Válka proti Íránu stála americkou vládu od svého začátku 38 miliard dolarů, uvedl nestranický rozpočtový úřad Kongresu (CBO), jehož výpočty pokrývají období do srpna. CBO varovala, že i když intenzita ozbrojeného konfliktu poklesne, účet bude i nadále růst o dvě miliardy dolarů měsíčně.
V případě jeho eskalace, k níž došlo v posledních týdnech, se náklady zvýší o 3 miliardy dolarů měsíčně.
Tyto náklady zahrnují mimo jiné munici a vybavení používané v bitvách, jakož i rostoucí náklady na palivo spotřebovávané americkými ozbrojenými silami.
Podle výpočtů služby budou jen náklady na doplnění munice spotřebované ve válce, která začala 28. února, činit 21,7 miliard dolarů.
CBO rovněž vyjadřuje znepokojení nad snížením zásob stíhacích raket. Ve srovnání s výdaji na tyto rakety s celkovým počtem jejich zakoupených USA »pravděpodobně do června 2025 spotřebovaly polovinu až dvě třetiny svých zásob,« poznamenal.
Na počátku týdne zpráva generálního inspektora Pentagonu potvrdila, že kvůli válce v Íránu je »nedostatek« munice, což je zjištění, které administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních měsících kategoricky popírala.
Analýza CBO byla provedena na žádost demokratických zákonodárců.
Dopad i na inflaci
V červenci ministr války Pete Hegseth uvedl, že náklady na válku dosáhly 37,5 miliardy dolarů.
CBO také odhaduje, že válka v Íránu bude mít dopad na inflaci v USA, a to zejména kvůli narušení dodávek ropy a plynu. Od vypuknutí války Teherán uzavřel Hormuzský průliv, námořní trasu strategického významu pro globální obchod s uhlovodíky.
Na základě indexu PCE rozpočtový úřad zvýšil svou prognózu inflace v prvním čtvrtletí roku 2027 o 0,5 bodu oproti únoru.
Její prognóza základní inflace – neboli »strukturální inflace« bez započítání volatilních cen energií a potravin – byla rovněž revidována směrem nahoru o 0,3 %. »Rostoucí inflace také povede k vyšším úrokovým sazbám,« uvedl nestranický rozpočtový úřad.
(is)