Schillerová: Je toho mnoho, co se dá dělat. Tato vláda nedělá nic, jen boří

Ministr financí Zbyněk Stanjura nepřistupuje poctivě k sestavování státního rozpočtu. Za rok a půl pošlapal všechna pravidla, která po desetiletí respektovali všichni ministři financí. V rozpočtu má chyby za více než 150 miliard. Ze státního rozpočtu, který je zákonem roku, udělal cár papíru. Tím překročil červenou linii a měl být dávno odvolán. V rozhovoru pro iportaL24.cz to uvedla bývalá ministryně financí, předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Státní rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, což je nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Kde vidíte důvody tak vysokého schodku?

Dostali jsme se do situace, kdy po pouhých třech měsících roku máme deficit na úrovni bezmála 60 % celoročního plánu, který je podle zákona o státním rozpočtu 295 miliard. Zatím to ale vypadá, že tento trend je znepokojující pro všechny kromě ministra financí Zbyňka Stanjury. Ten je přitom hlavním strůjcem tohoto výsledku, protože odmítl pozvolnou konsolidační strategii připravenou naší vládou, kterou označil za nedostatečně ambiciózní. Sám přitom dosud žádné úspory nepředstavil. A ještě zlikvidoval fungující opatření na boj s daňovými úniky a podvody, takže se mu pod rukama rozpadá daňové inkaso. Alarmující je i čerpání prostředků z EU, kde jsme také hluboce pod dlouhodobým průměrem.

Premiér Petr Fiala v reakci na březnový výsledek hospodaření uvedl, že vláda nadále směřuje k dodržení schodku státního rozpočtu 295 miliard korun. Odkázal se na ministerstvo financí, které počítá, že během roku se bude rozpočet stabilizovat. Je podle vás dodržení plánovaného schodku reálné?

Je to velmi nepravděpodobné. Již nyní víme, že v rozpočtu chybí více než 150 miliard korun. Například proto, že ministerstvo financí v rozpočtu počítá se 100 miliardami z takzvané windfall tax a odvodů z nadměrných příjmů, ale už nyní museli přiznat, že vyberou maximálně 40 miliard. Daň byla jednoduše nastavena špatně, a proto je například bankám, na které míří, v podstatě pro smích. Takže pokud premiér Petr Fiala nemá nějaké neveřejné informace o objeveném nalezišti ropy nebo zemního plynu, je jeho vyjádření spíše zbožným přáním.

Jaká opatření by musela vláda přijmout, aby došlo ke slibované stabilizaci?

Navázat na pozvolný plán rozpočtové konsolidace představený Babišovou vládou v roce 2021, který pracuje se snižováním strukturálního deficitu o 0,5 procentního bodu ročně. Mezi hlavní pilíře patří snižování objemu peněz na platy úředníků prostřednictvím digitalizace, slučování a rušení agend a snížení provozních výdajů kapitol o 5-10 % i nejméně třech nepotřebných ministerstev a efektivní čerpání 962 miliard z programového období 2021 – 2027.

Samozřejmostí musí být úspěšný boj proti daňovým únikům místo zvyšování daní. Osvědčená filozofie hnutí ANO je vybrat více daní, aniž by se musely zvyšovat jejich sazby. Pokračovat v realizaci Akčního plánu pro kontrolu převodních cen nadnárodních korporací, aktivní analytice dat z kontrolního hlášení, rozšíření kompetencí Celní správy v oblasti odhalování daňových úniků, nastavení férových pravidel pro sdílenou ekonomiku a zahájit diskuzi napříč politickým spektrem o trvalém návratu k evidenci tržeb.

Je toho mnoho a mnoho, co by se dalo a mělo dělat. Bohužel tato vláda nedělá v podstatě nic. Jen boří.

Vláda připravuje konsolidační balíček, z informací, které dosud média zveřejnila, vyplývá, že poměrně razantně zasáhne peněženky občanů. Jedním z opatření je zvýšení daně z nemovitosti až na dvojnásobek. Jak se na tento záměr díváte?

