Vrcholem fotbalového týdne, tedy na domácích trávnících, bylo finále poháru MOL Cup. A to bylo slávy na Slovácku! Nejmenší prvoligové město, které ovšem reprezentuje celý region, slavilo, až slivovice tekla proudem! Zato v Praze tekly proudem slzy. Tedy ty sparťanské, protože předpokládám, že slávistům to celé finále bylo putna, nebo by stejně přáli komukoli jinému než městskému rivalovi.
Bylo až zarážející, jak byl zkušený tým Slovácka lepší. Ve všem! Nedal Spartě čuchnout. Sázka na mládí zaskakujícímu kouči Michalu Horňákovi nevyšla ani v nejmenším. Suchomel, Souček či Karabec měli rozklepaná kolena a kazili a kazili. Jaký to rozdíl oproti derby »S«, v němž naopak vládli! Stačil zkraje jeden gól v síti Sparty a psychika šla do kopru, jak se tak rádo říkává. Ano, takové už bývá mládí. Zkušenosti je třeba někde nabrat, málo patné.
Kdyby Sparta byla trpělivá a tento tým, který měl v zahajovací jedenáctce zápasu v Uherském Hradišti věkový průměr 22,7 let, udržela třeba dva tři roky pohromadě, mohla by sklízet ovoce. Jenže – dokáže to vůbec? Nebo zase udělá kličku jako před pěti lety, kdy nadějné mladíky vystřídali vysloužilí důchodci ze zahraničí, beroucí miliony za nic, které navíc vedl trenérský neuměl Andrea Stramaccioni?
Nejlepší by bylo teď slevit z cílů a budovat tým, který za ty dva tři roky bude silný a sehraný. Jenže tohle už se říkalo na Letné tolikrát, a místo toho byla trpělivost vystřídána okamžitou panikou. Jak tomu bude teď? Znovu se začalo proslýchat, že Sparta hodlá vstoupit do stejné řeky a angažovat zahraničního kouče. Nepoučitelnost? Diletantismus? Nebo jediná možná volba, když doma už je údajně trenérský materiál přebraný?
On ale není. Co takhle bývalí úspěšní kouči Letenských? Ivan Hašek? Nebo Vítězslav Lavička? Proč se na ně zapomíná?
Jedním z favoritů je prý slovenský lodivod Adrián Guľa. Už se o něm v souvislosti se Spartou mluvilo několikrát, ale… Vždyť právě on, po nadějném začátku angažmá, totálně vyhořel v Plzni! Přišel »sparťan« Michal Bílek – a Západočeši mají najednou titul. Fotbal nemá logiku, říkává se. Ano. Ale zdá se, že se ve Spartě totálně zhlédli v plzeňské cestě. Nejdříve angažovali Pavla Vrbu, který slavnou éru klubu ze Štruncových sadů odšpuntoval. Neúspěšně. A teď chtějí dalšího explzeňského trenéra? Tentokrát toho, kterému se ve Viktorii v nové éře dařilo ze všech nejméně. Úspěšně? Těžko říci, ale celé je to zvláštní – to mi nikdo nevymluví…
A zvláštní je i mistrovství světa v ledním hokeji. Tedy ohledně českého týmu. Mužstvo, které kralovalo v přípravě a vypadalo neporazitelně, skoro jako sovětská sborná v 80. letech, najednou šokovalo historickým propadákem proti Rakousku. To bylo v úterý. Za dva dny nato se k týmu přímo na ledě připojila i největší hvězda David Pastrňák, a jako by polil spoluhráče živou vodou. Zářil – a bylo z toho bezpečné vítězství nad Lotyšskem. To je ale kouzlo osobnosti! Vlastně bruslí a hokejky…
Ovšem pozor! Pořád to bylo »jen« Lotyšsko – při vší úctě k soupeři. A v sobotu to bude »jen« Norsko. Ti opravdu silní soupeři teprve přijdou a lámat chleba se bude příští týden. Nepůjde pouze o duely ve skupině s USA a Finskem. Den D přijde až ve čtvrtfinále. Ovšem pozor, čím lépe ve skupině skončíme, tím papírově lehčího soupeře získáme. Po vyloučení Ruska totiž protilehlá »grupa« vypadá velmi hratelně. O to více je škoda každého ztraceného bodu…
Takže sportu zdar – a úspěšný víkend všem sportovcům i nesportovcům