S trhem je to jako s ohněm. Je to dobrý sluha, ale zlý pán. Po roce 1989 se z medií stal trh. Z Prahy zmizelo ústředí Mezinárodní organizace novinářů (MON), které zde sídlilo v letech 1947–1995, a Česko se zase stalo bezvýznamným. Jak zaznělo v Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit: »Milane, myslím, že ty mediální mrdky máme pořešený.«
Když to tedy nebyl stát, který by oceňoval významné novinářské počiny, nebo to nebyl MON organizující novinářskou obec, iniciativy se chytl občanský sektor. Jistě si někteří vzpomenou na titulní stránku Rudého práva ozdobenou třemi státními vyznamenáními. Proč by se tedy čtenost/sledovanost některých medií vlastněných politickými osobnosti nebo oligarchy nemohla zvednout tím, že se redakce bude chlubit osobnostmi oceněnými nějakou tou novinářskou cenou. Novináři jsou přece hlídacími psy demokracie (a občas jim stačí dát misku guláše).
Ale znáte to, demokracie je složitější než přestavba: »To není jednoduchý proces ta přestavba. Není. To je proces, v kterým se ne každý dost dobře vyzná a proces, do kterýho mohou vstoupit nepřátelé a vypadají přitom jako přátelé.« (M. Jakeš) A proto, aby se ukázalo, co je to hodnotově nejsprávnější, ceny se začaly udělovat pro novináře myslící nově, pravicově, a postupně se tak v tak malém státě jako je Česko vyvinuly tři organizace udělující novinářská ocenění.
Když v roce 1995 zmizel MON, vznikla Cena Ferdinanda Peroutky udílená Sdružením Ferdinanda Peroutky. Pak tu máme od roku 2013 Novinářskou cenu OSF. A pro levicově smýšlející novináře je tu od roku 2016 Krameriova cena za nezávislou žurnalistiku. Ano, někomu došlo, že když jako novinář budete hájit nestrannost, sociální spravedlnost a budete kritizovat pravicovou kradlárnu, tak žádné novinářské ocenění nedostanete. Podle názoru nikým nevoleného CTHH (Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám při Ministerstvu vnitra ČR) bychom jako většina měli vlastně mlčet k vládnímu ubližování sponzorovanému oligarchy. A ještě je tu Křišťálová lupa (nezaměňovat s křišťálovou nocí!), oceňující internetová média. Zejména jde o ocenění veřejnoprávních medií, na která se u nás všeobecně nadává a nelze je okatě oceňovat ani pravičáky, ani levičáky. V logice pražského cynismu, koncesionář má mít totiž pocit, že tahle media jsou nestranná, i když zrovna nechávají vystupovat lobbisty pracující proti zájmům českého státu. I tak se dá hlídat demokracie. Čím více proužků, tím více Adidas.
Bez zajímavosti není seznam oceněných hlídačů české demokracie, např. V roce 2015 byl od »Peroutků« oceněn Marek Wolner. Obviněn ze sexuálního obtěžování v ČT, našel zázemí na Forum24. (Kde asi skončí podplukovník obviněný ze sexuálního obtěžování v Jižní Koreji?) Existuje však jedna osoba oceněná ve více cenách: František Šulc. Prostě každý má svou cenu.
Jan Klán