Tak nějak by se dala shrnout logika, kterou nám v poslední době předvádí spolek Milion chvilek pro demokracii v čele s Mikulášem Minářem. Nebo, chcete-li s trochou nadsázky, vůdce Milionových košil a jeho Chvilion Trilek.
Podle této zvláštní politické matematiky totiž záleží především na tom, komu stát posílá peníze. Když financuje vysoké školy, je to veřejná služba, akademická svoboda a investice do budoucnosti. Kdyby měl ze státního rozpočtu financovat Českou televizi a Český rozhlas, najednou se údajně otřásají samotné základy demokracie.
A tak mě napadá jeden naprosto revoluční návrh: Nezavedeme rovnou školné na veřejných vysokých školách, aby byla konečně zajištěna jejich nezávislost?
Vždyť podle této zjednodušené logiky musí být univerzity, které dostávají miliardy ze státního rozpočtu, zcela podřízené vládě! Profesoři by snad měli před každou přednáškou žádat ministra o souhlas a studenti by měli skládat zkoušky podle aktuálního vládního programu.
Samozřejmě jde o absurditu. Jenže právě takové absurdity vznikají, když se místo věcné debaty o způsobu financování začne veřejnost strašit automatickou ztrátou nezávislosti.
Nezávislost přece neurčuje samotný zdroj financování, ale především zákonné záruky, kontrolní mechanismy, transparentnost a skutečná možnost rozhodovat bez politického nátlaku.
České veřejné vysoké školy jsou toho dobrým příkladem. Jsou financovány převážně z veřejných prostředků, a přesto jim zákon zaručuje akademické svobody a vlastní samosprávu.
Proč by tedy podobný princip nemohl fungovat také u médií veřejné služby?
Jistě, státní rozpočet může být nástrojem politického tlaku. To je legitimní obava, kterou nelze odbýt mávnutím ruky. Jenže právě proto se mají vytvářet účinné pojistky proti politickým zásahům, nikoli tvrdit, že povinný poplatek představuje jedinou myslitelnou záruku nezávislosti. A to ještě ve chvíli, kdy média veřejné služby nejsou kontrolována Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ).
A tady se dostáváme k samotnému jádru problému. Proč máme občany přesvědčovat, že demokracie stojí a padá s povinností každé domácnosti platit televizní a rozhlasový poplatek?
Copak demokratická společnost nemůže hledat sociálně spravedlivější způsob financování veřejné služby? Copak není možné současně požadovat nezávislá média, jejich veřejnou kontrolu a odstranění povinných poplatků?
Zvlášť zajímavé je sledovat tuto debatu v souvislosti se studenty. Vysokoškolské vzdělávání je v českém prostředí založeno na principu veřejného financování a akademické autonomie. Přesto se v případě médií objevuje argumentace, která státní rozpočet vykresluje téměř jako přímou cestu k jejich ovládnutí.
Není tedy namístě položit si jednoduchou otázku? Pokud dokážeme zákonem ochránit akademickou svobodu univerzit, proč bychom nedokázali dostatečně ochránit také redakční nezávislost České televize a Českého rozhlasu?
Takže, pane Mináři, co bude dál? Demonstrace za školné? Pochod za nezávislost univerzit na státním rozpočtu? Nebo konečně připustíme, že veřejné financování samo o sobě neznamená politické ovládnutí instituce?
Možná by celé debatě prospělo méně dramatických hesel a více obyčejného kritického myšlení, protože skutečná demokracie nepotřebuje nedotknutelné poplatky ani samozvané strážce jediného správného názoru. Potřebuje nezávislé instituce, odpovědné hospodaření s veřejnými penězi a občany, kteří se nebojí přemýšlet vlastní hlavou.
A to platí pro vysoké školy úplně stejně jako pro Českou televizi a Český rozhlas. Nebo si snad lidé, kteří nesouhlasí s povinnými poplatky za veřejnoprávní média, mají najít svého studenta, který je pro jejich zachování, aby je za ně platil? Na Letné bude 15. listopadu zřejmě hodně zájemců o tuto dobročinnou akci, pokud se nemýlím. Očekávám, že je z tribuny k této akci vyzvete, abyste konečně ukázal svoji sounáležitost i s lidmi, kteří poplatky nechtějí nebo nemohou platit. K tomu ale zcela jistě nedojde, protože vám jde jen o váš byznys, vyvolávání strachu a napojení na pravicové politické strany. Navíc k tomu využíváte lehce manipulovatelné studenty, kteří povinné poplatky vůbec neplatí. Za tuto skutečnost byste se měl stydět, vzít si tu vaši byznysovou večerníčkovou čepici a zmizet ke všem čertům.
Jan Klán