Bez zvyšování daní to nepůjde, řekl ve Sněmovně Zeman. Paroubek nastínil způsoby

Zvyšovat, nebo nezvyšovat daně? Co s černými dírami na peníze? Degresivní, nebo progresivní zdanění? Plošné, nebo parciální škrty? Co člověk, to jiný názor – taková byla dnešní debata v rámci semináře v Poslanecké sněmovně, který pod názvem »Rozpočet České republiky« pod záštitou poslance Josefa Nerušila pořádaly SPD a ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie.

Předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura ve své úvodní řeči odmítl mluvit o vysokém schodku státního rozpočtu. Podle něj je totiž klíčové, »co a komu peníze přinášejí«. Každý ministr podle něj chce pro svůj resort co nejvíce. »To se nebavíme o důchodech, ale třeba o zdravotnictví, to je bažina, kde jsou s efektivitou dlouhodobé problémy. Do vzduchu se vyhazují miliardy, aniž by zodpovědní nějak řešili například nálezy NKÚ,« kritizoval Okamura.

Zdůraznil, že k rozpočtu patří i příjmová stránka. »Je nepochopitelné, že tu existují černé díry na peníze, jako je Česká pošta. V Německu je zisková, nám nic nepřináší, což platilo po desetiletí pod vedením dosavadních politiků,« podrobil kritice předchozí vládní garnituru.

Upozornil, že stát nesmí žít z toho, co sebere lidem na daních. »A není možné, aby stamiliardové výdaje mířily cizím lidem. Musíme se soustředit na české občany, hlavně ty bezmocné a ohrožené, a v jejich prospěch každou korunu v ruce obracet,« řekl Okamura.

Podle Miloše Zemana, který býval nejen hlavou státu, nýbrž v letech 1998–2002 i premiérem, je jedním z důležitých faktorů současného téměř čtyřsetmiliardového deficitu zákon o zrušení superhrubé mzdy. Třetí prezident České republiky ocitoval výroky »dvou lidí, kteří byli u moci tehdy a současně teď«. Jako první zmínil to, že Andrej Babiš už v době přijetí zákona věděl, že nabourává státní rozpočet, a jako druhý v pořadí jmenoval slib ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), že zákon bude platit jen dva roky. »Slib byl obsažen v důvodové zprávě a řečen na mikrofon v parlamentní debatě. Tento veřejný slib nebyl splněn a od doby, kdy začal zákon platit, vzrostl jenom v důsledku působení zrušení superhrubé mzdy deficit státního rozpočtu o 120 miliard korun, a jak se zvyšovaly nominální mzdy, bylo to o 200 miliard korun. To je mimochodem 50 procent současného extrémně vysokého státního rozpočtu,« upozornil Zeman. »Nesdílím názor, že rozpočet s takovým deficitem je proinvestiční,« kritizoval.

Řekl, že se nelze vyhnout zvyšování daní. Přirovnal situaci k práci chirurga, který provádí operaci, o níž se ví, že je nebezpečná a nepříjemná. Připomněl, že jako prezident odmítl zákon podepsat, přesto platí, protože »ho podepíše předseda Sněmovny nebo někdo jiný«.

»Daňová úleva u příjmu fyzických osob na dva roky je oprávněná. I jako kompenzace v důsledku covidové pandemie. Ale není oprávněná trvale. Úlevy zaplevelují český daňový systém řadu let, a jestli se chceme zbavit vysokého rozpočtového deficitu, nesmíme se o něm jen bavit, ale jednat,« řekl Zeman.

Předseda ČSSD a expremiér Jiří Paroubek na něj navázal ve smyslu, že »zrušení superhrubé mzdy udělalo velkou rotyku, lidově řečeno«. Dalším faktorem ale podle jeho názoru je to, že se za posledních deset let výrazným způsobem zvýšily zbrojní výdaje. »Před 10 lety činily 50 miliard korun a ještě se nečerpaly,« upozornil Paroubek.

Varoval i před evropskou finanční perspektivou pro roky 2028–2034 a ztrátou několika desítek miliard korun ročně, přičemž kritizoval i mnohé nápady EU, včetně Green Dealu, byť některá opatření označil za nutná. Naopak 160 miliard eur, které putují na zbraně na Ukrajinu, podle něj chybí v tom, »aby přicházely peníze do kohezních fondů a do českého zemědělství«.

Expremiér nastínil několik způsobů, jak problém s financemi vyřešit. »Nabízí se sáhnout do výdajů státního rozpočtu, tu a tam něco osekat. Jenže většina výdajů je mandatorních, takže co chcete osekávat, pokud to nemají být penze?« položil si řečnickou otázku Paroubek a dodal, že podstatné je posílit hospodářský růst, protože předchozí vláda Petra Fialy (ODS) tu »zanechala spoušť«.

Upozornil, že Česko na daních vybírá 34 procent svého HDP, přičemž okolní země podobného charakteru, tedy z bývalého postkomunistického bloku, vybírají o 2,2 % více. »Zdá se to jako hra malých čísel, ale dělá to 180 miliard korun, a tam je potřeba hledat cestu,« domnívá se šéf ČSSD.

