Bez vyřešení cen energií se růst cen potravin nezastaví

Zemědělci i Agrární komora ČR (AK) za sebou mají extrémně náročný rok kvůli rostoucím cenám energií i debatám o nastavení dotační politiky. Růst cen potravin se podle Agrární komory nezastaví, pokud se nepodaří vyřešit problém s drahými energiemi. Zemědělcům a potravinářům budou končit fixace cen a i zastropovaná cena bude několikanásobná, než měly podniky dříve. Možné snížení DPH na potraviny nemusí nutně vést ke snížení spotřebitelských cen. V příštím roce bude potřeba otevřít některá témata týkající se plánu zemědělských dotací, jako je míra erozního ohrožení půdy nebo pravidla využívání některých forem dotací.

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v listopadu meziročně ,vzrostly ceny o 16,2 procenta a největší vliv na růst cenové hladiny měly ceny bydlení a potravin, které se meziročně zvýšily o 27 procent. Doležal poznamenal, že většinu potravin v ČR vyrábějí velké podniky, a bude proto záležet na tom, jaké budou mít výrobní náklady. Vláda pro ně stanovila maximální ceny elektřiny a plynu na stejné úrovni jako pro malé a střední firmy a domácnosti. Podle prezidenta AK Jana Doležala lze očekávat, že ceny potravin by se mohly postupně mírně stabilizovat a tempo zdražování se zpomalí. »Když to srovnám s rokem 2020, tak rozdíl bude hodně velký,« doplnil.

Jedno z řešení, o kterém mluví často i oborové svazy, je snížení DPH na potraviny. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že vláda do daně z přidané hodnoty obecně zasahovat nechce. Podle Doležala je snížení daně na potraviny jedno z možných řešení, panují ale obavy, že by se to do cen na pultech obchodů příliš nepromítlo vzhledem k tomu, že 11 obchodních řetězců ovládá 75 procent českého maloobchodního trhu. »Vyzkoušely si, že spotřebitel se před nimi nemá kam schovat a trochu té situace zneužívají,« poznamenal. Mohlo by se pak stát, že by se ceny příliš nezměnily a stát by pouze vybral méně peněz na daních. Podobný názor má ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), podle něhož je důležité hlavně stabilní tržní prostředí. To má podpořit novela zákona o významné tržní síle, která umožní Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže postihovat nekalé obchodní praktiky zhruba u 800 podniků, dříve se týkala pouze 12 největších subjektů na trhu.

Doležal doplnil, že možné řešení je zastropování marží, k tomu se ale těžko najde politická vůle a je to zároveň technicky velmi složité. Poznamenal také, že v EU není politika DPH harmonizovaná. Spravedlivější prostředí by podle něho mohlo být díky stejnému nastavení daně na potraviny, ze které by se část peněz odváděla do společného rozpočtu na zemědělskou politiku.

Komora letos upozorňovala na výrazné nárůsty spotřebitelských cen, které sleduje ČSÚ. Například v říjnu stálo deset vajec v průměru 45 Kč, což je meziročně nárůst o 70 procent, zatímco ceny zemědělských výrobců stouply o 42 procent.

Zemědělci by podle Doležala uvítali, kdyby v příštím roce dostali na zvládání vysokých nákladů opět podporu. Letos to bylo 831 milionů korun například pro chovatele prasat nebo pěstitele chmele a dalších plodin. ČR dostala z unijních peněz 277 milionů Kč, vláda schválila spolufinancování této pomoci ze státního rozpočtu ve výši dvojnásobku této částky, tedy 544 milionů korun. Podobný formát podpory by byl podle prezidenta komory vhodný i pro příští rok. Nekula řekl, že v EU se diskutuje spíše o tom, že by další podpora měla směřovat na zvládání vysokých cen hnojiv.

Komora letos upozorňovala i na různé výše podpor pro zemědělce mezi členskými státy, což EU umožnila. Například v Polsku vláda na pomoc s vysokými cenami hnojiv dala přes 20 miliard Kč, jedna z podpor, kterou Evropská komise schválila italské vládě, byla ve výši přes 16 miliard Kč. Doležal podotkl, že různé úrovně podpor jsou důvod, proč se vyplatí českým zemědělcům vozit mléko na zpracování do Německa, kde vláda na regulaci cen energií zřídila fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč). Ministr Nekula upozornil na to, že ne všechny země letos podporu z EU doplnily o peníze ze státního rozpočtu.

CENY NĚKTERÝCH POTRAVIN V RÁMCI VÝROBNÍ VERTIKÁLY (po měsících):

Vejce slepičí čerstvá – obchod (Kč/10 ks)

Vejce slepičí konzumní tříděná – zemědělci (Kč/1000 ks)

Kuřata kuchaná celá – obchod (Kč/kg)

Kuřata kuchaná – zpracovatelé (Kč/kg)

Kuřata jatečná v živém – zemědělci (Kč/t)

Zdroj: ČSÚ

Některá témata z plánu zemědělských dotací se musí ještě otevřít

Zemědělci se podle Doležala po celý rok potýkali s výrazným růstem nákladů. »Myslím, že jsme nezažili, že by se cena pohonných hmot zvýšila prakticky o dvojnásobně proti roku 2020,« uvedl Doležal. Podniky se také musely potýkat s rostoucími ceny hnojiv, které zdražily několikanásobně a jsou navíc často i nedostupné, řekl. Podle Doležala bylo toto období v řadě ohledů náročnější, než byly předchozí roky poznamenané epidemií koronaviru.

Komora má za sebou také složité vyjednávání s vládou o Strategickém plánu Společné zemědělské politiky EU, který nastavuje pravidla rozdělování zemědělských dotací. V příštích pěti letech se bude v ČR rozdělovat zhruba 200 miliard Kč.

Několik protestů komory a dalších svazů vyvolalo nastavení takzvané redistributivní platby, která stanovuje, jaké procento z částky na přímé dotace na hektar dostanou zemědělci na prvních 150 hektarů půdy. Dříve se mluvilo o deseti procentech, vláda hned z kraje roku navrhla 23 procent, což povede k tomu, že větší část dotací dostanou malí farmáři.

Jako jedno z témat, které by se mělo příští rok otevřít, zmínil Doležal nově nastavení erozního ohrožení půdy. Komora už dříve upozorňovala na to, že přísnější nastavení plánované ministerstvem zemědělství může ohrozit pěstování některých plodin, protože erozní ohrožení bude platit na více než polovině zemědělské půdy.

»Pokud se plán nezreviduje a nenajde se nějaké východisko, tak je to ohromný problém pro pěstování brambor nebo kukuřice,« uvedl Doležal. Problematické by to podle něj mohlo být zejména na Vysočině, ale také v jižních Čechách nebo v Plzeňském kraji.

Při možných revizích strategického plánu je podle Doležala důležité mít na paměti, že začal vznikat v roce 2018 a nejen ČR od té doby zažila epidemii koronaviru a nyní se potýká s energetickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině.

Nekula řekl, že komise umožní členským státům žádat požádat až o osm změn plánů dotací i ohledem na tom, že plány vznikaly ještě před začátkem války na Ukrajině. Upozornil ovšem na to, že v celé EU je velký důraz na ochranu životního prostředí. Uvedl také, že hospodaření na erozně ohrožené půdě mohou umožnit specifické zemědělské postupy a možná řešení bude potřeba nalézt příští rok.

(zmk)