Výstava v Kamenici u Prahy představuje celoživotní dílo fotografky Zuzany Mináčové. Na velkoformátových fotografiích jsou české i světové osobnosti, nejen filmové, a to na reportážních i uměleckých snímcích. Je to úžasný výběr, který snad lidi zaujme, řekla Mináčová, která v Kamenici žije.
Na kamenickém Ringhofferově náměstí je vystaveno 28 snímků, na nich jsou zachyceni například Zdeněk Svěrák, Libuše Šafránková, Josef Abrhám, Jiří Bartoška, Karel Höger, Robert Redford, ale i britská královna Alžběta II. Fotografka je známá mimo jiné svým dlouholetým působením na karlovarském filmovém festivalu, který poprvé fotografovala v roce 1968.
Syn fotografky, režisér Matej Mináč, při vernisáži přečetl dopis herce a scenáristy Zdeňka Svěráka, který se akce osobně nemohl zúčastnit. »Kdykoliv jsem vás spatřil při práci, jak s aparátem u oka hledáte ten pravý okamžik pro zastavení času, říkal jsem si: Tu paní nepřestává její práce těšit. Navzdory letům je neustále zvědavá jako dívka, která věří, že překvapení se budou konat,« napsal Mináčové Svěrák. Mináč v pondělí o své jednadevadesátileté matce řekl, že člověk si s ní nikdy není jistý, co se stane. »Život s ní je jako absolutní dobrodružství,« dodal.
Kurátorem výstavy je Antonín Pařízek, který na vernisáži také představil nový web zuzanaminacova.cz, který podle něj zachycuje skutečné celoživotní dílo Mináčové. Internetové stránky mají několik sekcí, jedna z nich je například věnovaná karlovarskému festivalu, další slavným portrétům a jedna také snímkům rodiny a přátel.
Fotografka se v minulosti také angažovala v boji proti vzniku slévárny hliníku společnosti Strojmetal v Kamenici a v pondělí na několikaletý boj zavzpomínala. »Nemyslete si, že když tu žijeme, že se tu máme dobře, že je to samo od sebe,« dodala a poděkovala řadě spolupracovníků. Její snímky zatopeného areálu v roce 2013 podle Pařízka doložily, že místo v povodňové lokalitě je pro slévárnu nevhodné a slévárna zde nevznikla. Strojmetal Aluminium Forging pomohl s organizací současné výstavy.
Mináčová se narodila v Bratislavě v rodině židovského lékaře v roce 1931 a od 13 do 14 let prošla dětským koncentračním táborem v Osvětimi. Po válce studovala obor fotografie na Škole průmyslového designu a začala pracovat ve Slovenském filmu, kde se věnovala reportážní fotografii. Její rodinné tragikomické příběhy z dětství byly částečně předlohou pro hraný film Všichni moji blízcí, který režíroval její syn Matej Mináč. Její pražská výstava před pěti lety připomínala slávu i bídu komunistické propagandy za minulého režimu. V roce 1993 se odstěhovala ze Slovenska do Prahy. Jako důvod označila nacionalistické nálady, které jí připomínaly období Tisa.
(mac, čtk)
FOTO – ČTK/Michal Kamaryt