Ceny potravin se v Česku zvyšují rychleji než v jiných evropských státech. Jedním z důvodů je sazba DPH, která je v ČR jedna z nejvyšších v Evropské unii. Potravinářská komora ČR a Agrární komora ČR dnes uspořádaly Kulatý stůl k cenám potravin, na kterém vyzvaly vládu k řešení situace.
Výrobu potravin podle komor prodražují vysoké vstupní náklady zemědělců a potravinářů na energie, pohonné hmoty, přepravu, skladování nebo také rostoucí mzdy. Zdaleka největší vliv na ceny potravin však mají podle diskutujících ceny energií. V situaci, kdy jiné evropské státy kompenzují podnikatelům raketový růst cen energií, považují obě organizace za nevyhnutelné urychlené nastavení parametrů podpory českým podnikatelům.
Vedení Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR proto opakovaně vyzývají vládu premiéra Petra Fialy, aby potravinářům a zemědělcům poskytla kompenzace vysokých cen energií. Zatím ale nemají žádnou jistotu, že se tak stane. Podle Potravinářské komory by stát mohl kompenzovat zhruba 30 procent nákladů na energie, což by firmy musely doložit jejich meziročním růstem. U energeticky náročných provozů, jako jsou například pekárny, až 50 procent
Komory upozornily, že Evropská komise sice schválila 23. března 2022 Dočasný krizový rámec, který umožňuje členským státům poskytnout podporu podnikům zasaženým dopady války na Ukrajině, česká vláda jej ale vůbec nevyužila. Připomněly, že řada zemí už poskytla firmám kompenzace v řádech až stovek milionů eur, například v Itálii vláda zemědělcům dala 400 milionů eur (téměř 11 miliard Kč). České firmy mají kvůli tomu až o 30 procent vyšší náklady oproti konkurenci ze zahraničí.
Vláda musí pomoct tuzemským podnikatelům a zabránit jejich likvidaci
»Rozumím tomu, že státní rozpočet je napjatý, ale není možné nechat padnout celý český potravinářský průmysl,« uvedla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Ukazuje se podle ní, že jedině zavedení opatření na zmírnění dopadů vysokých cen elektřiny a plynu podle Dočasného krizového rámce umožní stabilizaci cen potravin. »Žádné jiné opatření, které zatím bylo přijato nebo se o něm uvažuje, zdražování energií, hlavně plynu pro firmy neřeší. V tuto chvíli kompenzuje drtivá většina evropských států. Podle našich informací se jedná o 24 z 27 států,« dodala Večeřová.
Podobně argumentoval také prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. »Jiné členské státy dokázaly využít Dočasného krizového rámce lépe než česká vláda. Zemědělcům a potravinářům ze zahraničí tím dopřály v této nelehké době konkurenční výhodu na evropském trhu oproti českým producentům, jejichž postavení na trhu se stále oslabuje. Je proto potřeba, aby vláda premiéra Petra Fialy přišla urychleně s plánem na pomoc tuzemským podnikatelům, pokud nechce přispět k jejich další likvidaci,« uvedl. Zároveň dodal, že podle informací komory zvažují omezení podnikání chovatelé prasat, drůbeže, skotu a pěstitelé citlivých komodit, jako jsou brambory či jablka.
Diskutující poukázali také na to, že Hospodářská komora vyčíslila potřebnost kompenzací v celém českém průmyslu na 21 mld. korun. Vzhledem k údajům o výběru daní za 1. čtvrtletí a vzhledem k inflaci lze podle nich očekávat vyšší příjmy státního rozpočtu minimálně v kolonce DPH, která je obvykle nejvýznamnějším daňovým příjmem do státního rozpočtu.
DPH na potraviny snížit trvale
Podle profesních komor by k řešení situace s vysokými cenami potravin pomohlo také snížení DPH na potraviny. S tím souhlasil i další diskutující, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. »Musí se jednat o systémové řešení, tedy snížení DPH na potraviny by mělo být trvalé. Jedině to bude mít pozitivní sociální dopad a uleví sociálně zranitelným domácnostem, což je v současné situaci žádoucí. Vláda musí hledat úspory jinde,« uvedl. Doplnil, že pokud by se daň snížila z 15 na deset procent, tak by stát přišel o zhruba sedm miliard korun ročně. Snížení příjmů z daní by se podle Kovandy dalo kompenzovat například lepším zacílením takzvaného úsporného tarifu, který je nyní nastaven plošně. Místo toho by mohl být zaměřen jen na zhruba 25 procent nepotřebnějších domácnost, což by podle Kovandy dávalo mnohem větší smysl.
Česko má jednu z nejvyšších DPH na potraviny v Evropě. Polsko má například pět procent a dnes dočasně na 300 položek dokonce nula procent, Německo sedm procent, Rakousko a Slovensko 10 procent. Organizace to označily za jeden z důvodů, proč je v okolních státech levněji.
(jad)