20. září proběhnou ve dvou dalších spolkových zemích volby do zemského parlamentu. Je to jednak Meklenbursko-Přední Pomořansko, což je malá spolková země s 1,6 milionu obyvatel, a zemské volby proběhnou také v hlavním městě Berlíně, což je spolková země s 3,8 milionu obyvatel.
Samozřejmě, že hlavní město Německa je po všech stránkách velmi významnou spolkovou zemí. Význam Meklemburska v celoněmeckém kontextu není třeba přeceňovat. Meklembursko-Přední Pomořansko patří jen tak mimochodem k spolkovým zemím s nejmenší hustotou obyvatel. Tato spolková země, která byla dříve součástí NDR, nemá ani příliš velký hospodářský význam, tedy v rámci ekonomiky Spolkové republiky Německo.
Pokud jde o Meklenbursko- Přední Pomořansko, lze podle průzkumu veřejného mínění agentury FGW zveřejněného v nejsledovanější německé televizi ZDF v Meklembursku očekávat ve volbách 37 % voličů AfD. Na druhém místě v průzkumu se v poměrně těsném závěsu drží SPD současné zemské premiérky Schwesigové. Další stranou v rámci této spolkové země je v průzkumu s 10 % strana Levice. A teprve za ní následuje strana kancléře Merze se 7 % možných voličů. A na posledním místě v průzkumu jsou Zelení, kteří se pohybují na hranici volitelnosti. Tedy na 5 % podpory voličů. To znamená, že v budoucím zemském sněmu nemusí, vzhledem k uzavírací volební klauzuli pro vstup do zemského parlamentu 5 %, tato strana vůbec zasedat. Volební výsledky v této spolkové zemi tedy budou pro spolkovou vládu poněkud přijatelnější, nežli v blízkém Sasku-Anhaltsku, v němž AfD získala v právě proběhlých volbách do zemského sněmu 44 % hlasů. V Meklembursku má tedy SPD reálnou šanci, spolu s dalšími mainstreamovými stranami, které samy sebe označují za demokratické, postavit vládu. Tedy za předpokladu, že se do sněmu dostane Strana zelených. Pokud nikoliv, budou muset SPD a CDU nějakým způsobem dojednat pro svou případnou menšinovou zemskou vládu mimovládní podporu se stranou Levice. A to pro ně určitě bude velmi hořká pilulka.
V Berlíně je situace pro vládu rovněž vážná, protože jako nejsilnější politická strana z průzkumu vychází strana Levice s téměř čtvrtinou potenciálních voličů (23 %), na druhém místě je CDU s 21 %. A hned na třetím místě je AfD se 17 %. Tedy dvě strany, které jsou mimo politický hlavní proud mohou dohromady získat kolem dvou pětin možných hlasů voličů.
Za AfD je v těsném závěsu Strana zelených s 16 % možných voličů. Průzkum televize ZDF neuvádí předpokládaný volební výsledek SPD.
V každém případě, i když se velmi pravděpodobně podaří současným zavedeným politickým stranám vytvořit v obou zemích koaliční vlády, a to se současným vytvořením karanténní zdi kolem AfD, nebude to pro ně vůbec jednoduchá situace. Budou muset spolknout hořkou pilulku určité formy spolupráce se stranou Levice. A tato strana si svou benevolenci jistě nechá v politické měně tvrdě zaplatit, což je pochopitelné.
Po těchto třech zářijových zemských volbách, tedy po datu 20. září, by měly obě dvě berlínské vládní strany, mám tedy na mysli strany tvořící spolkovou vládu (CDU/CSU a SPD), provést zásadní změny ve své politice. Tedy, pokud nechtějí přihlížet k úplnému rozkladu svých politických pozic v celém Německu.
Tak za prvé budou nezbytné personální rošády ve složení vládního kabinetu v Berlíně. Za druhé pak budou muset uskutečnit změny vládního postupu, vč. převzetí některých racionálních programových cílů AfD. Voliči v obou těchto spolkových zemích ve své většině nechápou politiku současné vlády, respektive obou jejích stran, která směřuje spíše k zájmu o Ukrajinu, o masivní zbrojení, nežli k interesu o řešení problémů vlastních obyvatel. Vládnutí na zemské úrovni v obou těchto zemích Spolkové republiky Německo bude po volbách mimořádně obtížné. A plně platí to, co jsem už napsal po volbách v Sasku-Anhaltsku, že pozice spolkového kancléře Merze s jeho 13 % podpory německého obyvatelstva, je politicky zcela neudržitelná. Na východě Německa, v tzv. nových spolkových zemích, je logicky tato podpora kancléře Merze zřejmě ještě nižší
Jiří Paroubek
Merz je mrtvý muž!