Vinořský rondel ležící na severovýchodě Prahy se podobá světoznámému anglickému monumentu Stonehenge, je ovšem o 1500 let starší. Odborníci mají ojedinělou příležitost místo prozkoumat, a to téměř v celém rozsahu. Na otázky vzniku, funkce a využití by měl odpovědět výzkum nazvaný Via Sancta vedený pražským Archeologickým ústavem AV ČR, Praha.
Monumentální stavbu z doby kamenné, tzv. rondel, zkoumají od července loňského roku vědci v Praze-Vinoři. Výzkum kruhové architektury téměř sedm tisíc let staré zatím prokázal výjimečně zachovalé pozůstatky a neobvyklý půdorys se třemi vstupy. Jedinečný je také rozsah terénních prací: archeologové postupně odkryjí stavbu v takřka celém rozsahu.
Rondelů, monumentálních kruhových staveb o průměru 30 až 220 m, je na území Evropy známo kolem 200. Svým tvarem a velikostí připomínají například světoznámé Stonehenge, jsou ale zhruba o 1500 let starší.
»Vinořský rondel má průměr 55 m a je neobvyklý svým půdorysem, je to totiž jeden z mála, který má tři vstupy,« uvedl vedoucí terénního výzkumu Miroslav Kraus z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.
Kromě toho překvapily vědce i kompletně zachovalé pozůstatky palisádových žlábků, do nichž byla původně zapuštěna centrální dřevěná konstrukce. »Většinou se naleznou pouze zbytky příkopu nebo i několika příkopů, které dřevěnou konstrukci uvnitř centrální části rondelu původně obepínaly. Dochované tři žlábky jsou pro nás do značné míry překvapením, protože původní terén se posledních sedm tisíc let výrazně změnil,« zdůraznil Kraus.
Naprosto jedinečný je rozsah výzkumných prací v terénu. Na poli u Vinoře se staví bytové domy, rondel se tak zkoumá téměř celý. »Odhaduji, že se dostaneme na asi 90 procent celkového půdorysu, to je pro archeologii mimořádná příležitost. V Evropě se takto odkrylo jen kolem deseti rondelů,« upřesnil Jaroslav Řídký z oddělení archeologie pravěku Archeologický ústav AV ČR, Praha, který se dlouhodobě tematikou rondelů zabývá v červnu loňského roku.
Pracovníci, kteří odkrývají vinořský rondel, tráví většinu času fyzicky náročnou prací. Půdu, jež pozůstatky stavby zakrývá, je třeba vykopat, pečlivě zkontrolovat a odvézt mimo naleziště.
První písemná zmínka o obci Vinoř pochází z 11. století, ale lidé tu žili již mnohem dříve.
Objevení skoro sedm tisíc let starého pravěkého rondelu není novinkou, archeologové o něm věděli již od osmdesátých let minulého století, kdy se zde budovaly inženýrské sítě. V duchu svého oboru jej však nechali zachovaný pro budoucí generace. Malou část měli vědci možnost zkoumat při dalším záchranném výzkumu o deset let později. Mezioborový průzkum pak pokračoval geofyzikálním měřením celkové podoby stavby a jejího nejbližšího okolí. Čas na důkladný průzkum přišel až nyní.
Podle dosavadních výsledků je známo, že se jedná o stavbu kruhového půdorysu o průměru kolem 55 m, která se skládá z jednoho příkopu se špičatým dnem a tří kruhových žlábků v prostoru uzavřeném příkopem. Do centra stavby vedou tři vstupy, zdůrazněné vytažením příkopu směrem ven z areálu. Příkopy jsou orientované na sever, jihozápad a jihovýchod.
Záhada z doby před 7000 lety
Na mnohé otázky typu »K čemu pravěký rondel na okraji obce Vinoř sloužil? Mohl plnit náboženské funkce, nebo byl snad místem každodenního setkávání našich dávných předků? Kdo a proč tuto kruhovou stavbu vybudoval?« by měl po zpracování a vyhodnocení nálezů odpovědět výzkumný projekt s název Via Sancta, Svatá cesta. Vinoř totiž leží na Svatováclavské cestě, která vedla z Prahy do Staré Boleslavi.
O původní podobě rondelů se vedou dlouhodobé spory. Ví se však, že uvnitř stála kůlová konstrukce ukotvená v žlábcích, obkroužená jedním až maximálně čtyřmi příkopy. Na vnější straně příkopu či příkopů byl s velkou pravděpodobností umístěn val, navršený z vykopaného materiálu.
Do centra vedly dva, tři, nejčastěji však čtyři vstupy (výjimečně ale i pět a šest). »Pokud jsou doloženy dva vstupy, jsou umístěny východním a západním směrem z centra rondelu, v případě čtyř vstupů míří víceméně k hlavním světovým stranám,« dodal Řídký.
Všechny v současnosti známé rondely pocházejí, podle radiokarbonovou metodou datovaných předmětů nalezených v příkopech, z období let 4850–4700/4600 před Kristem a byly doloženy v prostředí několika archeologických kultur. Jsou to tedy nejstarší speciální »monumentální« stavby na území Evropy.
Kultura s vypíchanou keramikou vznikla ve středním neolitu na počátku 5. tisíciletí před naším letopočem. Navazuje na kulturu lineární a rozvíjí se na stejném území. Je typická pro oblasti střední a západní Evropy, zejména dnešní Čechy, Polsko, Rakousko a Německo.
Rondel ve Vinoři je důležitý tím, že jej vědci systematicky zkoumají téměř v celé ploše, a bude tak možné odebrat vzorky pro datovací a další přírodovědné analýzy z různých částí původní stavby. Z předchozích záchranných výzkumů také víme, že se severovýchodním směrem od rondelu nachází sídliště obývané minimálně 300-400 let. Další podobně datovaná sídliště známe z okruhu pěti kilometrů.
Zbytky rondelu se opět zakryjí a na místě vyrostou nové domy. Že se tu před tisíci lety procházeli pravěcí obyvatelé, by měla připomínat stezka s informační tabulí v místě hlavního příkopu.
(mac)
FOTO – arup.cas.cz, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR/CC BY-SA 3.0 CZ/Jana Plavec a Tomáš Kopecký, Facebook/Akademie věd České republiky
Diskuze je uzavřena.