AKTUALIZOVÁNO
Do pražského Fóra Karlín dorazila na shromáždění proti chudobě tisícovka odborářů z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Zveřejnili své požadavky a návrhy ke zmírnění dopadů zdražování a energetické krize na zaměstnance a jejich rodiny. Požadují zvýšení minimální mzdy o 2000 korun na 18 200 korun, a to ještě letos. Zároveň oznámili, že 8. října uspořádají v Praze na Václavském náměstí demonstraci kvůli nynější situaci a vyzvali vládu, aby přijala opatření proti zdražování a propadu životní úrovně v České republice.
ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s asi 270 000 členů. Shromáždění pořádá tradičně vždy v září od roku 2015. V minulých dvou letech se nekonalo kvůli epidemii.
Akce začala po 11. hodině světelnou a laserovou show s tanečním vystoupením. Poté místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová v zahajovacím projevu uvedla: »Akce se mimo českých odborářů účastní i zástupci zahraničních odborových organizací, především těch slovenských. Mítink je pravidelnou akcí pořádanou již od roku 2015, poslední dva ročníky však musely být kvůli epidemii covidu-19 zrušeny. Předchozí ročníky nesly název Konec levné práce. Letos je cílem akce vyslat politikům jasný vzkaz ohledně rostoucí inflace, rostoucích cen energií a nevěnování dostatečné pozornosti životní situaci pracujících v České republice.«
Mzdová železná opona stále existuje
Po ní začal svou řeč předseda ČMKOS a prezidentský kandidát Josef Středula. »Lidé se bojí, firmy se bojí, neví, co bude. A my si tu situaci uvědomujeme,« vysvětlil v úvodu svého vystoupení s tím, že ocitoval následně výrok papeže Františka: »Odbory jsou výrazem prorockého profilu společnosti. Rodí se a obnovují pokaždé, když dávají hlas těm, kteří ho nemají, a pranýřují ty, kteří by prodali chudáka za pár opánků, jak praví prorok (starozákonní kniha Ámos, 2,6). Odhalují mocné, kteří pošlapávají práva nejzranitelnějších zaměstnanců, hájí cizince, poslední a odmítané.«
»Politika státu směřuje k regulaci mezd. Nečinnost vlády v cenové regulaci umožňuje inflaci bez omezení snižovat kupní sílu mezd. Pod údajnou snahou boje proti inflaci se snaží vláda zásadně zadržovat mzdový růst, a to oddalováním vyjednávání o vývoji platů v roce 2022 a zvláště pak pro rok 2023 s jasným úmyslem nevalorizovat minimální mzdu. Vláda i ČNB se snaží svou hospodářskou politikou o to, aby zaměstnanci jako jediní svými mzdami a platy svou životní úrovní a úrovní života svých nejbližších, prostřednictvím zhroucení svých snů a perspektiv, zachytili nárůst inflace, který nezavinili. Inflací zdevastovaná cena práce má být jedinou cenou, kterou chtějí představitelé tohoto státu fakticky regulovat,« pokračoval Středula.
Zkritizoval i dlouhodobý nepoměr mezi produktivitou české ekonomiky a nízkými mzdami, který je patrný zvláště v mezinárodním srovnání. »Mzdová železná opona stále existuje, práce u nás je stále příliš levná. Zatímco růst zisků firem má pokračovat, u mezd se citelnější navyšování nečeká — mzdové sbližování se západní Evropou je přitom již tak dosti pomalé a ze statistik plyne, že Češi v průměru pracují hodně, ale za relativně málo peněz. Vyrábíme špičkové výrobky ve špičkové kvalitě, ale chceme také špičkovou mzdu,« řekl s tím, že zdejší minimální mzda je co do parity kupní síly nejnižší v regionu a poměr minimální legální výplaty k mediánové i průměrné mzdě je velmi nízký. Čistá minimální mzda se dlouhé roky pohybuje pod prahem příjmové chudoby.
»Pamatuji si, když někdo říkal, že do osmi let budeme mzdami na úrovni Rakouska, ale zatím to tak nevypadá. Energie máme výrazně dražší než Švýcarsko, ale mzdově tam nejsme ani zdaleka,« připomněl Středula známý výrok bývalého prezidenta Václava Klause.
Odbory žádají o spuštění Antiviru
Podle Středuly ČMKOS požaduje především snížení DPH, zastropování cen energií, navýšení sociálních dávek a větší podporu firem.
Odbory požadují, aby vláda kvůli zdražování spustila znovu kurzarbeitový program Antivirus, z něhož firmy za epidemie dostávaly příspěvky na mzdy od státu. Zákonný kurzarbeit podle předáků není připravený, takže ho není možné rychle využít. Zavedení kurzarbeitu pro firmy kvůli dopadům zdražování energií žádají i zaměstnavatelé.
