Česká národní banka sice předpokládá pokračování nominálního růstu mezd, ovšem vzhledem k vysoké inflaci se budou reálné mzdy letos a v příštím roce propadat. Současně banka očekává růst nezaměstnanosti.
Letos by podle ní měly nominální mzdy stoupnout o 6,3 procenta, reálně se ale propadnou o 9,4 %. Pro příští rok banka předpokládá nominální růst mezd o 7,7 %, ovšem s reálným poklesem o 1,2 %.
Míra nezaměstnanosti by se Letos ještě měla snížit na 2,5 % z loňských 2,9 %, v dalších dvou letech ale ČNB očekává její růst na 3,2 % v roce 2023 a na 3,7 % v roce 2024.
»Tvorba pracovních míst se sníží a zaměstnanost v příštím roce začne mírně klesat. Odezní tak aktuální převis poptávky po práci nad její nabídkou a dojde k pozvolnému růstu nezaměstnanosti. Nominální mzdový růst bude i přesto v následujících dvou letech z historického pohledu poměrně vysoký. Vyjednávací pozice zaměstnanců zůstane ještě nějakou dobu silná,« uvádí centrální banka.
Údaje jsou z dnes zveřejněné tabulky makroekonomických indikátorů, která je součástí zprávy o měnové politice. Tu banka zveřejní příští pátek.
Bilanci veřejných financí vylepšuje inflace
ČNB také zlepšila odhad letošního schodku veřejných financí na 3,7 % HDP z loňských 5,1 %. V srpnovém odhadu ještě centrální banka očekávala schodek 4,9 %. K lepšímu výsledku bezesporu přispívají i zvýšené příjmy státu související s drastickým růstem spotřebitelských cen. Stát si tak vlastně vybírá další peníze od občanů.
V souladu s tím banka zlepšila i odhad míry zadlužení veřejného sektoru, který by měl letos činit 41,5 % HDP. V srpnu předpokládala, že letos míra zadlužení dosáhne 42,2 % HDP.
Pro příští rok ČNB očekává schodek 3,8 % HDP, v srpnu byl její odhad 4,7 %. V roce 2024 předpokládá ČNB snížení deficitu veřejných financí na 2,2 % HDP. S kladným saldem skončily veřejné finance naposledy v roce 2019, kdy byl přebytek 0,3 % HDP.
Zadlužení veřejného sektoru by se podle aktuálního odhadu ČNB mělo v roce 2023 zvýšit na 42 % HDP, což je stejná úroveň jako v roce 2021. Pro rok 2024 počítá ČNB s dalším růstem dluhu na 43,2 % HDP. Proti srpnové prognóze centrální banka snížila odhadované tempo růstu dluhu, tehdy předpokládala míru zadlužení v příštím roce 44 % HDP, v roce 2024 pak 45,4 % HDP.
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
(ici)