Podle únorového volebního modelu agentury Kantar CZ by hranici 5 % nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny překročilo šest politických subjektů. První místo by obhájilo hnutí ANO s 29,5 %, což je zlepšení o 3 p. b. oproti říjnu. Dotazování probíhalo ve dnech 13. 2. až 3. 3. 2023 prostřednictvím technologie CATI.
Základním souborem jsou oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 970 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Prezentovaný model odráží situaci, kdy by všechny strany a hnutí kandidovaly samostatně.
ANO se v podstatě vrátilo na hladinu zjištěnou v srpnu a září loňského roku. Druhá je ODS se shodným ziskem jako v říjnu, 21,5 %. Následují Piráti a SPD s podobným ziskem 9,0 %, respektive 8,5 %. Oba subjekty si tak shodně pohoršily o 2,5 p. b. Páté místo přisoudil model STAN se 7 %, což je o jeden bod více, než by získalo v říjnu. Šestici uzavírá TOP 09, která by se ziskem 5 % do PS také ještě probojovala. Před branami by skončila ČSSD, KDU-ČSL i KSČM. U všech stran kolem 5% hranice je však vstup do Sněmovny velmi nejistý.
Analýza dat neukazuje na žádné významné přesuny v posledních třech měsících.
Dlouhodobé trendy vývoje volebního modelu ukazují na poměrně dynamický vývoj voličské přízně hnutí ANO v posledních třech letech. Přízeň se začala výrazněji proměňovat s nástupem pandemie nemoci covid-19. Hnutí ANO dokázalo mírně získat během první vlny v průběhu jara roku 2020, následné další vlny však pro něj už znamenaly značné ztráty. Přízeň se stabilizovala až na jaře roku 2021 na hladině kolem 20 %. V létě se situace kolem epidemie uklidnila, což mělo evidentně pozitivní dopad na preference ANO, které ve velké míře nabralo zpět ztracené voliče. Tento trend pokračoval i v období těsně před volbami do PS. Po volbách se voličská přízeň stabilizovala na hladině kolem 28 %. Srpnové měření naznačilo a zářijové potvrdilo další mírný nárůst, a to na hladinu kolem 30 %. V říjnu sice došlo k propadu, nicméně první letošní měření ukazuje na opětovnou stabilizaci přízně kolem hladiny 30 %.
V měřeních po volbách do PS v roce 2021 si až do dubna postupně významně polepšil lídr koalice SPOLU, tedy ODS. Zejména únorový nárůst přízně souvisí do velké míry s postoji a kroky vlády ČR, které tehdy zaujala po invazi na Ukrajinu, a s velmi dobrým hodnocením premiéra Fialy. K ODS se stahovali především voliči jiných stran současné vládní koalice. V květnu se však zisk ODS propadl a srpnové a následně i zářijové měření tento propad potvrdilo, resp. ještě dále prohloubilo. ODS s sebou tak zřejmě nesla tíhu celé vládní koalice a na propadu preferencí se podepsala ekonomická a energetická situace. Říjnový model naznačil stabilizaci a nárůst přízně na 21,5 % a tuto hladinu ODS potvrdila i v únoru letošního roku.
Piráti ve volebním modelu zaujímali delší dobu druhé místo a zhruba od jara 2020 byl patrný pozvolný rostoucí trend jejich voličské přízně, který je v únoru 2021 vynesl až na první místo před ANO. Květnový a červnový model roku 2021 již naznačoval značný propad voličské přízně, který pokračoval až do voleb. V loňském roce přízeň Pirátů spíše stagnovala, s propadem v dubnové vlně. V období od května do září se přízeň pohybovala stabilně kolem 8–9 %. Říjnový nárůst přízně na úroveň 11,5 % neudrželi a letošní únorové měření ukazuje opětovný pokles na hladinu kolem 9 %.
Hypotetické koalice
Pokud by se voleb v době sběru dat účastnily dvě velké koalice tak, jako tomu bylo u voleb v roce 2021, vypadalo by tento model jinak – je ovšem čistě hypotetický, jelikož lze předpokládat, že Piráti a Starostové by již znovu ve společné koalici nekandidovali. V takovémto koaličním modelu by se do Sněmovny v době sběru dat probojovaly čtyři politické subjekty. První místo by zaujala koalice SPOLU s 31 %, což je v podstatě shodný výsledek s posledním říjnovým modelem loňského roku. Na druhém místě by se umístilo hnutí ANO s 30,5 %, proti poslednímu modelu posílilo o 2,5 bodu. Pomyslnou třetí příčku by obsadila koalice Piráti a Starostové se 13 %, tj. o 1 p. b. méně než v říjnu. Čtvrté místo patří SPD s 9 %, oproti říjnu si pohoršila o 2,5 procentního bodu.
Volební model s koalicemi a volební model zobrazující jednotlivé strany a hnutí je nutné chápat jako dva samostatné volební modely. V případě koalic by totiž část příznivců jednotlivých subjektů koalici nevolilo a zvolilo by jinou stranu, případně by se voleb neúčastnilo. Z tohoto důvodu se zisky stran, které jsou v obou modelech zobrazeny samostatně, tedy ANO, SPD, Přísaha, ČSSD nebo KSČM, mohou nepatrně lišit.
(zmk)
Diskuze je uzavřena.