»Stát by měl okamžitě využít ověřený nástroj s částečnou úhradou mezd zaměstnanců. Nemusí se vymýšlet nic nového, jde pouze o notifikaci (schválení v EU). Není nutné vymýšlet nic složitého, co už jsme jednou vymysleli,« řekl Středula.
O podpoře firem a možném spuštění kurzarbeitu jednal minulý pátek pracovní tým tripartity pro hospodářskou politiku. Zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů na něm po ministerstvu práce podle Středuly požadovali okamžité spuštění kurzarbeitového programu. »Věřím, že už to ministerstvo práce delší dobu připravuje. Pokud ne, tak se asi někde stala chyba v matrixu,« dodal Středula.
Minimální mzda se tak má podle odborů ještě letos zvýšit o dva tisíce korun na 18 200 měsíčně. Vzhledem k mimořádně vysoké inflaci pokládají odboráři požadavek za ještě vstřícný a uměřený. Nynější minimální mzda činí 16 200 korun, naposled se zvyšovala o tisícovku. Výši každý rok vyjednává tripartita: odbory tradičně požadují citelný nárůst, zatímco zaměstnavatelé se brání s tím, že nepřijatelně vzrostou náklady.
Podle šéfa ČMKOS požadavky odborů na růst výdělků proinflační nejsou. »Zdroje (inflace) jsou v zahraničí a v absolutní neschopnosti státu zamezit neoprávněnému zvyšování cen,« míní Středula. Ve svém vystoupení kritizoval Fialovu vládu za nečinnost v době prudkého zdražování: »Jsme ve stavu tepenného krvácení a vláda léčí bolest hlavy!«
Švihlíková ví, kam s touto vládou jdeme…
Na mítinku vystoupili také mj. místopředseda Konfederace odborových svazů na Slovensku (KOZ SK) František Gajdoš a ekonomka Ilona Švihlíková. Ta si servítky nebrala: »Já vím, kam s touto vládou jdeme, ale to se tady nahlas neříká…« Neodpustila si ani rýpnutí do předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové kvůli výroku o dalším svetru na zimu: »Vím, že zaznělo mnoho rad, jen nevím, jestli mám mít čtyři svetry a dvě práce – nebo naopak.«
»Po třiceti letech transformace jezdíme nakupovat do Německa, kde jsou platy 2,5-3x vyšší, než v ČR. Tvrdí se, že je tu nevýkonná ekonomika. Dobrá, buď je tu nevýkonná ekonomika, nebo odtéká každý rok stovky miliard na dividendách pro zahraniční vlastníky – obojí dohromady nejde. Potřebujeme udržet sociální smír a funkční ekonomiku. Dostat pod kontrolu strategická aktiva a podporovat vlastní soběstačnost a lokální ekonomiku. Já této vládě radit nebudu, ona by to ode mne asi ani nechtěla. Já budu radit vládě, která bude mít aspoň základní ekonomickou gramotnost, která si bude vážit nejen lidí, kteří jí zvolili. Doufám, že společně přispějeme k tomu, že by tady byla nějaká taková jiná vláda. Požadavky odborů jsou oprávněné. Zaměstnanci nejsou ti, kteří zavinili současnou situaci a nemají mlčet a schovat se někam do kouta, nebo dokonce pokorně zmrznout, jako ti Broučci, které pan premiér tak rád rozdává. Takhle se s občany vlastní země nezachází, z historie víme, že kdo to zkusil, většinou nedopadl dobře,« připomněla Švihlíková.
Dále hovořili jednotliví zástupci odborů. Prohlášení nevýrobní sféry s výzvou vládě pak přečetla předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková a prohlášení za výrobní sféru předák nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo.
Vláda má měsíc, aby konala
»Po dlouhé diskusi jsme se dohodli na sobotu 8. října ve 12.05 svolat do Prahy na Václavské náměstí demonstraci pod názvem ‚Pět minut po dvanácté‘. Jedním z důvodů je nečinnost vlády. Vláda má příležitost do toho dne činit kroky. Bohužel zatím nemáme příliš důvod věřit, že to zvládne. Jsme nespokojeni, rozzlobeni, odhodláni bojovat za lepší Českou republiku. Vláda má dostatek času, aby konala,« řekl Středula. Prezidenta Miloše Zemana chce o postoji odborů informovat ve středu ve 14.15 na Hradě.
Podle Středuly odborová centrála měsíc do pořádání akce využije k mobilizaci svých členů a také k přípravě na další jednání s vládou. Pokud kabinet nebude konat, pohrozil dalšími akcemi. Odmítl, že by se odbory při akci »spojovaly s extremisty«.
(jb, zmk)
FOTO – iportaL24.cz/Roman Blaško
Diskuze je uzavřena.