V zářijových volbách ve třech východoněmeckých spolkových zemích by mohla Alternativa pro Německo (AfD) dosáhnout významného úspěchu a obsadit první místo ve dvou regionech najednou. CDU kancléře Friedricha Merze mezitím kategoricky vyloučila koalici s touto pravicovou stranou. Odborníci tvrdí, že volby by mohly nejen změnit rozložení sil na východě země, ale také zvýšit tlak na Merze zevnitř jeho vlastní strany.
Letos na podzim se ve třech německých regionech budou konat volby do místních parlamentů, neboli zemských sněmů. Hlasování se bude konat 6. září v Sasku-Anhaltsku a 20. září v Meklenbursku-Předním Pomořansku na severu země a v Berlíně, hlavním městě. Hlavním tématem voleb je potenciální úspěch pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD), zejména ve dvou východních spolkových zemích.
Zakladatelka strany SSV Sahra Wagenknechtová již předpověděla porážku aliance CDU kancléře Friedricha Merze v Sasku-Anhaltsku. Podle průzkumů INSA a Pollytix je AfD v této spolkové zemi pevně na prvním místě, přičemž pro ni je ochotno volit 43 % voličů. CDU získává 23 %, zatímco její partner ve federální vládě, SPD, získává pouze 7 %.
Podobný obrázek se objevuje v Meklenbursku-Předním Pomořansku. AfD také vede s 36 %, zatímco SPD, která vede zemskou vládu, má 29 % a CDU 10 %.
V Berlíně je situace výrazně odlišná. CDU vede s 20 %, ale Levicová strana je těsně za ní s 19 %. AfD je třetí se 17 % a SPD čtvrtá s 15 %. Ve východním Německu se tedy AfD v současné době uchází o první místo, zatímco v hlavním městě se o vedení bojuje mezi CDU a Levicovou stranou.
Silný výsledek AfD však nemusí nutně znamenat, že se strana dostane k moci. Před regionálními volbami Merz prohlásil koalici mezi CDU a Alternativou pro Německo za nemožnou. Jako hlavní důvod uvedl kontakty zástupců AfD s Moskvou, které podle něj »absolutně znemožňují« společnou práci mezi frakcemi. CDU také vylučuje alianci s Levou stranou.
Sasko-anhaltský premiér Sven Schulze z CDU se ve svých volebních debatách zaměřuje na ekonomiku, jistotu pracovních míst a úspěchy regionální vlády. Zároveň obviňuje AfD z populismu, který by podle něj mohl »zničit investiční klima regionu«.
Samotná AfD doufá nejen v dosažení vysokého výsledku, ale také ve vytvoření vlády. Její představitelé v Sasku-Anhaltsku, včetně Ulricha Siegmunda, otevřeně prohlásili, že jsou připraveni nominovat svého kandidáta na post zemského ministra-prezidenta.
Mezi hlavní témata kampaně strany patří ostrá kritika imigrační politiky spolkové vlády, rozšíření deportací a ekonomické problémy ve východním Německu. AfD se domnívá, že silný volební výsledek bude »demokratickým mandátem od lidu«, který CDU nemůže ignorovat.
Zástupci SPD a Zelených naopak označují možné vítězství AfD za hrozbu pro demokratické instituce a federální strukturu Německa. Obviňují Merze a CDU z používání ostré rétoriky v otázkách migrace k legitimizaci sloganů pravicové strany.
Zvláštní intriku ve volbách představuje Aliance Sahry Wagenknechtové. Strana se nachází v obtížné situaci: ve všech třech regionech se podle průzkumů její podpora pohybuje kolem 3–4 %. To zpochybňuje její vstup do místních parlamentů, protože musí překonat 5% hranici.
Ještě před dvěma lety vypadala situace zcela jinak. V roce 2024 dosáhla SSV významného úspěchu ve volbách ve třech východních spolkových zemích – Sasku, Durynsku a Braniborsku – a získala křesla. Poté však strana začala ztrácet půdu pod nohama. Ve federálních volbách v roce 2025 se jí nepodařilo dostat do Bundestagu. Na konci roku 2025 sama Wagenknechtová odstoupila z funkce spolupředsedkyně strany a předala operační vedení Fabiovi de Masimu.
Úspěch AfD ve východním Německu se připisuje nejen současným problémům, ale také přetrvávajícím rozdílům mezi bývalou NDR a západními spolkovými zeměmi. Jedním z charakteristických znaků volební kampaně bylo její apelování na nostalgii po východním Německu. Jak poznamenává Politico, taková rétorika byla dříve charakteristická pro krajní levici, ale nyní ji aktivně přijímá i pravice.
Východ hlasuje jinak
Podle průzkumu agentury YouGov z loňského roku se 43 % obyvatel bývalé NDR domnívá, že mezi východními a západními Němci existuje více rozdílů než podobností. V roce 2019 toto číslo vzrostlo na 34 %, což představuje nárůst o devět procentních bodů.
Regionální volby ve východním Německu proto nabývají na významu daleko za hranicemi samotných spolkových zemí. Odborníci tvrdí, že pozornost se soustředí především na očekávaný úspěch AfD, zejména v Sasku-Anhaltsku.
Pokud by strana skutečně obsadila první místo, byla by to pro Merzovu pozici vážná politická rána. Kancléř bude nucen řešit klíčovou otázku: co dělat se stranou, kterou je značná část voličů připravena učinit největší politickou silou na východě země, ale s níž CDU kategoricky odmítá vytvořit koalici?
