Česká republika neumí hospodařit s evropskými dotacemi získanými na nejrůznější projekty. Přitom nejde o malé peníze. V letech 2014 až 2020 čerpali příjemci dotací evropských fondů 579 miliard korun. Spolufinancováno bylo ze zdrojů EU celkem 188 titulů. Administrativa těchto programů však stála Česko téměř 30 miliard korun. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Podle NKÚ je poměrně zásadním problémem relativně široký záběr všech podpor poskytovaných z veřejných zdrojů. Takto rozsáhlý systém je značně nákladný a ve své podstatě zvyšuje riziko nesystémových podpor.
»Systém dotací je komplikovaný, zbytnělý a v důsledku toho jen obtížně řiditelný. Čím složitější je systém dotací, tím těžší je zabezpečit smysluplnost a také vzájemnou synergii poskytovaných podpor a snížit administrativní náročnost, kterou příjemci dotací často přenášejí na firmy ‚dotačního byznysu‘,« uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.
Také Evropská komise zveřejnila před časem studii, ve které upozornila na administrativní náklady sedmiletého období. Administrativu zajišťovalo podle ní více než 34 000 pracovníků na plný úvazek. Tyto činnosti zajišťovali zpravidla vysoce kvalifikovaní úředníci, což přinášelo značné nároky na finanční zdroje. »Podle této studie byly administrativní náklady na přerozdělení jednoho milionu eur, tedy více než 25 milionů korun, vyčísleny v Česku na téměř 750 tisíc korun,« dodal Kala.
Komise přitom odhaduje, že náklady na administraci lze o čtvrtinu snížit. Správci dotačních titulů by například měli usilovat o jednotnou strukturu pro administraci všech dotací, které poskytují. Některé orgány v ČR totiž podle zjištění NKÚ administrují jak národní, tak »evropské« dotace, a v podstatě tak »provozují« paralelní administrativní struktury.
Úřad od loňského dubna do letošního března zkontroloval téměř stovku institucí a zjistil téměř 427 pochybení. »Mezi nimi dominovala zejména porušení pravidel a smluvních podmínek (32,79 %), neúčelnost, nehospodárnost, neefektivnost (32,55 %) a porušení zákonných a podzákonných norem, jako jsou např. zákony, vyhlášky či nařízení vlády (23,19 %),« uvedl ve svém kontrolním závěru NKÚ.
Podle zjištění kontrolorů ubývá nedostatků spojených s nezpůsobilými výdaji či chybami ve veřejných zakázkách, ale roste podíl nedostatků řídicího a kontrolního systému. Proti období před šesti lety se zvýšil z 20,3 procenta na 43,1 %. NKÚ opakovaně upozorňuje na to, že jsou nedostatečně nastaveny cíle programů a používají se nevhodné monitorovací indikátory. »Ačkoliv se ČR postupem času naučila čerpat dotace rychle a plynule, pokud jde o dosahování adekvátní ‚hodnoty za peníze‘, NKÚ stále zjišťuje případy, kdy jsou skutečné přínosy podpory přinejmenším diskutabilní,« dodal úřad.
(jad)