Pro své všestranné herectví a noblesu je Emília Vášáryová, která dnes slaví osmdesátiny, žádaná a vyhledávaná mezi režiséry divadelními i filmovými v Čechách i na Slovensku. První dáma slovenské scény ztvárnila více jak sto divadelních rolí, hraje ve filmu, spolupracuje s rozhlasem a televizí. A také dlouhá léta učí na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě.
Emília Vášáryová se narodila 18. května 1942 v Hornej Štubni u Turčianských Teplic. Spolu s mladší sestrou Magdou, později rovněž známou herečkou a političkou, vyrůstala v učitelské rodině. Po studiu na VŠMU v Bratislavě působila dva roky na Nové scéně, a od roku 1964 je dodnes v činohře Slovenského národního divadla. Nikdy však nepřerušila vazby s českými diváky a často hostuje na pražských scénách.
Před kamerou debutovala v slovensko-maďarské komedii Dáždnik svätého Petra. A proslavila se už v roce 1963 jako Diana ve filmu Vojtěcha Jasného Až přijde kocour. Coby záhadná kráska si zahrála s Janem Werichem. Režisér Jasný si ji vybral do jedné z hlavních rolí, protože se léta věnovala gymnastice. Film zaujal svým poetickým, snovým vyzněním a zvláštním humorem, dostal cenu v Cannes.
Mezi nejznámější tituly rozsáhlé filmografie Emílie Vášáryové patří také fantaskní příběh Bláznova kronika nebo drama Lidé z maringotek. Nešťastná intelektuálka z filmu Horem pádem z roku 2000 Jana Hřebejka jí vynesla Českého lva. Bylo to rok po ztvárnění snad nejznámější role plaché zakřiknuté manželky Jiřího Kodeta v Hřebejkově již vánoční klasice Pelíšky.
Zažila i krátký flirt s politikou, v roce 1990 byla poslankyní Federálního shromáždění. Za své výkony dostala řadu ocenění, mimo jiné medaili Za zásluhy I. stupně (2003).
(pk, čtk)