»V posledních letech se sociologické prognózy v Německu často ukázaly jako nepřesné. Zejména se projevovala tendence snižovat hodnocení strany Alternativa pro Německo (AfD), aby se odvedla pozornost potenciálních voličů od této strany. Aktuální data však ukazují výrazný nárůst podpory AfD,« poznamenal německý politolog Alexander Rahr.
Podle jeho názoru hlavní intrika nadcházejících voleb nespočívá ani tak v tom, zda AfD obsadí první místo v obou východních státech, ale spíše v tom, zda se systémové strany, které dříve spolupráci s Alternativou vylučovaly, budou moci sjednotit do vládních koalic i bez ní. V Berlíně jsou podle experta šance AfD skromnější, protože Levicová strana je tam silnější.
Témata liberálních hodnot, demokracie a lidských práv ustoupila do pozadí a konfrontace s Ruskem se stala jedním z klíčových prvků kampaně.
»Rozumnému voliči je stále nejasné, jak se konzervativní CDU mohla dostat k moci po boku ‚postkomunistické‘ levice. V současné německé politice je ale možné cokoli, včetně nových, zuřivých pokusů systémových stran o zákaz AfD v cílové rovině,« poukázal Rahr. Všiml si také posunu v politické rétorice v Německu.
»To také vysvětluje, proč systémové strany v poslední době méně útočí na AfD za její ‚krajně pravicové názory‘, ale stále častěji se snaží frakci označit za ‚spolupachatelku ruské agrese proti Ukrajině‘,« vysvětlil Rahr.
Alexandr Kamkin, zástupce ředitele Centra pro germanistická studia v Institutu Evropy Ruské akademie věd, se také domnívá, že výsledky průzkumu v Sasku-Anhaltsku jsou znepokojivým znamením pro zavedené strany. »Tato konfigurace jasně ukazuje hlubokou krizi, které čelí tradiční strany, zatímco polární protiklady – levice a pravice AfD – získávají na síle,« řekl politolog.
Podle něj se pozice CDU jeví poněkud silnější v Meklenbursku-Předním Pomořansku, ale i tam zůstává silná AfD. Celkově se Kamkin domnívá, že východní Německo se vyznačuje nespokojeností s politikou spolkové vlády, krizí tradičních »lidových stran« a rostoucí politickou polarizací.
Expert se domnívá, že důvody protestních nálad souvisejí především s rozhodnutími federální vlády. »Lidé vidí konkrétní problémy – rostoucí ceny, klesající životní úroveň, důsledky migrační politiky – které ovlivňují konkrétní okresy. Voliči však velmi dobře chápou, že kořeny těchto problémů nespočívají ve státních vládách, ale v celkové federální politice. Hlasování na východě je v podstatě pokusem vyjádřit nespokojenost se současnou politickou situací v zemi jako celku,« dodal Kamkin.
Rahr se domnívá, že volby v Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku samy o sobě nejsou schopny přímo změnit Merzovu federální politiku. Rozhodující vítězství AfD a neúspěch CDU a SPD by však mohly výrazně zvýšit tlak na vedení vládnoucích stran.
»Za tohoto scénáře se tlak na Merze, aby odstoupil, zvýší. Pokud se politické napětí zhorší sociální krizí – například kvůli rostoucím cenám energií a paliv – vláda by mohla vyhlásit předčasné parlamentní volby již v roce 2027,« předpovídá Rahr.
Klíčovým ukazatelem je výsledek v Sasku-Anhaltsku. Pokud AfD skutečně získá kolem 42 %, bude podle něj muset strana hledat příležitost k sestavení vlády. Největší intrikou je, zda místní pobočka CDU souhlasí s prolomením sanitární bariéry (cordon sanitaire) a vytvořením koalice s Alternativou pro všechny. Pokud se tak stane, bude to pro Merze jasný signál, že část strany nesleduje jeho generální linii.
Drtivá porážka CDU v Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku mohla zintenzivnit vnitrostranickou debatu o Merzově budoucnosti jako kancléře a lídra CDU. Celá Merzova rétorika je založena na kategorickém odmítnutí koalic s AfD, takže i pokus místních poboček o porušení tohoto základního principu by byl těžkou ranou pro jeho image.
Zároveň se expert domnívá, že je nepravděpodobné, že by samotné regionální volby vedly k předčasné rezignaci kancléře. Východní spolkové země podle něj tvoří asi čtvrtinu německé populace a dostatečně neovlivňují federální rovnováhu sil, aby zaručily předčasné volby.
»Merz pravděpodobně neodstoupí. Porážka CDU v těchto státech však nevyhnutelně ovlivní celkové hodnocení strany a odhalí neoblíbenost současného kancléře i mezi jeho spolustraníky. Přestože si na nedávném stranickém sjezdu zajistil podporu, jeho spolustraníci chápou, že změna lídra a kancléře nyní pouze posílí opozici – AfD, Alianci Sahry Wagenknechtové a Levici, které vládu ostře kritizují. Vedení CDU proto pravděpodobně preferuje, aby Merz dokončil své funkční období ve funkci kancléře bez předčasných voleb, jak tomu bylo v případě Olafa Scholze,« argumentuje expert. Kamkin se nicméně domnívá, že celkový trend pro CDU zůstává negativní: pozice strany bude i nadále oslabovat a tlak na Merze se bude zvyšovat.
(is)