Pražská zoologická zahrada se po přestávce vrací k chovu medojedů, kteří patří k nejodvážnějším a nejodolnějším šelmám zvířecí říše. Novou obyvatelkou pavilonu Afrika zblízka se stala mladá samice narozená loni v Zoo Olomouc. Zatím si zvyká na nové prostředí, ale její temperament už mají chovatelé možnost dobře poznat. Pokud vše půjde podle plánu, příští rok by se k ní měl připojit také samec ze Safari Parku Dvůr Králové.
Nová medojedka je geneticky cenným přírůstkem, protože není příbuzná ostatním evropským chovům, v nichž se často uplatňuje krevní linie původních pražských zvířat. Výběr olomoucké samice tak může pomoci rozšířit genetickou rozmanitost evropské populace. Plánovaný partner má navíc zajímavý původ – jde o vnuka vůbec prvních medojedů, které Zoo Praha před čtvrt stoletím získala.
Příchod nové obyvatelky provázela také zvýšená opatrnost. Chovatelé totiž dobře vědí, že medojedi jsou nejen mimořádně silní, ale také velmi vynalézaví. Venkovní výběh proto nechali zabezpečit dalšími řadami elektrického ohradníku a instalovali i nový zdroj. Přesto s napětím sledovali, jak se samice poprvé seznamuje s novým domovem. Ta nezklamala pověst svého druhu a okamžitě se pustila do důkladného prozkoumávání oplocení.
O její inteligenci se pracovníci zoo přesvědčili už během karantény. Po měsíci se naučila sama vstupovat do přepravní boudičky, a dokonce za sebou dokázala zavřít dvířka. V expozici pak předvedla další ze svých schopností, když vyšroubovala vruty, o jejichž existenci chovatelé dosud ani nevěděli. Podle kurátora savců Pavla Brandla jde o mimořádně chytrá zvířata, která dokážou překvapit svými technickými dovednostmi.
Medojedi jsou proslulí neobyčejnou odvahou. Přestože nejsou velcí, mají robustní tělo, mimořádně silnou a pružnou kůži a mohutné drápy. Dokážou se bránit i nebezpečným protivníkům, jako jsou jedovatí hadi, a v případě potřeby se dokážou vysmeknout ze sevření útočníka a sami přejít do protiútoku. K obraně využívají také páchnoucí výměšky pachových žláz.
Jejich jídelníček je stejně pestrý jako jejich schopnosti. V afrických a asijských pouštích, polopouštích a savanách se živí například larvami hmyzu, plody, vejci, drobnými obratlovci i zdechlinami. Zvláštní pověst si získali také díky tomu, že dokážou rozhrabávat včelí hnízda a dostávat se k medu.
Zoo Praha chová medojedy od roku 2001 a už o tři roky později se jí podařilo odchovat první mláďata. Dosáhla přitom významného prvenství, když se stala první zoologickou zahradou v Evropě, která zaznamenala jejich přirozený odchov. Před příchodem nové samice zde žili dva jedinci v pokročilém věku. Samice uhynula loni a právě tehdy začala zahrada hledat vhodná zvířata pro obnovení chovu. Nynější přírůstek tak otevírá novou kapitolu pražského chovu těchto pozoruhodných šelem.
(mac)
FOTO – Zoo Praha/Petr Hamerník, Tereza Mrhálková