V době zhoršující se bezpečnostní situace ve světě není Česká republika dostatečně připravena na krize a mimořádné události. Stále není dotvořen systém ochrany měkkých cílů a slabým místem je i dlouhodobě opomíjený stav ochrany obyvatelstva. V dnes zveřejněné výroční zprávě za loňský rok to konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Výroční zpráva NKÚ nabízí komplexní pohled na fungování České republiky. »Výsledky kontrol poukazují na to, že na krize a mimořádné situace státní instituce reagovaly často jen formálně. Reálné změny, které by v praxi zlepšily připravenost státu na krizové situace, přicházely jen minimálně,« okomentoval zjištěné výsledky prezident NKÚ Miloslav Kala.
Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. Někdy jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků. Je pravděpodobné, že stát bude v kritických momentech opakovat podobné chyby, což může vést k významným škodám, plýtvání penězi i k ohrožení zdraví obyvatel, uvedl NKÚ.
Reálné změny, které by v praxi zlepšily připravenost na krize, přicházejí podle kontrolorů minimálně. »Řada našich kontrol nejen z minulého roku upozornila, že jsme byli svědky především jen formálních kroků bez zásadních výsledků,« uvádí výroční zpráva. Úřad mimo jiné konstatuje, že stále není dotvořen systém ochrany měkkých cílů a slabým místem je i dlouhodobě opomíjený stav ochrany obyvatelstva.
NKÚ dospěl k závěru, že systém ochrany obyvatelstva v ČR má zásadní nedostatky. Lidé podle kontrolorů nejsou dostatečně informováni, chybějí masky i stálé úkryty, kterými je zabezpečeno jen 3,2 procenta obyvatel.
Oprava starých aut stála více než nákup nových
NKÚ se v loňském roce zaměřil i na kontrolu obranných schopností ČR. Zjistil, že ministerstvo obrany nebylo schopné účinně využít poskytnuté peníze, přestože jeho výdaje opakovaně rostou. Riziko úřad spatřuje i ve způsobu, jakým ministerstvo v poslední době uzavírá smlouvy na dodávky zbraní.
»Ministerstvo obrany v poslední době realizuje stále častěji finančně významné akvizice, kdy uzavírá smlouvy bez soutěže přímo s vybranými zahraničními vládami, respektive s konkrétními výrobci. V tomto jednání spatřuje NKÚ riziko neefektivního a nehospodárného vynaložení prostředků,« uvádí zpráva. Vláda loni například rozhodla na základě doporučení armády o koupi 24 amerických letounů F-35. Za stíhačky amerického výrobce Lockheed Martin zaplatí česká strana nejméně 150 miliard korun. Jde o nejdražší český armádní nákup.
»Ve světle aktuální bezpečnostní situace je nezbytné klást důraz na posílení obranných schopností ČR. To však musí být podmíněno smysluplným a efektivním využitím omezených prostředků, které má stát k dispozici,« upozornil NKÚ. Podotkl, že výdaje kapitoly ministerstva obrany se v posledních pěti letech téměř zdvojnásobily. Zároveň ale upozornil, že navyšování výdajů musí odpovídat schopnosti ministerstva peníze účelně a hospodárné využít, což předchozí kontroly podle úřadu nedokládaly.
Šlo například o pořizování výzbroje nebo obrněné techniky. Loni úřad zjistil, že armáda nezajistila plánovanou obnovu vojenské automobilové techniky ani materiální potřeby armády v radiační, chemické a biologické ochraně. Úřad uvádí, že průměrné stáří armádních vozidel je téměř 21 let, přičemž některá byla v provozu už 39 let. »Ministerstvo obrany neefektivně a neúčelně utrácelo za opravy zastaralé techniky. Souhlasilo i s opravami, jejichž cena překračovala cenu nových aut,« zjistili kontroloři.
Tempo zadlužování se nedaří snížit
NKÚ se zaměřil také na stav veřejných financí. Konstatoval, že ani při nárůstu příjmů státního rozpočtu se v roce 2023 nepodařilo dostatečně snížit tempo zadlužování. Ani s přispěním mimořádné daně z neočekávaných příjmů vláda nedokázala zajistit, aby se státní rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Stejně jako v předchozích letech nadále rostly povinné výdaje rozpočtu.
Dluh meziročně vzrostl o 216 mld. Kč, a na konci roku tak činil více než 3,1 bilionu Kč. S tím souvisejí i vysoké výdaje spojené s jeho obsluhou – od roku 2019 se zvýšily téměř o 29 mld. Kč na celkových 68,3 mld. Kč. »Nárůst státního dluhu zvyšuje zatížení budoucích generací,« varoval NKÚ. Zároveň uvedl, že druhá nejvyšší inflace v Evropské unii snížila reálné příjmy českých domácností. Ve srovnání s meziročním růstem HDP v EU ve výši 0,5 % vykázala ČR naopak meziroční pokles HDP o 0,5 %.
(jad)