Každá koruna zaplacená na dani z nemovitostí je přímým příjmem obecních rozpočtů, pomáhá jim financovat například nové chodníky, likvidaci komunálního odpadu, kanalizaci nebo péči o zeleň. Zkrátka zajišťovat takzvané lokální veřejné statky. Tato daňová decentralizace je jedním z pilířů našeho daňového systému a má své hluboké opodstatnění například v lepší veřejné a občanské kontrole, vyšší hospodárnosti i podpoře konkurenčního prostředí mezi samosprávami.

Pravomoc zvyšovat, snižovat nebo odpustit daň z nemovitých věcí by tedy měla zůstat výhradní pravomocí jednotlivých samospráv, které tak mohou činit prostřednictvím změn v sazbách a koeficientech.

I když často slýcháváme, že tato daň je u nás nízká, nezapomínejme, že tomu tak není a rozhodně nemusí být všude a navždy. Zkuste se zeptat rodiny bydlící například v třípokojovém bytě v Praze 3, která by po zdvojnásobení daně odváděla klidně osm tisíc korun ročně. Musíme si uvědomit, že pokud přistoupíme na tuto debatu, umožníme, aby takto vysoké daně z nemovitosti platily z roku na rok klidně i desetitisíce domácností napříč Českou republikou.

Co soudíte o připravovaných změnách DPH – zvýšení základní sazby a sjednocení snížené sazby DPH? Jaké to bude mít dopady na občany?

Česká ekonomika se nachází v technické recesi, máme rekordní inflaci. Vláda by měla přijít s hospodářskou strategií, která ekonomiku nakopne a pomůže jí k dlouhodobému růstu. A ona místo toho přijde s návrhem na vyšší zdanění vody, tepla, hromadné dopravy, gastronomických služeb, léků. Jsou to dopady klidně řádu desítek tisíc korun ročně do rozpočtů našich domácností. Navíc to roztočí kola už tak šílené inflace. Jsou to mimořádně škodlivé nápady.

Hovoří se také o snížení podpory u stavebního spoření, a to také u již uzavřených smluv. Bude mít stavební spoření ještě smysl a je vůbec možné, aby se měnily i už uzavřené smlouvy?

Víte, vyšší poměr vlastnického bydlení v České republice je výhoda, kterou bychom si měli udržet. To myslím vnímá většina našich občanů. Tedy až na pár výjimek, které bohužel aktuálně této zemi vládnou. A co se týče případných zásahů do běžících smluv, je to samozřejmě vždy velmi ožehavé. Bude na vládě, aby si to případně obhájila u soudu.

Velkým tématem jsou důchody. Sněmovna i přes odpor opozice prosadila snížení valorizace, vy to považujete za protiústavní a chcete podat ústavní stížnost. Kdy se k tomuto kroku odhodláte a věříte, že ústavní soudci vám dají za pravdu?

Kdybychom tomu nevěřili, tak bychom to nikdy nedělali. Na ústavní stížnosti pracují v tuto chvíli ti nejlepší z nejlepších a v řádu několika málo týdnů ji doručíme na Ústavní soud. Chceme, aby stát důchodcům peníze, na které jim ze zákona vznikl nárok, samozřejmě do poslední koruny doplatil. Jde tady z našeho pohledu o základní princip právního státu.

Koalice se ohledně důchodů dohodla na dalších změnách. Lidé s penzí by mohli při vysoké inflaci dostávat dočasně příspěvek na náklady, který by mohl nahradit mimořádné valorizace. Zpomalit by se měl i běžný růst důchodů, přidávalo by se znovu o třetinu růstu reálných mezd místo o polovinu. Do důchodu by mělo být možné jít předčasně o tři roky místo o pět. Povinná doba placení odvodů by se měla prodloužit z 35 na 40 let. Jak se na tyto návrhy díváte?

