Data Eurostatu za první pololetí ukazují, že průměrná cena elektřiny v Evropské unii proti stejnému období minulého roku prudce stoupla. V rámci celé EU pak evropský statistický úřad zaznamenal největší zdražení elektřiny právě u České republiky. Její cena u nás stoupla meziročně o 62 procent. Za Českem následuje Lotyšsko (nárůst o 59 %) a Dánsko (+57 %).
Výrazně vyšší ceny energií významně ovlivňuje válka na Ukrajině. Evropské domácnosti zaplatily v 1. pololetí letošního roku za 100 kilowatthodin (kWh) 25,3 eur (620 korun), zatímco ve stejném období loni to bylo 22 eur (539 Kč).
Nižší ceny elektřiny měli odběratelé v Nizozemsku (-54 %), Slovinsku (-16 %), Polsku (minus tři procenta), Portugalsku a Maďarsku (shodně minus jedno procento). Poklesy cen v Nizozemsku, Slovinsku a Polsku souvisely s vládními dotacemi a s povolenkami. V Maďarsku jsou ceny elektřiny regulované.
Na vině jsou burzovní spekulace a především nečinnost české vlády
Podle analytika ENA a výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiřího Gavora se ve statistice za první pololetí projevilo, že Česko se na rozdíl od jiných států EU dlouho vyhýbalo plošným formám pomoci. »Celá řada států EU již v první polovině roku zavedla celou škálu plošných podpůrných opatření. Od přímé regulace maloobchodních cen přes prominutí příspěvku na OZE (obnovitelné zdroje) až po daňové úlevy. ČR se dlouho snažila vyhýbat plošným formám pomoci a omezila se na adresnou pomoc prostřednictvím úřadů práce pro sociálně slabší domácnosti. Situace se ale stala neudržitelnou,« řekl Gavor.
Podle analytika společnosti XTB DM Jiřího Tylečka byl vysoký růst cen energií zapříčiněn hlavně napojením na německý energetický mix prostřednictvím burzy v Lipsku. »Výslednou cenu určovaly drahé plynové závěrné elektrárny. V 1. pololetí, za které máme data, zároveň neexistovala významná státní pomoc s drahými energiemi. Výsledkem tak byl prudký růst ceny pro domácnosti i firmy,« uvedl Tyleček.
Analytik firmy ENAS Energy Services Vladimír Štěpán za hlavní příčiny růstu cen v Česku považuje nedostatečnou pomoc státu pro průmysl a spekulace na energetické burze. »Máme nejnižší výrobní náklady elektřiny a nejvyšší cenu. ČEZ odvozuje ceny pro odběratele od burzy, kde jsou ceny zvyšovány spekulanty. Plyn nakupuje pouze z burzy, na rozdíl od jiných států, takže také nejvyšší cena,« podotkl Štěpán. Zároveň kritizuje nastavení cenových stropů energií, které jsou podle něj ve srovnání s jinými státy v Evropě stále vysoko. Celoevropský růst cen energií pak Štěpán přičítá politice EU a následným burzovním spekulacím.
Jakub Hlavenka z 2bminer upozornil, že energetická krize se v současnosti týká zejména Evropy. »Sledujeme vývoj cen energii v ČR i celé Evropě. Růst cen je neudržitelný. Ze zkušeností, které máme z našich hostingových center v USA a Spojených arabských emirátech, můžeme potvrdit, že krize se i nadále týká pouze Evropského kontinentu. Aktuálně se cena za kw/h v takovýchto centrech pohybuje zhruba na desetině cen v EU,« podotkl.
Nahoru šly i ceny plynu
Průměrná cena plynu v EU se ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 zvýšila z 6,4 eur za 100 kWh na 8,6 eur/100 kWh.
Mezi 1. pololetím minulého roku a letošním 1. pololetím se ceny zvýšily ve 23 z 24 členských států EU, pro které jsou údaje k dispozici. Nejvíce stouply ceny plynu domácnostem v Estonsku (o 154 %), v Litvě (o 110 %) a Bulharsku (o 108 %). Česko je v žebříčku nárůstu cen plynu pro domácnosti na desátém místě. Pouze v Maďarsku, kde je zavedená regulace, se ceny plynu o půl procenta snížily.
(ici, čtk)