Zvonařští mistři z dílny Grassmayr včera v rakouském Innsbrucku odlili památeční zvon #9801, který bude v Praze na Rohanském ostrově připomínat osud zvonů odvezených za druhé světové války nacisty z Protektorátu Čechy a Morava do Německa. Samotnému odlití předcházela tříměsíční práce na vytvoření formy, řekl zvonař Johannes Grassmayr. »Za více než čtyři století je zvon pro Prahu pátým největším zvonem, který dílna odlila,« dodal. Iniciátoři projektu ze spolku Sanctus Castulus vybírají peníze na jeho vznik ve veřejné sbírce.
Odlití předcházelo dlouhé zahřívání deseti tun slitiny, tvořené ze 78 procent bronzu a z 22 procent cínem, na teplotu přesahující 1000 stupňů Celsia. Poté ji zvonaři z tavící pece na několikrát přelili do velké nádoby a následovalo samotné odlití do formy uložené v zemi v takzvané licí jámě, aby vlivem obrovského tlaku nepraskla. Celý proces trval přes hodinu, samotné odlívání pak jen několik minut. Zahájení také předcházela modlitba, což je zvonařská tradice.
Zvon bude měřit 187 centimetrů a vážit 9801 kilogramů. Hmotnost byla stanovena na základě počtu zvonů zrekvírovaných za druhé světové války, které vážili 1 562 926 kilogramů. Z věží kostelů a radnic jich tehdy zmizelo až 90 procent.
Hlavním motivem výzdoby zvonu #9801 bude podle autorů jeho výtvarné podoby Kryštofa Čižinského a Jakuba Kamínka přerod starého a zničeného v nové. Plášť tak ozdobí fragmenty ze zvonů, které byly za války zničeny a jejichž kov byl využit ve zbrojařském průmyslu.
I zvonaři, kteří již odlili stovky zvonů, s ohledem na velikost zvonu #9801 cítili podle Grassmayra jistou nervozitu. »Na formě jsme pracovali tři měsíce a nyní v řádu minut vidíme, jestli jsme schopni zvon vylít správně, nebo ne,« řekl. Dodal, že zvonaři jsou při odlévání schopni odhalit, zda je ve formě vše v pořádku, a to na základě zvuku a chování kovu. Obrovský tlak může i při nepatrném opomenutí v přípravě znamenat prasknutí či nadzvednutí formy a zničení mnohaměsíční práce.
Forma začala vznikat před několika měsíci. Zvonaři nejprve vyrobili dřevěnou šablonu, která stanovila profil a tón zvonu. Podle ní pak vykroužili z hlíny takzvaný falešný zvon s voskovým povrchem, na který výtvarníci červeným voskem vymodelovali budoucí reliéfy a nápisy. Následovalo pokrytí falešného zvonu jemnou hlínou a vypálení formy. Falešný zvon tím byl zničen, avšak vznikla forma se všemi reliéfy a nápisy.
Nyní bude podle Grassmayra zvon ve formě zhruba deset dní chladnout a následovat bude jeho vyjmutí. »Otevírání vždycky přináší napětí, jak bude zvon vypadat,« dodal s tím, že to platí dvojnásob u zvonu této velikosti. »Určitě budeme trochu nervózní,« přiznal s úsměvem. Poté, co bude nový zvon vyňat z formy, zvonaři zkontrolují kvalitu odlití a detaily všech dekorací, což potrvá asi dva týdny. Následovat budou zkoušky zvuku a celé dílo by mělo být dokončeno v polovině července.
Rakouský zvonař ocenil myšlenku, se kterou za ním spolek z Prahy přišel. »Fascinuje nás nápad vyrobit zvon připomínající zvony ztracené v době druhé světové války,« řekl. Význam podobného projektu podle něj ještě posílil mezinárodní vývoj posledních měsíců. »Nikdo z nás nemohl tušit, že vypukne válka na Ukrajině. Tím získal tento zvon mnohem větší symboliku, než jakou měl několik měsíců zpátky,« zakončil.
Umístění zvonu na Rohanském ostrově je předběžně plánováno na rok 2024, předtím bude dílo dočasně na pontonu na Vltavě. S umístěním zvonu na Rohanském ostrově budou podle dřívějšího vyjádření náměstka pražského primátora Petra Hlaváčka počítat i projektanti, kteří budou navrhovat budoucí podobu Rohanského a Libeňského ostrova.
(mac, čtk)
FOTO – ČTK/Vít Šimánek, 9801.cz, Facebook/Zvon #9801