Prestižní ocenění Pluxee Zaměstnavatel roku právě přijímá přihlášky pro rok 2024. Firmy se mohou nezávazně registrovat na webu soutěže, ale kompletně vyplněnou přihlášku musejí odeslat nejpozději do 10. dubna 2024. Letošní ročník slibuje řadu novinek.
»Zaměstnavatel roku je v ČR jediná soutěž, která firmy hodnotí z pohledu lidských zdrojů pomocí odborné a měřitelné metodiky. Smyslem soutěže je ocenit a vyzdvihnout společnosti, které se o své zaměstnance nejlépe starají,« říká generální ředitel společnosti Pluxee (dříve Sodexo Benefity) Daniel Čapek. Nová značka Pluxee zůstává nadále titulárním partnerem Zaměstnavatele roku, jehož historie se datuje již od roku 2003. Zároveň doplňuje, že: »Vzhledem k tomu, že je český trh práce stále velmi rigidní, mohou firmy využít péči o zaměstnance jako svoji konkurenční výhodu.«
»I v letošním ročníku se budou tituly udělovat v kategoriích do 500, do 5000 a nad 5000 zaměstnanců, a to na celostátní úrovni i v jednotlivých krajích. Chybět nebudou ani vedlejší ceny jako je Cena personalistů za nejlepší HR projekt či Cena za ochranu zdraví. Opět vyhlásíme také Kantýnu roku, která ocení kvalitní zaměstnanecké stravování,« přibližuje za organizátora soutěže ředitel Klubu zaměstnavatelů Pavel Hulák a dodává: »Těší nás, že díky transparentnímu a mezinárodně uznávanému způsobu hodnocení každoročně roste počet zapojených firem ve všech velikostních kategoriích v čele s giganty jako Škoda Auto, ČEZ, ORLEN, Plzeňský Prazdroj, Vodafone a desítky dalších, ale také středních a menších firem. Naše soutěž není žádnou anketou, ale opravdu náročnou prověrkou konkrétních číselných ukazatelů jednotlivých účastníků.«
Už několik let má v soutěži své pevné místo ocenění Férový zaměstnavatel, které vychází z hodnocení samotných zaměstnanců na webu atmoskop.cz. Letos ale dochází ke změně v kategorizaci a nově se bude vyhlašovat v kategoriích do 100, do 1000 a nad 1000 zaměstnanců. A po loňské úspěšné premiéře se podruhé bude udělovat cena Zaměstnavatel roku v kategorii státní správa, veřejný sektor a státní podniky. »Pozorujeme rostoucí zájem o účast z tohoto segmentu. Hlásí se nám nemocnice, státní podniky a další organizace z veřejné sféry,« říká Hulák.
Metodika Saratoga
Zaměstnavatel roku využívá k hodnocení firem metodiku Saratoga. Jde o celosvětově využívaný kontrolingový nástroj sledující desítky ukazatelů firem z řady různých pohledů. »Pro soutěž Zaměstnavatel roku jsme zvolili 14 základních indikátorů, od fluktuace zaměstnanců přes jejich absenci až po investice firem do vzdělávání,« říká Hana Farská, která se ve společnosti PricewaterhouseCoopers Česká republika (PwC) touto metodikou zabývá.
Některé z indikátorů se hodnotí podle oboru podnikání, u jiných toto dělení není potřeba. »Dělení podle oboru není potřeba například u CSR aktivit, míry interního povyšování nebo míry dobrovolných odchodů,« uvádí Farská a jako příklad přibližuje poslední zmiňovaný: »Ten měří počet zaměstnanců, kteří odešli ze společnosti ze své vůle. Spektrum důvodů může být široké, lze sem zahrnout například nespokojenost s odměňováním, pracovními podmínkami, perspektivami kariérního postupu, možnostmi rozvoje či nadřízeným. Dlouhodobě platí, že za rok průměrně dobrovolně opustí svoji společnost 9 % zaměstnanců. U nejlépe hodnocených společností se hodnota tohoto ukazatele pohybuje pod úrovní 3 %, naopak hodnotu kolem 20 % zaznamenáváme u společností na druhém konci hodnotící škály.«
Jinde už ale obor podnikání či počet zaměstnanců roli hrají
»Samozřejmě není možné porovnávat v absolutních číslech mzdy v mlékárně a v IT společnosti. Proto se firmy rozdělují do sektorů, například mlékárny se řadí do sektoru firem s rychloobrátkovým zbožím, a porovnávají se nejprve v rámci své skupiny a teprve poté mezi sebou. To znamená, že pokud je mlékárna o 20 % lepší než ostatní mlékárny a IT společnost o 10 % lepší než ostatní firmy v jejím oboru, vyhraje mlékárna,« popisuje Farská a doplňuje: »Pokud IT firma investuje do vzdělávání a rozvoje v průměru 33 000 korun na jednoho zaměstnance ročně a medián IT sektoru je 30 000 korun, dosáhne daná společnost v tomto ukazateli skóre 1,1. Pokud mlékárna investuje 12 000 korun a medián sektoru je 10 000 korun, tak je její skóre 1,2. A ze vzájemného srovnání vychází lépe.«
Podle Čapka by firmy neměly s přihlašováním váhat. »Umístěním na předních příčkách se vzhledem prestiži soutěže jednotliví zaměstnavatelé vymezují na trhu práce. Ve vysoce konkurenčním tuzemském prostředí, kdy je těžké najít adekvátní a vhodné kandidáty na pracovní pozice, to pro ně je při náborech nezanedbatelné plus,« uzavírá Čapek.
(zmk)