejné správy, tak bude jejich kupní síla snížena o skoro 180 tisíc korun, v případě zaměstnání v soukromém sektoru by přišli o více než 150 tisíc korun.
Podrobněji výpočty rozebral hlavní ekonom Martin Fassmann. »Toto je sedmá reforma veřejných financí, co si pamatuju. A vždycky jsme byli napadáni, že si vybíráme nějakou specifickou skupinu, jako třeba postižené a podobně, takže teď jsme se rozhodli, že se podíváme na tzv. normální rodinu. Na konci loňského roku byla průměrná mzda na úrovni 44 tisíc korun, a proto jsme každému z rodičů, dejme tomu Novákových, v modelovém příkladu dali 42 tisíc. Na tuto rodinu dopadne zdražení všeho zboží, které je dnes v desetiprocentní sazbě DPH a přesunem do vyšší sazby DPH automaticky zdraží. Inflace fakticky nebude 2,5 procenta, jak odhaduje ČNB, ale šest procent,« vysvětlil Fassmann.
Modelová domácnost má roční čistý příjem 864 416 korun. Po zavedení nemocenského pojištění 0,6 procenta zaplatí oba pracovníci státu 6048 korun. Znehodnocení výdělků by při šestiprocentní inflaci bylo 52 105 korun. »Pohybujeme se v řádu okolo jedné pětiny poklesu disponibilního příjmu. To je ta hrůza. Přitom to vypadá nenápadně, že by to jako šlo,« uvedl Fassmann.
Středula zmínil také firemní benefity, u kterých vláda plánuje zrušit daňové zvýhodnění. »Jsou dohodou mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Ani jedna část nechce benefity tímto způsobem zlikvidovat,« uvedl s tím, že podle průzkumu přestane 94 procent zaměstnavatelů poskytovat benefity, které by byly dodatečně zdaňovány. »To ohrožuje, ať už sociální smír nebo zdraví, protože řada zaměstnanců si dohodla věci, které se týkají zmírnění dopadů náročné práce,« uvedl.
Zároveň přivítal, že ministr práce a sociálních věcí na pondělním jednání tripartity přislíbil odborům dodat během úterý prezentaci k důchodové reformě a ve středu má proběhnout jednání s Jurečkou o minimální mzdě v Poslanecké sněmovně. »Budeme projednávat jednak navýšení minimální mzdy v letošním roce, tak aplikaci směrnice o evropské minimální mzdě a podpoře kolektivního vyjednávání. Jsme na to připraveni,« uvedl Středula. Dodal, že 22. května také proběhne jednání, které se bude týkat podmínek pro těžké profese.
(zmk)