Je to zvláštní. Máme obojživelníka roku, ptáka roku, plaza roku, dnes dokonce i minerál roku, ale že by byla zkamenělina, to jsem dosud nezaregistroval. Protože jsme však země na zkameněliny bohatá, ba i dokonce ve světě známá, tak mi snad mí kolegové paleontologové prominou, že si dovolím vyhlásit o své vůli i zkamenělinu roku 2023. Dlouho jsem přemýšlel, jak na to, ale stejně nakonec mi vyšlo to, co jsem si pomyslel hned na začátku. Zkamenělinou roku bude trilobit. A ne ledajaký, ale ten, co zdobí bustu Joachima Barranda na Národním muzeu v Praze – jinecký Paradoxides (P.) paradoxissimus gracilis.
Prototyp trilobita, kterého si přeje nalézt celého většina sběratelů zkamenělin. Jenže ne všem se to povede. Mně se to nepovedlo nikdy! A to jsem brousil po Vinici u Jinců od svých čtrnácti let. Dávno předtím, než se lokalita stala chráněnou. Některé části vrstevního sledu jsou neobyčejně bohaté na zkameněliny, takže náš paradoxides v tom není sám. Přesto je to výjimečná zkamenělina. Druh se štíhlým dlouhým tělem, poměrně plochým krunýřem, s velikou, polokulovitou hlavou, trupem složeným z 20 článků a drobným ploutvičkovým pygidiem. Prostě nádherný trilobit, u něhož poslední pleury ohnuté kolem pygidia vybíhají v šavlovité, dozadu ohnuté trny. Ano, najdou se zde celí jedinci, já našel alespoň hlavu a část trupu, neboť zbytek těla byl od mého vzorku již předtím odlomen a skončil kdesi v nenávratnu. Přesto jsem měl radost, první trilobit, kterého jsem našel. Dodnes tuto relikvii s láskou uchovávám. Kdykoliv se na ni podívám, vybaví se mi obraz kambrického moře v podání Zdeňka Buriana a Josefa Augusty. Velký trilobit, dlouhý kolem 10 cm, který určitě plaval ve zdejším nehlubokém moři, ve kterém se mohl stát i kořistí zdejších dravců, příbuzných členovců rodu Anomalocaris, kterému sloužil určitě za pochoutku, co se nenaskytne každý den. Pravděpodobně se náš paradoxides mohl schovat, třeba v rozvířeném bahně dna, plného organického detritu, jímž se pravděpodobně také živil. Z toho bahna časem se vytvořily prachovce s báječně zachovaným i zkamenělinami a nejen trilobitů. Určitě zde v době svého života nebyl vzácností. Vzácností jsou však nálezy celého tohoto trilobita, který, když žil, plul majestátně, poháněn svým ploutvičkovým pygidiem, ale hlavně svými končetinami, nad bahnitým dnem.
Tak krásný a významný trilobit si přece zaslouží být první českou zkamenělinou roku! A navíc věřím, že ne poslední, že mi mí kolegové paleontologové pomohou vybírat zkameněliny roku i v dalších letech. Předem jim děkuji!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora, KRESBA – Radko Šarič