Za problém označil především degresivitu daní. »Bohatí platí menší procento na daních než ti příjmově nejubožejší. Jestli vláda dělá něco dobře, pak je to snaha o posílení spotřeby obyvatelstva, a tu nemůžete posílit jen u těch nejbohatších a u vyšších středních vrstev. Potřebujete celou společnost,« zdůraznil Paroubek.

Dotkl se i velkého množství daňových výjimek. »Opět jsou ve prospěch nejbohatších, je potřeba, aby měla prospěch i střední a nižší třída. Je třeba zlikvidovat tyto výjimky, což by přineslo desítky miliard korun,« vypočetl.

Navrhl i vyšší zdanění alkoholu, kdy by vybrané peníze směřovaly na prevenci zdravotních problémů, a dále také sektorovou daň. U korporátního vyvádění daní z Česka prostřednictvím dividend, které činí kolem 300 miliard korun, zmínil i dalších 100 miliard, jež odtud mizí prostřednictvím určitých »triků«, v podobě plateb zahraničním právníkům či účetním.

Kritizoval rovněž »švarcsystém«, jehož součástí je kolem 100 tisíc lidí, ale připomněl i další daňové úniky, například u dohod o provedení práce (DPP).

»Mnozí se mnou nebudou souhlasit, ale bude třeba sáhnout i na majetkové daně, například u domácností s majetkem nad 100 milionů korun,« uvedl a za příklad dal Norsko či Španělsko.

Oproti tomu ředitel Institutu Václava Klause (IVK) Jiří Weigl připomněl dobu, kdy v 90. letech zastával funkci vedoucího poradců Václava Klause, a zdůraznil, že tehdy země vykazovala vyrovnané rozpočty, byť procházela zásadní ekonomickou a společenskou transformací. »Výdaje musí odpovídat příjmům, nikoli příjmy výdajům,« konstatoval. »To je východisko každé odpovědné rozpočtové politiky. Václav Klaus se s tím vyrovnával plošnými škrty, které jsou možná karikovány, ale je to jediná schůdná cesta, jak prosadit rozpočtový manévr. Parciální škrtání vždy narazí na parciální zájmy, což dnes vidíme třeba na příkladu z oblasti médií,« řekl Weigl.

Náměstek ministryně financí Aleny Schillerové a bývalý europoslanec Petr Mach se vrátil k programovému prohlášení vlády, v němž se koaliční kabinet zavázal nezvyšovat žádné daně a udržovat veřejné finance blízko vyrovnané bilance. To bude nutné i vůči Evropské unii a fiskálně-strukturálnímu plánu.

Připomněl, že v roce 2030 skončí dvacetiletá podpora solárních elektráren. »Byly to proplýtvané peníze. Za dvacet let je to 800 miliard, za to by byla další jaderná elektrárna. Takže se zemi uleví částkou kolem 40 miliard korun ročně. Do té doby je třeba vymyslet, jak konsolidovat veřejné finance,« vyzval Mach.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu a 1. náměstek ministra financí Jan Mládek ocenil, že současný státní rozpočet je oproti »manipulacím pana Stanjury« nezfalšovaný a transparentnější.

Sám se však vrátil především ke zdanění superhrubé mzdy, které označil za neštěstí, a vypíchl kroky předešlých ministrů financí. »Pravicový populista a daňový Mičurinec Vlastimil Tlustý vymyslel v roce 2006 jednotnou sazbu daně 15 procent. O rok později cynik politických manipulací Miroslav Kalousek, aby zachránil veřejné finance a neztratil podporu Tlustého, ponechal sazbu 15 procent, ale pracujícím ze superhrubé mzdy. Tedy jim skrytě zavedl sazbu 23,1 procenta. To bylo neuvěřitelné – daň z daně, naprostý nesmysl!« hodnotil Mládek.

Připomněl, že Andrej Babiš měl ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) od roku 2014 za úkol zrušit superhrubou mzdu, ale fiskálně neutrálně. »To znamená dát sazbu třeba 19 procent, čímž by se ulevilo pracujícím, ale zvýšila by se daň OSVČ, z nájmu, prodeje majetku atd. Jenže on to odkládal a odkládal, až to už nebylo fiskálně neutrální, ale jasně negativní, a přišel obrovský propad příjmů státu,« řekl Mládek.

Podle exministra je nyní výzvou, jak tento propad nahradit, a dodal, že státní představitele nakonec dotlačí k řešení voliči, až se bude skloňovat blížící se státní bankrot Francie. »Zatím příliš necítím na domácí scéně vůli,« uzavřel Mládek.

Na akci, kterou moderoval poslanec SPD Nerušil, byli v rolích posluchačů přítomni mimo jiné krajští zastupitelé Středočeského kraje Václav Bošek (SPD) a Pavel Havránek (ČSSD, za Stačilo!), místopředsedové ČSSD Jana Volfová a Petr Benda, zastupitelka Prahy 13 Vladimíra Bondarenková, energetický expert Hynek Beran či předseda spolku Důstojné stáří Jaroslav Pollák.

(pk)

FOTO – iportaL24.cz/Marcela Špičková