Jsme ochotni se bavit o téměř jakýchkoliv úpravách v rámci standardního legislativního procesu. Se zrušením mechanismu mimořádné valorizace pro případ vysoké inflace nicméně principiálně nesouhlasíme, protože inflace vždy představuje i růst příjmů státu a je jeho povinností se o ně s těmi ekonomicky nejzranitelnějšími podělit.

K diskuzi je ale například to, zda se má započítávat výchovné do základny, která se započítává do budoucích valorizací. Diskutovat můžeme také o tom, jak změnit, aby se nevyplatilo odcházet do předčasného důchodu.

Jsme konstruktivní opozice a chceme spolupracovat na důchodové reformě. Zatím nám ani náznakem nebylo nic předloženo.

O změnách v důchodech jste jako zástupkyně hnutí ANO jednala s ministrem práce Marianem Jurečkou. Mluvili jste i o těchto konkrétních návrzích?

Byla to na můj vkus spíše povrchní diskuze. Aby také ne, když MPSV nemá své návrhy podloženy nezbytnými analýzami a časovými řadami. To nám velmi vadí a opakovaně apelujeme na to, aby se ta úroveň diskuze ze strany vlády posunula na vyšší kvalitativní stupeň. Jinak je to v podstatě ztráta času.

Díky inflaci tečou do státního rozpočtu značné peníze, je tohle šílenství s dalšími škrty v takovém rozsahu vůbec potřebné?

Tato vláda miluje inflaci. Jen v letošním roce díky ní získává do veřejných rozpočtů ve srovnání s rokem 2021 neuvěřitelných 534 miliard k dobru. Příští rok dalších 627 miliard. Takže žádné nepromyšlené škrty rozhodně nejsou na místě, naopak bychom měli podporovat ekonomiku, investice a růst HDP. Obce a kraje mají na účtech 400 miliard korun. Stát by je měl motivovat a pomáhat jim, aby tyto peníze investovaly. To vše by se nám bohatě a rychle vrátilo.

Vláda v podstatě přebírá návrhy, které ji předložila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Považujete takový postup za správný?

Vláda spíše využívá NERVU k neustálým výmluvám. Ve stylu »my nic, my muzikanti«. Já jsem ale vlastně žádné návrhy vlády, za kterými by si stála alespoň 24 hodin, neviděla. Vždycky vypustí nějaký balonek a potom uhnou. Takže se to opravdu špatně hodnotí. A čas běží.

Ve Sněmovně jste chtěli debatovat i o uzavírání pošt, koalice však tuto debatu neumožnila. Je tento vládou připravovaný krok nutný? Co vám na něm nejvíce vadí?

Když mluvíte se starosty obcí, zjistíte, že vláda s nimi vůbec nemluví. Prostě jim rozešle e-mail, že jim zruší tu poštu, tu územní pracoviště finanční správy. Je to celé velmi netransparentní a zanechává to podivnou pachuť nekomunikace, arogance a manažerského diletantství.

Mohla byste na závěr zhodnotit současnou pětikoaliční vládu a vašeho nástupce ve funkci ministra financí Zbyňka Stanjuru? Jak si podle vás vedou?

Záměrně vynechám politické neshody, které jsou v politice naprosto běžné. Můžeme mít jiný názor na řešení toho a onoho problému. A je to tak správné. Co mě však velmi mrzí, je, že ministr Stanjura nepřistupuje poctivě k sestavování státního rozpočtu. Za rok a půl pošlapal všechna pravidla, která po desetiletí respektovali ministři financí od Ivana Kočárníka, přes Eduarda Janotu po Alenu Schillerovou. Zbyněk Stanjura má v rozpočtu chyby za více než 150 miliard. Vadí mi, že ze státního rozpočtu, který je zákonem roku, udělal cár papíru. Tím překročil červenou linii a měl být dávno odvolán.

Jana Dubničková