Vysokorychlostní železnice má zásadní význam i pro metropoli

Vysokorychlostní tratě v Praze a jejich přínosy pro metropoli – takové bylo téma zatím posledního z pravidelných setkání, organizovaných Správou železnic k aktuálnímu stavu příprav výstavby vysokorychlostních tratí (VRT) u nás. Zářijová prezentace, která se tradičně uskutečnila v salonku na pražském hlavním nádraží, byla v režii Lukáše Tittla, vedoucího oddělení realizace staveb Stavební správy VRT.

Tittl nejprve vyzdvihl nesporné výhody VRT. Pokud bychom je shrnuli, za prvé jde o rychlé a dostupné cestování. Například spojení Prahy a krajských měst by se mělo vejít do dvou hodin, souběžně pak má být budovaná návaznost na síť VRT, včetně dostupnosti zastávek.

Druhým přínosem je rozšíření dnes už značně vyčerpané kapacity železnice – viz graf.

Kýženého efektu se dosáhne přesunem dálkové dopravy na VRT, což umožní i její posílení. Současně se uvolní stávající tratě pro regionální dopravu a zvětší se i kapacita pro nákladní dopravu.

Do třetice je pak ve hře udržitelnost dopravy. Síť VRT, jako páteř dopravy, je šetrná k životnímu prostředí. Rychlovlak je totiž prokazatelně energeticky nejúspornějším a nejekologičtějším dopravním prostředkem – viz graf.

Čtyřkolejný úsek unikátem v Evropě

VRT v těsném okolí Prahy včetně terminálů (viz mapka) by se měly postupně začít stavět v letech 2027 až 2029.

Ke zdržení podle předpokládaného harmonogramu ale zřejmě dojde minimálně v případě VRT Polabí. Její koridor totiž Středočeský kraj dosud nemá doplněn do Zásad územního rozvoje (ZÚR). Proces schvalování změn ZÚR přitom není nijak jednoduchý. Samotná stavba zahájených úseků pak podle Tittla může trvat tři až pět let.

Právě část VRT Polabí má být přitom dokonce čtyřkolejná, což je zřejmě v současné době evropský unikát. Tittl na dotaz iportaL24.cz upřesnil, že jde o úsek mezi Běchovicemi a Českým Brodem.

Základním předpokladem samozřejmě budou finance…

Financování výstavby VRT tentokrát obsahem prezentace nebylo. Nicméně i v tomto případě jde o záležitost zásadní. Vzhledem k tomu, že tuzemská síť bude součástí celoevropské sítě TEN-T, přirozeně se počítá i s evropskými dotacemi. Stovky miliard ale budou muset jít i z tuzemského rozpočtu. Všechny relevantní politické síly se k výstavbě VRT sice zatím staví kladně, doufejme ale, že v budoucnu nepřeváží jiné zájmy, například zbrojní, jak je k tomu čile nakročeno dnes. Pak by se také na již tak dost zpožděnou výstavbu navýsost potřebné sítě rychlé železnice nakonec opět nemuselo dostat.

Ivan Cinka