Prehistorický boj o potravu možná před třemi miliony let přispěl k vyhynutí obřího žraloka megalodona. Výzkum fosilních zubů tohoto oceánského obra naznačuje, že o jídlo musel soupeřit s velkým bílým žralokem. Uvádí to studie, o které informoval server BBC News.
Kromě boje o snižující se populace velryb mohly ve vyhynutí megalodona sehrát roli i jiné faktory. Vyhynutí největšího žraloka, který kdy žil, je pro vědce dlouhodobě záhadou. Navrhli mnoho možných příčin, včetně ztráty životního prostředí, úbytku kořisti a environmentálních tlaků, například změny mořské hladiny.
V nejnovější studii vědci analyzovali izotopy zinku v zubech žijících i vyhynulých žraloků, aby pochopili stravu dávno vyhynulého predátora.
Chemické stopy v zubech žijících žraloků a třinácti fosilních zubech podle nich naznačují, že velký bílý žralok a megalodon měli kdysi podobné postavení v potravním řetězci a mohli soupeřit o stejnou potravu, včetně velryb, delfínů a sviňuch. Studie publikovaná v odborném časopise Nature Communications také podporuje myšlenku, že predátor nemusí být největší, aby nakonec ovládl ekosystém.
»Je to další střípek do skládačky důkazů, že v době, kdy ještě žili, probíhala v oceánech soutěž o volné zdroje potravy mezi dnešním velkým bílým žralokem a megalodonem,« uvedl Thomas Tutken z německé Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči, který studii vedl.
K vyřešení záhady, co se stalo s megalodonem, je ale zapotřebí další práce, uvedla Catalina Pimientová z univerzity ve velšském Swansea. Podle vědkyně bylo vymírání tohoto druhu v posledním desetiletí zkoumáno z mnoha různých úhlů a jiné studie naznačují více faktorů. »Záhadou zůstává, čím se megalodon živil a do jaké míry soupeřil s ostatními žraloky,« dodala.
Megalodon, v překladu velký zub, se pohyboval v oceánech přibližně před 22 miliony let až do doby před třemi miliony let. Byl třikrát větší než velký bílý žralok, mohl dorůstat délky až 18 metrů a vážit až 60 tun.
(mac)
FOTO – ČTK/bbc.com/Getty Images, pixabay